Magnus Brostrup Landstad (7. října 1802, Måsøy, Finnmark – 8. října 1880 Christiania, nyní Oslo) byl norský kněz, farář, romantický básník a folklorista, představitel norského národního obrození.HEGER, Ladislav a kol. Slovník spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Førské ostrovy, Island, Nizozemí, Belgie, Praha: Odeon 1967. S. 212-213.HARTLOVÁ, Dagmar a kol. Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 283.KEJZLAR, Radko. Dějiny norské literatury 1814–1914. 1. vydání. Praha: Academia 1967, s. 27. Je známý především tím, že jako první vydal sbírku autentických norských tradičních balad.Ottův slovník naučný. 15. díl. Praha a Litomyšl. Argo a Paseka 1999. S. 618.Magnus Brostrup Landstad. Encyclopædia Britannica. Dostupné online
Život Landstad se narodil ve vesnici Måsøy ve Finnmarku v Norsku jako jedno z deseti dětí faráře Hanse Johnsena Landstada. Vzdělával se doma a po složení Examen artium (akademická certifikace, která umožňovala studentovi vstoupit na univerzitu) vystudoval v letech 1822–1827 teologie na Královské Fredrikově univerzitě v Christianii. Roku 1828 se oženil s Wilhelminou Margretou Marií Lassenovou (1808–1892). Byli rodiči dvanácti dětí, z nichž šest zemřelo v raném dětství.Ottův slovník naučný. 15. díl. Praha a Litomyšl. Argo a Paseka 1999. S. 618.Magnus Brostrup Landstad. Store norske leksikon. Dostupné online
Landstad pracoval šest let jako kaplan v Gausdalu a následně jako farář v několika farnostech v Telemarku a nakonec v letech v letech 1859 až 1876 ve farnosti Sandar v kraji Jarlsberg a Larvik. Roku 1870 byl oceněn Rytířským kříže Řádu svatého Olafa.
Roku 1876 odešel na odpočinek a žil až do své smrti roku 1880 v Christianii. Pochován byl na Hřbitově našeho spasitele (Vår Frelsers gravlund) v Christianii.
Dílo Již ve 30. letech 19. století začal Landstad sbírat lidové písně a další lidovou poezii, především v Telemarku, v oblasti známé svou bohatou lidovou tradicí. Protože tyto písně byly v různých nářečích a Landstad chtěl tyto prvky lidové norštiny zachovat a rozvíjet, konzultoval od roku 1845 jazykové otázky s lingvistou a filologem Ivarem Aasenem, jehož projekt zemského jazyka landsmål podporoval. Jeho první knihou byla ale sbírka hymnů a náboženských básní s názvem Hjertesuk til hör dag i uge (1841, Srdečné pozdravy pro dnešní den v týdnu). thumb|left|Magnus Brostrup Landstad v pozdějších letech Výsledkem jeho sběratelské činnosti byla kniha lidových balad Norske folkeviser (1852–53, Norské lidové balady). Kniha byla dříve silně kritizována z vědeckého hlediska, ale nyní je obecně uznávána jako důstojná památka norské lidové poezie. Kromě toho psal sám básně v národním duchu. Stejně jako malíř Johan Christian Dahl a básník Aasmund Olavsson Vinje se zabýval ochranou norských památek z minulosti, především starých dřevěných kostelů, které byly rozprodávány na palivové dříví.
Byl také pověřen úkolem připravit první norský církevní zpěvník, který měl nahradit používané zpěvníky v dánštině. Práce probíhala v letech 1852–61, kdy Landstad uveřejnil Kirke-Salmebog. Et Udkast. (Církevní zpěvník. Návrh), ve kterém je řada i jeho vlastních hymnů. Po několika úpravách a po jazykové revizi (opět s pomocí Aasena) byl zpěvník v roce 1869 schválen pro použití v těch farnostech, které o tom samy rozhodly. Sbírka lidových balad a zpěvník, které se zpočátku setkaly s odporem akademické a církevní sféry, se staly populární v mnoha norských domácnostech v době, kdy bylo knih málo. Zpěvník je považován za jednu z nejvýznamnějších knih, které kdy v Norsku vyšly, a sbírka lidových písní zasáhla všechny vrstvy obyvatelstva a ovlivnila mnoho předních básníků, výtvarných umělců a skladatelů 19. století.
Rok před svou smrtí vydal Landstad sbírku básní Sange og Digte af forskjellige Slags, mest fra gamle Dage (1879, Písně a básně různých druhů, většinou ze starých časů). Chtěl také vydat rozsáhlejší dílo o lidových tradicích a sepsat vše, co sesbíral, ať už to bylo o čarodějnických procesech nebo sabatech. Po Gamle Sagn om Hjartdølerne (1880, Staré pověsti z Hjartdalu) následovaly již pouze posmrtně vydané publikace.
Výběrová bibliografie thumb|Landstadův náhrobek v Oslu Hjertesuk til hör dag i uge (1841, Srdečné pozdravy pro dnešní den v týdnu), sbírka hymnů a náboženských básní. Norske folkeviser (1852-53, Norské lidové balady), třídílná sbírka norských lidových balad v původních nářečích. Obsah sahá až do středověku a zabývá se činy trollů, hrdinů, rytířů a bohů,Norske folkeviser, work by Landstad. Encyclopædia Britannica. Dostupné online příloha obsahuje lidové melodie sebrané skladatelem Ludvigem Mathiasem Lindemanem Kniha není vědeckou prací a byla kritizována z vědeckého hlediska, že autor nevycházel z originálních textů, což se později ukázalo jako neopodstatněné. Po dlouhou dobu šlo o největší sbírku norských lidových písní, která byla výrazem národního romantismu a budování norského národa. Dílo má asi 900 stran a obsahuje kolem sta středověkých balad, mezi nimi i jednu z nejznámějších v Norsku Draumkvedet (Balada snů). Obsahuje rovněž některé novější vesnické písně, hry i říkanky pro děti.SOLBERG, Olaf. Magnus Landstad. Norsk biografisk leksikon. Dostupné online Kirke-Salmebog. Et Udkast. (1861, Církevní zpěvník. Návrh), návrh církevního zpěvníku, jehož tvorbou byl Landstad pověřen roku 1852, aby jím nahradil dřívější jen dánské zpěvníky. Om Salmesagen (1862, O žalmech), informace o práci na navrženém zpěvníku. Kirkesalmebog (1669, Církevní zpěvník), oficiálně schválený Landstadův návrh z roku 1861 pro použití v těch farnostech, které o tom samy rozhodly. V návrhu byly provedeny některé úpravy a jazyková revize (s pomocí filologa Ivara Aasena). Zpěvník obsahuje původně dánské, německé, švédské a norské hymny, mnohá z nich v Landstadově přebásnění, a také 53 původních hymnů od samotného Landstada. Zpěvník byl v době svého vzniku kritizován církevními představiteli z hlediska obsahu (že byly provedeny změny v textu, že ve zpěvníku chybí mnoho starých, známých a oblíbených písní a také nově vzniklé hymny), ale dnes je považován za jednu z nejvýznamnějších knih, které kdy v Norsku vyšly. Později byl slovník revidován diecézním proboštem Gustavem Jensenem (1845–1922), jeho návrh byl předložen roku 1815, schválen k používání roku 1924 a roku 1926 vydán pod názvem Landstads reviderte salmebok (Landstadův revidovaný zpěvník). Tento zpěvník byl až do roku 1978 oficiálním zpěvníkem norské církve.HOGNESTAD, Karin Helene. Magnus Brostrup Landstad. Universitetsbiblioteket i Trondheim. Dostupné online Sange og Digte af forskjellige Slags, mest fra gamle Dage (1879, Písně a básně různých druhů, většinou ze starých časů), sbírka básní. Gamle Sagn om Hjartdølerne (1880, Staré pověsti z Hjartdalu), kniha obsahuje staré pověsti a příběhy z Hjartdalu v Telemarku. Salmebog for Lutherske Kristne i Amerika (1900, Zpěvník pro luteránské křesťany v Americe, vydáno posmrtně, obsahuje 730 písníSalmebog for Lutherske Kristne i Amerika. Hymnary. Dostupné online. Ættesagaer og Sagn fra Telemarken (1924, Pohádky a pověsti z Telemarku), posmrtné vydání. Folkeviser fra Telemarken (1925, Lidové písně z Telemarku), posmrtné vydání. Mytiske Sagn fra Telemarken (1926, Mytické legendy z Telemarku), posmrtné vydání. Fra Telemarken. Skik og Sagn (1927, Z Telemarku. Zvyky a pověsti), posmrtné vydání.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Magnus Brostrup Landstad. Project Runeberg. Dostupné online Magnus Brostrup Landstad. The Canterbury Dictionary of Hymnology. Canterbury Press. Dostupné online Norske folkeviser. Googke Books. Dostupné online Kirkesalmebog. Nasjonalbiblioteket. Dostupné online
Kategorie:Norští spisovatelé Kategorie:Norští básníci Kategorie:Norští protestantští duchovní Kategorie:Sběratelé lidové slovesnosti Kategorie:Absolventi Univerzity v Oslu Kategorie:Nositelé Řádu svatého Olafa Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Osobnosti národních obrození Kategorie:Narození 7. října Kategorie:Narození v roce 1802 Kategorie:Narození ve Finnmarku Kategorie:Úmrtí 8. října Kategorie:Úmrtí v roce 1880 Kategorie:Úmrtí v Oslu Kategorie:Pohřbení v Oslu Kategorie:Pohřbení na Vår Frelsers gravlund Kategorie:Muži