Parlamentní volby v Maďarsku se uskutečnily 12. dubna 2026. Maďarští voliči zvolili celkem 199 poslanců. Byly to desáté parlamentní volby od změny režimu v roce 1990. Se 79% volební účastí šlo o maďarské volby s nejvyšší účastí od roku 1990.

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara ve volbách drtivě porazila vládní stranu Fidesz Viktora Orbána, který předtím vládl Maďarsku šestnáct let. Fidesz kandidoval ve volební alianci s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP). Díky volebnímu systému pocházejícímu z Orbánovy éry Tisza s 55 % hlasů z většinového volebního systému a 53 % hlasů z poměrného volebního systému, získala 141 ze 199 mandátů, tj. kvalifikovanou většinu. Díky tomu může sama měnit ústavu země. Dne 15. dubna 2026 Peter Magyar oznámil, že je prezident Tamás Sulyok připraven jej pověřit sestavením vlády.

Hlavními soupeři voleb byli Viktor Orbán, který představoval pokračování tzv. neliberální demokracie, křesťanského nacionalismu a orientace na Rusko, a Péter Magyar, bývalý člen Fideszu, který nabízel deorbánizaci státu, středopravicové liberálně konzervativní hodnoty a orientaci na Evropskou unii.

Situace před volbami náhled|Hlavní soupeři voleb Péter Magyar (TISZA) a Viktor Orbán (Fidesz) (2024) Předchozí parlamentní volby v roce 2022 vyhrála strana Fidesz v unii se stranou KDNP. Premiérem se opět stal Viktor Orbán, který je ve funkci nepřetržitě od roku 2010. V průběhu minulého funkčního období došlo ke zvolení nového maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka poté, co na funkci v únoru 2024 rezignovala dosavadní prezidentka Katalin Nováková.

Kromě premiéra Viktora Orbána a jím vedené strany Fidesz byla k říjnu 2024 favoritem voleb také TISZA pod vedením Pétera Magyara. Jak Fidesz, tak strana TISZA, dosahovaly na podzim roku 2024 v předvolebních průzkumech veřejného mínění podpory asi 40 % hlasů, zatímco jakékoliv další subjekty výrazně zaostávaly a pohybovaly se zpravidla pod hranicí 5 % hlasů. Podle průzkumu z června 2025 dokonce měla strana TISZA mít náskok 15 % volebních preferencí před stranou Fidesz. Podobný náskok si v průzkumech veřejného mínění držela i v únoru 2026, tedy dva měsíce před volbami.

V září 2025 byla zahájena předvolební kampaň. V lednu 2026 určil maďarský prezident Tamás Sulyok datum konání voleb na 12. dubna 2026.

V průběhu března 2026 navštívila Maďarsko parlamentní delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která na začátku dubna ve svém prohlášení konstatovala, že v zemi panuje toxická atmosféra, a že je v těchto volbách ohrožen samotný demokratický charakter země.

Průzkumy veřejného mínění náhled|600x600pixelů|žádné

Aféra sexuálního videa V únoru 2026 opoziční lídr Péter Magyar prohlásil, že strana Fidesz na něj chystá vyděračskou kampaň založenou na tajně pořízeném sexuálním videu. Záznam měl být pořízený sledovací technikou v srpnu 2024. Podle Magyara mělo jít o video s jeho tehdejší přítelkyní tajně pořízené v bytě známé osoby, kde probíhala oslava, na které byl alkohol i drogy. Magyar ale požití omamných látek popřel. Později Magyar uváděl, že v době pořízení videa už šlo o jeho bývalou partnerku a že se podle něj mohla na přípravě vydírání podílet. Strana Fidesz své zapojení popřela.

Omezení dodávek ropy a Ukrajina V průběhu rusko-ukrajinské války Maďarsko zaznamenávalo výpadky dodávek ropy ropovodem Družba. Dne 25. ledna 2026 Viktor Orbán uvedl, že hrozí ukrajinské útoky na maďarskou energetickou infrastrukturu a nařídil armádě pohotovost. Od 27. ledna následně přestala proudit ropa do Maďarska a na Slovensko ropovodem Družba, kdy se stal terčem ruského útoku u ukrajinského města Brody. Pro zajištění zásobování trhu pohonnými látkami uvolnila maďarská vláda 352 milionů litrů benzínu a 610 milionů litrů nafty ze státních rezerv. Na začátku března Orbán povolal armádu, aby hlídala řadu klíčových míst energetické infrastruktury. Krátce poté maďarské bezpečnostní složky zadržely na území Maďarska zaměstnance ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří převáželi z Rakouska peníze. Podle ukrajinských představitelů šlo o běžný transport peněz, podle maďarské vlády byli Ukrajinci zatčeni pro podezření z praní špinavých peněz. Zadržení byli krátce poté propuštěni, ale maďarské úřady zadržely zabavenou hotovost. Tento zásah byl dáván do spojitosti se zastavením proudění ropy. Maďarská vláda zpochybňovala rozsah poškození ropovodu a dne 11. března vstoupila její delegace na ukrajinské území s odůvodněním, že provede kontrolu fakticity poničení ropovodu. Jelikož si ale s ukrajinskými úřady nevyjednali povolení, k ropovodu se nedostali.

náhled|Předvolební plakáty strany Fidesz s antikampaní zapojující ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského (březen 2026) Během března se předvolební kampaň strany Fidesz změnila z obecné kritiky Ukrajiny a Evropské unie na personalizovanou štvavou kampaň proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Orbán a Zelenskyj spolu měli dlouhodobé spory. V březnu 2026 situace eskalovala. Orbán přitvrdil kritiku a nechal v rámci volební kampaně vyvěsit plakáty se Zelenským a nápisem „Nedopusťme, aby se Zelenskyj smál jako poslední.“ Zelenskyj zase na sociální síti napsal, že pokud Orbán nepřestane v Evropské unii blokovat finanční pomoc devadesáti miliard eur pro Ukrajinu, předá jeho adresu ukrajinským vojákům. V polovině března Orbán veřejně prohlásil, že volby budou o tom, zda novou maďarskou vládu sestaví on, nebo ukrajinský prezident Zelenskyj. Orbán na svých sociálních sítích dále zveřejnil emotivní video, v němž postupně telefonuje svým dětem a varuje je před údajnými hrozbami z Ukrajiny. Jen na Facebooku video zaznamenalo tři miliony zhlédnutí.

Na začátku dubna došlo ve městě Debrecín k rozmístění falešných plakátů na podporu místní kandidátky opoziční strany TISZA. Plakáty byly v ukrajinštině. TISZA se od plakátů distancovala. V téže době srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že se u kompresorové stanice plynovodu Balkan Stream nedaleko srbského města Kanjiža našla výbušnina. Orbán poté nařídil armádě plynovod střežit. Péter Magyar ovšem tvrdil, že již dříve získal informaci, že se na Velikonoce připravuje falešná provokace kolem plynovodu v Srbsku. Obvinil tedy Orbána, Srbsko a Rusko z dalšího pokusu ovlivnit volby. Že by mohlo jít o útok pod falešnou vlajkou varovali i bezpečnostní experti.

V souvislosti s březnovými izraelsko-americkými útoky na Írán a následným zdražením ropy na světových trzích maďarská vláda zastropovalo ceny pohonných látek pro řidiče automobilů s maďarskou registrační značkou a maďarským technickým průkazem. Vláda rovněž zakázala export surové ropy, nafty a 95oktanového benzínu.

Zahraniční vliv Podle deníku Financial Times a investigativního projektu VSquare Rusko provádělo skrytou dezinformační kampaň na sociálních sítích, jejímž cílem bylo pomoci Orbánovi ke znovuzvolení. Rusko také mělo do Maďarska vyslat tříčlenný tým napojený na ruskou vojenskou rozvědku GRU. Rusko toto popřelo. Na kampani se dále měla podílet západem sankcionovaná ruská poradenská společnost Social Design Agency. Mezi metody ovlivňování patřily trollí farmy nebo falešná a deepfake emotivní videa vytvořená umělou inteligencí, jejichž cílem bylo vyvolat strach a obavy.

V únoru 2026 Orbána veřejně podpořil americký prezident Donald Trump. Při únorové návštěvě Maďarska americký ministr zahraničí Marco Rubio veřejně prohlásil, že maďarské výjimky z ruských sankcí jsou plně závislé na osobním vztahu Trumpa a Orbána, čímž motivoval k volbě Fideszu. Koncem března 2026 Trump Orbána znovu podpořil, když na své síti Truth Social vyzval obyvatele Maďarska, aby svůj hlas dali Orbánovi. Toho označil za silného a mocného lídra, bojovníka, vítěze a svého přítele a zároveň mu vyslovil svou plnou podporu ve volební kampani. V posledním předvolebním týdnu přiletěl do Maďarska Orbánovu kampaň podpořit americký viceprezident J. D. Vance. Ten obvinil Evropskou unii ze zahraničního vměšování do voleb. Orbána podpořili i další představitelé světové krajní pravice a evropské nacionálně populistické frakce Patrioti pro Evropu.

Podle médií a politiků napojených na Orbána a Fidesz byl jeho hlavní konkurent Péter Magyar „bruselský poskok“ a „kandidát války“. Lídr Strany respektu a svobody totiž vystupoval jako proevropský kandidát. Orbán Magyara a jeho stranu dlouhodobě spojoval s aktivitami ukrajinské rozvědky. Podle Orbána bruselský vliv v Maďarsku reprezentovaly placené „pseudoobčanské organizace, podplacení novináři, soudci, politici, algoritmy a byrokrati“. Koncem března 2026 Orbán obvinil ukrajinského prezidenta Zelenského z vměšování se do parlamentních voleb v Maďarsku ve prospěch opozice. Zelenského vyzval ke stažení ukrajinských agentů, kteří podle něj operovali na území Maďarska.

Dne 21. března 2026 zveřejnil deník The Washington Post informace, podle kterých ministr zahraničích věcí a obchodu Péter Szijjártó (Fidesz) vynášel do Ruska informace z uzavřených jednání v Evropské unii. Kabinet Viktora Orbána vzápětí označil tato tvrzení za lživá. Szijjártó však v pondělí večer přiznal, že k těmto telefonátům dochází.

Dne 8. dubna 2026 byl v médiích zveřejněn přepis telefonátu Viktora Orbána s Vladimirem Putinem z října 2025. Hlavním tématem byl dobový návrh Donalda Trumpa uspořádat americko-ruský summit o budoucnosti Ukrajiny v Budapešti. Podle médií byl Orbánův tón v telefonátu úslužný vůči Putinovi.

Výsledky Celkové výsledky Soubor:2026 Hungary National Assembly.svgSubjektPoměrný systémVolební obvodyMandáty celkem Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Počet ±Strana respektu a svobody3 385 890453 333 41596141nováFidesz–KDNP2 458 337422 215 2251052−83Hnutí Naše vlast358 3726345 252060Demokratická koalice70 298065 30200−15Strana maďarského dvouocasého psa51 965038 924000Zemská samospráva Romů19 2030——00Zemská samospráva Němců18 4190——0−1Zemská samospráva Chorvatů1 3070——00Zemská samospráva Slováků9020——00Zemská samospráva Rumunů5120——00Zemská samospráva Rusínů4400——00Zemská samospráva Ukrajinců3790——00Zemská samospráva Slovinců1790——00Zemská samospráva Řeků1590——00Zemská samospráva Poláků1470——00Zemská samospráva Arménů1160——00Zemská samospráva Bulharů1080——00Jobbik——7 83200−7Maďarská dělnická strana – Hnutí Solidarita——4 187000Strana normálního života——328000Hnutí národního sjednocení zemí svatoštěpánské koruny——249000Strana středu——247000Maďarská strana spravedlnosti a života——196000LMP – Zelená strana Maďarska——16300−3Směr——109000Nezávislí——20 967000Celkem5 934 934935 660 525106199–Platné hlasy6 366 73399,41 %6 032 39699,43 %Neplatné hlasy37 6700,59 %34 3270,57 %Registrovaní voliči / Volební účast8 112 64678,94 %7 618 47279,63 %Zdroj: Nemzeti Választási Iroda

Volební mapy náhled|střed|600px|Výsledky z většinového systému ve volebních obvodech (mapa), nahoře v grafu celkové výsledky, dole v bodech mandáty z poměrného systému kandidátních listin

náhled|střed|600px|Výsledky z poměrného systému kandidátních listin (z pohledu vítězné strany Tisza)

náhled|střed|600px|Volební účast dle regionu

Odkazy

Reference

Související články Maďarský parlament Parlamentní jednomandátové volební obvody v Maďarsku Politický systém Maďarska Třetí Maďarská republika

2026 Kategorie:Volby v Evropě v roce 2026