Modžtabá Hossejní Chámeneí (; * 8. září 1969 Mašhad) je íránský ší'itský duchovní, od března 2026 v pořadí třetí nejvyšší vůdce Íránu. Ve funkci nahradil svého otce Alího Chámeneího, který byl zabit v únoru 2026 při izraelském raketovém útoku během války na Blízkém východě. Zetěm politika je Gholám Alí Haddád-Adel.

Okolo roku 1987 vstoupil do Íránských revolučních gard a zúčastnil se irácko-íránské války. Podle různých zdrojů se v roce 2009 stal velitelem polovojenské organizace Basídž, která se podílí na násilném potlačování protirežimních protestů. V listopadu 2018 na něj Ministerstvo financí Spojených států amerických uvalilo sankce.

Je považován za jednoho z nejtvrdších íránských konzervativců a podle zprávy Atlantické rady má úzké vazby na řadu „ideologicky nejradikálnějších duchovních“.

Mládí a vzdělání Narodil se v roce 1969 v Mašhadu jako druhé ze šesti dětí Alího Chámeneího a Mansúry Chodžaste Báqerzáde. Byl pojmenován po Navábu Safavím (narozeném jako Modžtabá Mír-Lohí), radikálním ší'itském duchovním. Má staršího bratra Mostafu, mladší bratry Mas'úda a Mejsama a mladší sestry Bošru a Hodu. Jeho dědeček z otcovy strany Džavád Chámeneí byl duchovní.

Má perské a v menší míře také ázerbájdžánské předky. Jeho rodina se hlásí k Husajnovi ibn Alímu, synovi Alího a vnukovi islámského proroka Mohameda, prvnímu ší'itskému imámovi. Jeho prostřední jméno Hossejní je odvozeno právě od Husajna ibn Alího.

Část svého dětství strávil ve městech Sardašt a Mahábád, kde získal své rané vzdělání. Po absolvování střední školy v Teheránu studoval islámskou teologii. Mezi jeho první učitele patřil jeho otec a Mahmúd Hášemí Šáhrúdí. V roce 1989 začal studoval v Qomu, aby se stal duchovním. V roce 1992 se vrátil do Teheránu, kde několik let pokračoval ve studiu náboženství. Později se však opět přestěhoval do Qomu, kde pokračoval ve studiu náboženství. Kromě rodné perštiny hovoří plynně arabsky a anglicky a absolvoval specializovaná studia psychologie a psychoanalýzy.

Nejvyšší vůdce Íránu

Pozadí Chámeneí byl mnohými médii považován za jednoho z možných nástupců svého otce Alího Chámeneího ve funkci nejvyššího vůdce. Jeho otec před svou smrtí veřejně nehovořil o svém nástupci. Podle nepotvrzených zpráv se Alí Chámeneí stavěl proti jmenování svého syna jako svého nástupce; americké zpravodajské služby informovaly, že Alí Chámeneí považoval svého syna za neinteligentního a nekvalifikovaného.

Volba Poté, co Izrael zabil jeho otce během války na Blízkém východě v roce 2026, byl Chámeneí považován za pravděpodobného kandidáta na jeho nástupce ve funkci nejvyššího vůdce. Podle televize Iran International, která jako první přinesla zprávu, že Chámeneí se stane příštím nejvyšším vůdcem, tlačily Íránské revoluční gardy na členy Shromáždění znalců, aby zvolili Chámeneího nejvyšším vůdcem. Někteří členové shromáždění vyjádřili silný nesouhlas. Dne 8. března Shromáždění znalců oznámilo, že Chámeneí byl jednomyslně zvolen nejvyšším vůdcem.

Dne 5. března 2026 americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvolení Chámeneího by bylo „nepřijatelné“ a že „Spojené státy americké musí být zapojeny do výběru nového nejvyššího vůdce“. Dodal také, že „nový vůdce bez souhlasu Spojených států ve své pozici nevydrží dlouho“. Po Chámeneího zvolení Trump řekl: „Jsem zklamaný, myslíme si, že tato volba povede k dalším problémům pro jejich zemi“. Izrael prohlásil, že Chámeneího, stejně jako jeho otce, považuje za cíl atentátu. Analytici a vědci popsali Chámeneího zvolení jako známku toho, že se Írán vrátil k dědičné monarchii, ačkoli od ní v roce 1979 upustil.

Nepřítomnost a spekulace Chámeneí byl zraněn při stejném útoku, při kterém zahynul jeho otec a další členové rodiny; od svého jmenování se však neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo spekulace, že byl zraněn mnohem vážněji, než přiznává Írán, či dokonce zabit. Íránská vláda zveřejnila několik jeho fotografií, avšak podle BBC Verify byly upraveny pomocí umělé inteligence.

Júsuf Pezeškíán, syn prezidenta Mas'úda Pezeškíána, v jednom z rozhovorů řekl, že Chámeneí je „v pořádku a v bezpečí“, zatímco íránští představitelé uvedli, že utrpěl lehká zranění v obličeji a na noze. Deník The Daily Telegraph získal audiozáznamy, podle kterých Chámeneí přežil pouze díky tomu, že se několik minut před útokem vydal na zahradu. V audiozáznamech se také uvádí, že utrpěl pouze lehké zranění nohy. Naproti tomu Voice of Emirates informoval, že Chámeneího zdravotní stav je kritický; údajně utrpěl život ohrožující tržné rány, zranění břicha a nohou a upadl do polo-komatózního stavu. Dne 15. března kuvajtský deník al-Džarída napsal, že Chámeneí byl převezen do Moskvy, kde má podstoupit operaci.

Nejmenovaný íránský úředník řekl deníku The Daily Telegraph: „Nikdo nic neví o Modžtabovi, zda je naživu, nebo mrtvý, ani jak vážně je zraněn. Všem nám bylo pouze řečeno, že je zraněn. Nemá žádnou kontrolu nad válkou, protože zde není. Většina velitelů, nebo přesněji řečeno všichni velitelé, o něm nemají žádné zprávy.“ V reakci na tuto zprávu řada íránských duchovních vyzvala k návratu Prozatímní vládnoucí rady.

Dne 11. července 2026 prohlásil, že pomsta vůči těm, kteří měli podíl na smrti jeho otce, je „nevyhnutelná“. O pouhé tři dny později, dne 14. července 2026, nicméně americký prezident Donald Trump, že Chameneí je s 90 % pravděpodobností po smrti.

Politické aktivity a názory Je považován za jednoho z nejtvrdších íránských konzervativců. Je oddaným stoupencem Taqího Jazdího, jakož i patronem jeho strany Fronta stability islámské revoluce. Podle Atlantické rady má úzké vazby na řadu „ideologicky nejradikálnějších duchovních“, kteří zastávají fundamentalistické a mahdistické názory. Časopis The Conversation uvedl, že pokud bude zvolen nejvyšším vůdcem, je „možné, že se bude více opírat o Íránské revoluční gardy“ než jeho otec. Deník The Daily Telegraph napsal, že jej Spojené státy americké budou považovat za „neúprosného nepřítele“ a že nebude ochoten přistupovat k žádným kompromisům. Časopis The Atlantic napsal, že je „radikálnější“ než jeho zesnulý otec, který například četl západní literaturu, zatímco Modžtabá se omezuje převážně na islámské texty a poezii Háfize.

Podpora Mahmúda Ahmadínežáda Byl hlasitým podporovatelem Mahmúda Ahmadínežáda v prezidentských volbách v roce 2005 a 2009. Řada novinářů uvedla, že Ahmadínežád vyhrál částečně právě díky Chámeneímu. Podle různých zdrojů byly na jeho rozkaz potlačeny protesty proti Ahmadínežádově vítězství. Protikandidát Mahdí Karrúbí Chámeneího obvinil z pokusu o zmanipulování voleb.

Ahmadínežád později obvinil Chámeneího ze zpronevěry státních peněz.

Soukromý život V roce 2004 se oženil se Zahrou, dcerou politika Gholáma Alího Haddáda-Adela. Z manželství vzešli dva synové a dcera. Podle organizace WikiLeaks měli údajně manželé problém s neplodností.

Během izraelsko-amerických útoků na Írán byli na přelomu února a března 2026 zabiti oba jeho rodiče, jeho manželka a jeden syn. Sám Chámeneí podle listu The New York Times i izraelských tajných služeb utrpěl zranění nohou. Na veřejnosti se neobjevil ani tři dny poté, co byl oficiálně oznámen jeho nástup do úřadu. Podle zdrojů agentury Reuters má navíc i vážně poraněný obličej. Od svého zvolení nejvyšším vůdcem Íránu nebyl na veřejnosti spatřen a nezúčastnil se ani pohřbu svého otce v červenci 2026.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Íránští duchovní Kategorie:Alí Chámeneí Kategorie:Synové národních vůdců Kategorie:Narození v roce 1969 Kategorie:Narození 8. září Kategorie:Narození v Mašhadu Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži