Miloslav Kratochvíl-Bitton (14. října 1919 Alexandrovka – 25. února 2014 Knutsford) byl československý veterán 2. světové války. Působil jako převaděč, voják v 11. československém pěchotním praporu a následně jako pilot RAF ve 310. československé stíhací peruti.

Život

Převaděčská činnost

Slovensko V roce 1939, kdy vznikl fašistický Slovenský stát, začal studovat druhý ročník Obchodní akademie v Bratislavě. V této době začali být perzekvováni příslušníci čs. armády a letectva, z nichž mnozí se skrývali. Jelikož Miloslav mluvil maďarsky, byl požádán, zda by nepomohl zorganizovat únikovou cestu, při níž by se malé skupiny vlakem a pěšky dostaly za maďarské hranice.

Maďarsko Začátkem roku 1940 byl varován, že může být kdykoli zatčen tajnou policií, a tak v únoru překročil hranice do Maďarska. Zde se znovu zapojil do převaděčské činnosti s převodem přes tehdejší jugoslávské hranice.

Během plánování útěku českých vězňů z Citadely na Gellértově horě v Budapešti byl chycen a sám uvězněn ve věznici Tolonczház. Zde byl příslušníky maďarské tajné policie vyslýchán a mlácen. Následně byl odsouzen k deportaci poté, co během výslechu odmítl vypovídat a nepřiznal se. Během cesty však unikl a následně s další skupinou uprchl přes řeku Drávu do Jugoslávie.

Jugoslávie Zde působil jako styčný důstojník mezi československou vojenskou misí a jugoslávskými civilními a vojenskými úřady. Jeho úkolem bylo vyslýchat uprchlíky a opatřovat jim cestovní doklady pro další cestu.

Československé exilové síly Na konci roku 1940 se přidal k 11. československému pěchotnímu praporu operujícímu na Blízkém východě. Po výcvikovém programu v Jerichu byl prapor převelen do oblasti Západní Pouště, kde se zúčastnil severoafrické kampaně a obrany Tobruku.

Československé perutě RAF náhled|Miloslav Kratochvíl-Bitton u svého letounu Supermarine Spitfire (1945)náhled|Skupinové foto pilotů 310. stíhací perutě RAF (1945) V roce 1942 se přihlásil k československým perutím RAF v Anglii. Byl vybrán jako stíhací pilot a následně odcestoval na základní výcvik nejdříve do Anglie a následně na výcvik řádný do Medicine Hat v Kanadě.

Výcvik dokončil v březnu 1944 a v lednu 1945 byl přidělen k 310. československé stíhací peruti. Vykonával převážně mise spojené s doprovodem a obranou bombardérů. Jeho první misí byl doprovod 150 bombardérů Lancaster během náletu na Dortmund.

Několik dní před koncem války ztratil jeho Spitfire nad Sussexem výkon a havaroval. Letoun se na něj převrátil a začal hořet. Okolní farmáři ho včas vytáhli. Když byl v září toho roku opět klasifikován jako schopný, válka už skončila.

Poválečné období Po válce se znovu vrátil do vlasti, nyní již se svojí ženou a synem. Zde se připojil ke své letce u Leteckého pluku 10 na letišti ve Kbelích v Praze, kde dosáhl hodnosti nadporučíka letectva a následně pokračoval v letecké kariéře.

Po nástupu komunismu k moci byl pod hrozbou perzekuce jako bývalý letec RAF donucen opět opustit zemi. Společně s malou skupinou se pokusil o přechod státních hranic, během kterého byl jeden člen skupiny, P. Vojtěch Rygal z katecheta Holešova, zabit a čtyři další byli zajati pohraniční stráží. Miloslav uprchl do amerického tábora pro vysídlené osoby v Německu, kde obdržel britská víza a v červnu 1948 se vrátil do Anglie. Jeho žena a syn legálně opustili zemi jako britští občané.

Se svou ženou se usadil v jižním Manchesteru. Začal pracovat v pekárně a cateringové společnosti, kde pracoval 13 let a vypracoval se na vedoucího manažera. V šedesátých letech si otevřel restauraci v Altrinchamu v hrabství Cheshire.

Po roce 1989 Po sametové revoluci se v září 1991 poprvé po 43 letech vrátil do Československa navštívit rodinu. Spolu s dalšími bývalými českými letci RAF byl v září 1991 veřejně rehabilitován a v roce 1995 byl čestně povýšen na plukovníka.

Soukromý život Miloslav byl jedním ze 3 bratrů Kratochvílových – Miloslav, Ludvík a Jaroslav. Každý z bratrů se účastnil vojenských operací během 2. světové války.

Ludvík Kratochvíl (1914–1979) sloužil pod vedením pplk. Svobody v SSSR jako radista. Během nezdařilého výsadku byl v Maďarsku zadržen, vyslýchán a následně poslán do koncentračního tábora Mauthausen, který přežil. Po válce pracoval v kanceláři ministra obrany.

Jaroslav Kratochvíl (1916–1952) sloužil v československých exilových silách jako řidič tanku. Zúčastnil se vylodění spojeneckých vojsk ve Francii. Po válce se odstěhoval za příbuznými do Kanady, kde zahynul při vlakovém neštěstí.

Publikace V roce 2014 vydal své paměti v knize Narrow Escapes (2014), jejíž český překlad následně vyšel ve spolupráci s Československou obcí legionářskou pod názvem Na poslední chvíli (2021).

Vyznamenání 60px|Čs. válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939 60px| Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští stíhací piloti Kategorie:Příslušníci 310. československé stíhací perutě RAF Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Narození v roce 1919 Kategorie:Narození 14. října Kategorie:Úmrtí v roce 2014 Kategorie:Úmrtí 25. února Kategorie:Úmrtí v Cheshiru Kategorie:Muži