Ivana Solařová (* 2. listopadu 1970) je česká místní politička a ekonomka. Od října 2022 do srpna 2024 zastávala funkci starostky města Znojma. V krajských volbách v roce 2024 byla za hnutí ANO 2011 zvolena do zastupitelstva Jihomoravského kraje.
Život Narodila se v roce 1970. Od října 1995 pracovala jako vedoucí oblasti ekonomiky a financí ve firmě Znojemské strojírny. V letech 2006 až 2009 studovala obor podniková ekonomika a management na SVŠE Znojmo, kde získala bakalářský titul. V letech 2010 až 2012 studovala na Akademii Sting stejný obor a získala inženýrský titul.
Uvádí znalost anglického, ruského a francouzského jazyka.
Politické působení V komunálních volbách v roce 2018 kandidovala na 9. místě kandidátní listiny hnutí ANO do zastupitelstva města Znojma, ale nebyla zvolena. V komunálních volbách v roce 2022 posléze kandidovala jako lídryně hnutí do znojemského zastupitelstva, přičemž tentokrát se jí mandát zastupitelky získat podařilo. Posléze byla v říjnu 2022 zvolena starostkou města, když ve funkci nahradila Jakuba Malačku. Z funkce byla nicméně v srpnu 2024 odvolána a zastupitelé zvolili jejím nástupcem Františka Koudelu z ODS.
V krajských volbách v roce 2024 byla jako lídryně kandidátní listiny ANO 2011 zvolena zastupitelkou kraje. Kritici upozorňovali na upozadění Solařové ve volební kampani a na dominanci politiků z celostátního vedení ANO Andreje Babiše a Aleny Schillerové, kteří přitom ve volbách nekandidovali a akcentovali témata nesouvisející s krajskou politikou.
Ačkoliv hnutí ANO aspirovalo na vítězství, hejtmanský post se Solařové získat nepodařilo, když hnutí ANO skončilo ve volbách druhé a krajskou koalici sestavila vítězná koalice SPOLU s hnutím STAN. Hejtmanem se stal Jan Grolich, který i v samotném Znojmě obdržel více preferenčních hlasů než Ivana Solařová a porazil ji v poměru 1 508 hlasů ku 687.
Kritika a kontroverze Po odvolání Ivany Solařové z funkce starostky odhalilo nové vedení Znojma, že Solařová ještě jako starostka uzavřela ústní smlouvu na právní zastoupení města. Označili její postup za netransparentní a neobvyklý. Rovněž upozorňovali, že není k nalezení plná moc, písemný záznam o uzavření smlouvy nebyl v souladu se zákonem vložen do registru smluv a při uzavírání smlouvy se neuskutečnila předběžná finanční kontrola, což potvrdila vedoucí pracovnice útvaru interního auditu městského úřadu ve Znojmě. Solařová svůj postup hájila jako legální a absenci předběžné kontroly zdůvodnila tím, že dle jejího názoru nebyla nutná. V reakci na zjištění rozhodlo zastupitelstvo města o zavedení opatření, aby již zástupci vedení města nemohli ústní smlouvy uzavírat.
Vedení znojemské radnice v čele s Ivanou Solařovou zřídilo placenou funkci jednatele městské Znojemské tepelné společnosti, což bylo v rozporu dlouhodobými zvyklostmi ve Znojmě. Měsíční odměna pro jednatele byla stanovena na 40 tisíc korun. Jednatelem se stal zastupitel Květoslav Svoboda z koalice starostky Solařové. Pozornost vyvolala zejména smlouva garantující novému jednateli odstupné ve výši zhruba milionu korun již po jednom roce ve funkci a také nárok na odměny dle hospodářských výsledků společnosti. Kritici označovali smlouvu za nestandardní, zatímco tehdejší vedení hovořilo o „písařské chybě" a asi půl roku od podpisu smlouvy provedlo její korekci. Po změně ve vedení města v srpnu 2024 a s tím spojenou obměnou ve vedení společnosti byly objeveny finanční nesrovnalosti. Při předávání funkce bylo nalezeno půl milionu korun v hotovosti, kterou bývalý jednatel Svoboda přinesl v batohu. Další část peněz ve výši 172 tisíc korun se podle dostupných informací nepodařilo dohledat. Případem se v současné době zabývá policie a věc nebyla pravomocně ukončena. Svoboda odmítl, že by se dopustil protiprávního jednání, avšak rezignoval na funkci zastupitele. Solařová na svou obranu uvedla, že se Svoboda jevil jako dobrý manažer.
Starostka Solařová se spolu s vedením města dostávala do konfliktů s několika znojemskými organizacemi. Jednalo se například o dlouhodobý spor s plaveckým klubem PK Znojmo, který se týkal podmínek fungování a podpory jeho sportovní činnosti. Situace mezi klubem a radnicí byla natolik vyhrocená, že byl využit mediátor. Kontroverze vzbudil email Solařové, který patrně neúmyslně unikl na veřejnost. V něm tehdejšímu zastupiteli a zároveň trenérovi konkurenčního plaveckého klubu Květoslavu Svobodovi nabízela možnost veřejně zkompromitovat trenérku PK Znojmo v souvislosti s trenérčiným těhotenstvím a získat tak ve sporu argumentační převahu. Na odhalení emailu Solařová reagovala omluvou za „nevhodné vyjádření" a označila jej za své „lidské i profesní pochybení." Další spor se týkal například vztahů s hokejovým klubem Orli Znojmo, jehož tehdejší majitel Pavel Ohera popisoval fungování radnice Ivany Solařové jako chaotické. Do konfliktu se radnice dostala také se Znojemským městským pivovarem. Město ve sporech argumentovalo nutností chránit veřejné prostředky a nastavit jasná pravidla. Opozice vinila vedení města z poškozování podnikatelského prostředí.
V období starostování Ivany Solařové podalo vedení města několik trestních oznámení namířených na zástupce tehdejší opozice a některé úředníky znojemského městského úřadu. Opoziční zastupitelé je označovali za politicky podjaté, neférové a poškozující. Koaliční politici oponovali, že na podání trestních oznámení měli právo. Po odvolání Solařové bylo novým vedením města oznámeno, že Policie ČR již pět těchto trestních oznámení odložila. K dalšímu vážnému obvinění se Solařová a její partneři z ANO uchýlili v červenci 2024, kdy se tehdejší místostarostka Bohumila Beranová rozhodla opustit jejich vládnoucí koalici. Beranová svůj postup zdůvodňovala tím, že dle jejího názoru byla koalice nefunkční. Opoziční zastupitelé radnici Solařové dlouhodobě kritizovali pro špatnou správu města spojenou například s rozpadem investic, zhoršením bezpečnostní situace, netransparentností, nehospodárným nakládáním s veřejnými prostředky a vyřizováním starých účtů. Solařová následně vznesla na tiskové konferenci v Brně obvinění, že odchod Beranové byl spojen s pokusem o úplatek ze strany osob spřízněných s opozicí, aniž by zveřejnila konkrétní důkazy podporující její tvrzení či jména podezřelých osob. Události označila za „puč" a oznámila podání dalšího trestního oznámení pro podezření z korupce. Úplatek měl být údajně nabídnut také koaličnímu zastupiteli Bartasovi, což však on sám rezolutně popřel, označil informaci jako nepravdivou a Solařovou a její kolegy obvinil z hrubého zneužití svého jména. Zastupitel Bartas následně hlasoval pro odvolání Solařové z úřadu starostky. Jakékoli korupční praktiky popřeli i zástupci opozice a od tehdejšího vedení města žádali omluvu. Trestní oznámení podané Solařovou bylo Policií ČR odloženo pro absenci důkazů.
Poznámky
Reference
Kategorie:České političky Kategorie:Narození v roce 1970 Kategorie:Narození 2. listopadu Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy Kategorie:Čeští místní politici