Adžlúnský hrad (: قلعة عجلون), ve středověku známý jako Qalʻat ar-Rabad, je muslimský hrad ze 12. století nacházející se v severozápadním Jordánsku. Stojí na vrcholu kopce v oblasti Adžlún, známé také jako Džabal 'Auf podle beduínského kmene, který toto území dobyl ve 12. století. Hrad střežil tři vádí (údolí), která vedla směrem k Jordánskému údolí. Byl postaven ve 12. století Ajjúbovci a ve 13. století rozšířen Mamlúky.

Název Jméno Adžlún pochází od křesťanského mnicha, který žil na této hoře v byzantském období. Hrad byl jádrem osady, která se rozrostla do města Adžlún.

Historie Adžlúnský hrad stojí na místě starého kláštera, jehož pozůstatky byly objeveny během archeologických vykopávek. Podle tradice název Adžlún pochází od byzantského mnicha, který v této oblasti žil.Maurice Gaudefroy-Demombynes, La Syrie à l'époque des Mamelouks d’après les auteurs arabes, Bibliothèque archéologique et historique du Service des Antiquités et des Beaux-Arts en Syrie et au Liban, vol. III, Paris 1923, s. 66

12. století ajjúbovský hrad Klášter v roce 1184 nechal Izz Al-Din Usáma přestavět na hrad. Usáma byl generálem Saladinovy armády.Пиотровский Б. Б. Путевые заметки. СПб.: Славия, 1997. 312 s. Hrad řídil provoz po silnici spojující Damašek a Dolní Egypt.Teller, Matthew (2002). Jordan. Rough Guides. s. 173 Podle Saladinova historika Bahy ad-Dína ibn Shaddada byla pevnost postavena především proto, aby pomohla úřadům v Damašku kontrolovat beduínské kmeny. Ti se těšili dostatečné autonomii, aby se spojili s křižáky a v jednu chvíli postavili tábor pro sto stanů vedle špitálského hradu Belvoir na opačné straně Jordánského údolí.Joseph M. Delaville Le Roulx, Cartulaire général de l'ordre des Hospitaliers de Saint-Jean de Jérusalem (1100-1301), vol. I, Paris 1894, s. 395-396, No. 582 of 28 April 1180 Adžlúnský hrad jako takový je jednou z mála muslimských pevností, které postavili Ajjúbovci, aby chránily jejich říši před nájezdy křižáků, kteří útočili ze západu z Bejt Še'anu nebo Belvoiru a z jihu z Keraku.

Díky své poloze pevnost dominovala širokému úseku severní části Jordánského údolí, kontrolovala tři hlavní průchody, které k ní vedly a chránila komunikační cesty mezi jižním Jordánskem a Sýrií. Byl postaven, aby zadržel postup Jeruzalémského království, které získalo základnu v Transjordánsku a také jako odpověď na vybudování křižáckého hradu Belvoir. Dalším důvodem postavení pevnosti byla snaha ochránit rozvoj a kontrolu nad železnými doly v Adžlúnu.

Původní hrad měl čtyři nárožní věže spojené hradbami a dvojitou bránu. Šípové štěrbiny byly začleněny do silných zdí a byl obklopen příkopem o průměru 16 metrů na šířku a 12 až 15 metrů na hloubku.Жарков С. В. Рыцарские ордена в бою. М.: Яуза, Эксмо, 2008. 448 s.

13. století: rozšíření, zničení Mongoly, obnova Po Usámově smrti byl hrad v letech 1214 až 1215 rozšířen Aibakem ibn Abdullahem, mamlúckým guvernérem. Ten nechal přistavět novou věž v jihovýchodním rohu a také bránu.Масиель Санчес Л. К., Сусленков В. Е. Иордания. М.: ВОКРУГ СВЕТА, 2010. 216 s. Poté, co Karak v roce 1187 padl do rukou Ajjúbovcům, ztratil Adžlúnský hrad svou vojenskou důležitost. V polovině 13. století hrad připadl Yousefovi ibn Ayoubovi, emírovi z Aleppa a Damašku, který obnovil severovýchodní věž a využíval hrad jako správní centrum. V roce 1260 zničili Mongolové části hradu, včetně jeho cimbuří. Brzy po vítězství mamlúků nad Mongoly v bitvě u Ajn Džálútu obnovil hrad sultán Bajbars. Hrad poté sloužil jako sklad úrody a proviantu. Když byl guvernérem jmenován Izz ad-Dín Aibak, zrenovoval hrad, jak naznačuje nápis nalezený v jihozápadní hradní věži.

Osmanské období Během osmanského období byl na hradě umístěn kontingent padesáti vojáků. Během první čtvrtiny 17. století jej použil princ Fakhr ad-Dín at-Ṯání během svého boje proti Ahmadu ibn Tarbáyimu. Umístil na hrad kontingent vojáků, zajistil proviant i munici. V roce 1812, kdy hrad navštívil švýcarský cestovatel Johann Ludwig Burckhardt, zde žilo kolem čtyřiceti lidí.

Zemětřesení a obnova hradu Dvě velká ničivá zemětřesení poškodila hrad v letech 1837 a 1927. V 21. století ministerstvo starožitností Jordánska sponzorovalo program na obnovu a stabilizaci zdí a také zrekonstruovalo most přes hradní příkop.

Turistika Adžlúnský hrad je přístupný veřejnosti a jedná se o hojně navštěvovanou jordánskou památku. Vstup je možný téměř do všech částí hradu. Uvnitř hradu je muzejní expozice s mnoha artefakty pocházejícími z různých časových období. Obsahuje také sbírku zbraní. Jednou z výzdob hradu je mozaiková podlaha, která je pozůstatkem původního křesťanského kláštera. V červnu 2023 byla slavnostně otevřena lanovka, která zlepšila infrastrukturu a má za cíl podpořit cestovní ruch.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Hrady v Jordánsku Kategorie:Postaveno ve 12. století