Dagmar Renertová, rozená Kopřivová (24. prosince 1930 Praha – 28. října 2024 Řevnice) byla česká výtvarnice, autorka tapisérií, obrazů a ilustrací, učitelka výtvarné výchovy a baletu.
Život Narodila se v Praze, v roce 1935 se rodina přestěhovala do Olomouce, kde její otec, podplukovník Arnošt Kopřiva vedl místní posádku československé armády. Oba rodiče byli za protektorátu vězněni a Dagmar byla i s mladším bratrem Milanem ukrývána u příbuzných na Valašsku.
Otec Arnošt Kopřiva byl po obsazení Československa nacisty uvězněn v německém Creußenu, kde pracoval ve zbrojní továrně až do dubna 1945. S dalšími vězni se zmocnil zbraní a po osvobození Pattonovou americkou armádou se s ní účastnil osvobození Československa v Aši. Byl za to vyznamenán medailí svobody osobně generálem Pattonem.Paměť národa, Vyprávění Dagmar Renertové
Matka Eliška Kopřivová, rozená Spáčilová, pomáhala rodinám stíhaným nacisty. Převáděla uprchlíky přes hranice do Polska. Za to byla uvězněna v Terezíně a následně transportována do Ravensbrücku, odkud ji na pochodu smrti zachránila Rudá armáda. Po osvobození byla rodina repatriačním úřadem přestěhována do Řevnic a podporována díky matčině spoluvězeňkyni a řevnické starostce Albíně Bedřichové.
Dagmar v letech 1948–1951 vystudovala Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze u prof. J. Svobody a soukromě malbu u Václava Vrbského (1895–1970). Pracovala v ateliéru textilní tvorby profesora Antonína Kybala, kde jednak navrhovala design dekoračních látek a tapisérií, ale také prováděla cizí návrhy. Po zániku ateliéru působila v propagačním oddělení Oděvního obchodu. V letech 1969–1972 vedla propagační oddělení v Cementárnách v Králově Dvoře a poté dvacet let působila jako výtvarnice oddělení propagace Domu módy v Praze. Pak se provdala do rodiny Václava Renerta v Hranicích na Moravě, kde několik let žila. Poté se vrátila do Řevnic, kde žila, pracovala a učila až do pozdního věku.
Kromě výtvarné činnosti se Dagmar Renertová věnovala baletu, který studovala u primabaleriny Zdenky Zabylové a na Lidové konzervatoři v Ostravě (1960–1964). Založila a dlouhá léta vedla v Řevnicích taneční soubor Kvítko. Na tamní základní umělecké škole vyučovala obory balet a výtvarná výchova.
Dílo Její návrhy tapisérií byly malované nebo kreslené. Zachycovaly často osoby v pohybu, taneční či hudební kreace. Malovala také zátiší a portréty. Vytvořila loutky podle postav z Andersenových pohádek. Poetický herbář je knížka básní s ilustracemi, kterou vydalo Oblastní muzeum Praha-východ v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi v roce 2015 u příležitosti autorčina životního jubilea a retrospektivní výstavy jejích prací.Obálka knížky v Databázi knih Vlajka města Řevnic byla vytvořena podle jejího návrhu.
Byla členkou Středočeského sdružení výtvarníků, s nímž pravidelně vystavovala. Byla rovněž členkou Společnosti Vyšehrad při Vyšehradské kapitule. Její pracovní píli i optimistické naladění posilovala katolická víra.
Odkazy Reference
Literatura KMOŠEK, Petr. Středočeské ateliéry. Díl 1. Rabasova galerie Rakovník, 2008, kapitola Hudba a tanec v tapiseriích a obrazech Dagmar Renertové, s. 164-168. Externí odkazy Životopis v databázi Městské knihovny v Kladně AbART
Kategorie:České výtvarnice Kategorie:České designérky Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Narození 24. prosince Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2024 Kategorie:Úmrtí 28. října Kategorie:Úmrtí v Řevnicích Kategorie:Pohřbení v Řevnicích Kategorie:Ženy