Ludvík Emanuel svobodný pán Malovec z Malovic a Kosoře ( Ludwig Emanuel Freiherr Malowetz von Malowitz und Kossorz) (11. srpna 1822 Verona – 19. dubna 1900 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Vítězné, sign. PMV Z5, s. 81) byl český šlechtic z rodu Malovců, právníkAlmanach československých právníků; Praha, 1930; s. 270 dostupné online a státní úředník. Ve státní správě působil od roku 1841, svou kariéru završil jako dlouholetý okresní hejtman v Hradci Králové a dvorní rada.
Životopis Pocházel ze starého českého rodu Malovců z Malovic, patřil k linii povýšené v roce 1781 do panského stavu.Malowetz, die Herren in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné onlinePovýšení Malovců do panského stavu 1781 dostupné online Narodil se jako jediný syn c. k. majora Emanuela Josefa Malovce (1779–1823) a jeho manželky Josefy Marie von Menßhengen (1790–1877).Rodokmen Malovců z Malovic dostupné online Od mládí působil ve státních službách, začínal v roce 1842 jako konceptní kandidát u českého zemského gubernia v Praze, později byl přeložen ke krajskému úřadu do Berouna a od roku 1846 byl krajským komisařem III. třídy v Litoměřicích. V letech 1849–1850 byl okresním komisařem I. třídy v Žatci a po reorganizaci státní správy působil od roku 1850 jako tajemník Zemské vyvazovací komise v Praze. V letech 1853–1856 byl představeným komitátního úřadu v Užhorodě, na stejné pozici byl v roce 1856 přeložen do Velkého Varadína.
V roce 1861 se vrátil do Prahy, kde působil jako místodržitelský radaGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1862; Gotha, 1862; s. 491 dostupné online a od roku 1862 byl krajským představeným v Praze. V letech 1868–1870 byl okresním hejtmanem v Lounech a nakonec dlouholetým okresním hejtmanem v Hradci Králové (1870–1890). I když měl být nestranným státním úředníkem, v Hradci Králové vstupoval do regionální politiky s tendencemi ovlivňovat volby do okresního zastupitelstva a dlouhodobě se vymezoval proti hraběti Janu Harrachovi, který byl jeho politickým rivalem a na Královéhradecku největším pozemkovým vlastníkem.KLEČACKÝ, Martin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; NLN, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky Praha, 2021; s. 145–147 ISBN 978-80-7422-797-4 V roce 1878 obdržel titul dvorního rady a v roce 1890 byl penzionován.
Od narození užíval titul svobodného pána, jako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1851 jmenován c. k. komořím.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1856; s. 99 dostupné online Za zásluhy během prusko-rakouské války obdržel Řád železné koruny III. třídy (1866) a při odchodu do výslužby získal rytířský kříž Leopoldova řádu (1890). Získal také ocenění od zahraničních panovníků, byl nositelem Řádu pruské koruny II. třídy (1880) a komturem saského Albrechtova řádu (1890). Dále obdržel čestné občanství v Kladně a v obci Nehasice.Přehled řádů a vyznamenání Ludvíka Malovce in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 500 dostupné online
Zemřel 19. dubna 1900 ve věku 77 let v Praze na Malé Straně.Nekrolog Ludvíka Malovce in: Bohemia (deník), 20. dubna 1900, s. 3 dostupné onlineMatrika zemřelých u Panny Marie Vítězné 1900 in: Archiv hlavního města Prahy dostupné online
Rodina Oženil se se svou sestřenicí baronkou Karolínou Menßhengenovou (1835–1908), dcerou Franze Xavera Menßhengena (1797–1890), dvorního rady na ministerstvu zahraničí.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1864; Gotha, 1864; s. 532–533 dostupné online Sňatek se konal 8. června 1861 ve vídeňské katedrále sv. Štěpána. Z manželství pocházeli čtyři potomci, synové František Xaver a Ludvík Robert zemřeli v dětském věku, dospělosti se dožily dcery Thekla a Karolína.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1892; Gotha, 1892; s. 522 dostupné online Spolu s manželkou koupil v roce 1880 pozemky s hospodářským dvorem v Dolních Měcholupech (dnes Praha 10).Historie Horních Měcholup na webu Městské části Praha 15 dostupné online Zde nechal jako své sídlo postavit novogotickou vilu označovanou jako zámeček (zbořena ve druhé polovině 20. století).Dolní Měcholupy na webu mistopis.eu dostupné online
Ludvík měl čtyři sestry. Julie (1820–1900) byla čestnou dámou Ústavu šlechtičen v Brně, Berta (1821–1906) byla manželkou státního úředníka Josefa Hergeta (1812–1873), nejmladší Emma (1824–1858) se provdala do uherského šlechtického rodu Vécseyů.
Odkazy Reference
Literatura Ottův slovník naučný, díl XVI.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 723–727 (heslo Malovec) ISBN 80-7185-237-6 KLEČACKÝ, Martin: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Národní archiv, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 410–411 (heslo Ludwig Malowetz) ISBN 978-80-88304-18-0 POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2007; Brandýs nad Labem, 2007; 454 s. ISBN 978-80-85955-35-4
Ludvík Malovec z Malovic Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Čestní občané města Kladna Kategorie:Narození v roce 1822 Kategorie:Narození 11. srpna Kategorie:Narození ve Veroně Kategorie:Úmrtí v roce 1900 Kategorie:Úmrtí 19. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži