Diplomatický archiv Ministerstva zahraničí Srbska (), též známý pod kratším názvem Diplomatický archiv () je centrální archivní instituce pro příslušné srbské ministerstvo. Shromažďuje materiály, které vytvářelo i jugoslávské ministerstvo zahraničí; tyto nebyly předány pod Archiv Jugoslávie. Sídlí v budově Ministerstva zahraničí.

Jeho úkolem je shromažďovat archivní materiál z jeho činnosti. Materiály, které tento archiv shromažďuje, jsou přístupné pouze starší třiceti let od jejich pořízení. Zde umístěné dokumenty jsou významné především pro porozumění historie z doby Studené války, především potom pro význam role SFRJ v Hnutí nezúčastněných zemí. V souvislosti s tím je oblíbený i u zahraničních výzkumníků.

Historie

Archiv byl založen dne 5. května 1919 dekretem Ministerstva zahraničí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Do nově ustanovené instituce byly přemístěny archivované fondy královského ministerstva z doby před první světovou válkou, dále jeho černohorského protějšku. Nejstarším dokumentem archivu byla spojenecká smlouva podepsaná mezi srbským knížectvím a rumunským královstvím z roku 1868. Archiv v roce 1924 ustanovil odbornou komisi s cílem posoudit všechny dokumenty z období vzniku Království SHS, které by měly být předmětem archivace. Dne 5. dubna 1930 nabyl účinnosti nový zákon o diplomatickém archivu, který stanovil, jak má nadále organizace fungovat.

Dne 10. srpna 1939 byly fondy archivu přemístěny do Historického ústavu, nicméně další rozvoj přerušilo vypuknutí druhé světové války v roce 1941. Během konfliktu byla část materiálů převezena do nacistického Německa a část do Sovětského svazu. Některé části archivovaných písemností byly zničeny, jiné se našly v historickém archivu ve Vídni nebo v ústředním říšském archivu v Postupimi.

Po osvobození Bělehradu a vzniku nové Jugoslávie byla obnovena práce archivu, a to v březnu 1945. Až do roku 1949 bylo hlavním úkolem zjistit, kde se všude po Evropě archivované materiály nachází. Po roztržce Tita a Stalina v roce 1948 byl archiv uzavřen a materiály převezeny do zabezpečených lokalit po celé tehdejší Jugoslávii. Roku 1957 po zlepšení vztahů se SSSR byla činnost instituce obnovena, a to v klášteře sv. Jakuba u Dubrovníka. Zpět do Bělehradu byl přesunut roku 1960 a o rok později byl otevřen pro výzkumnou činnost.

Po rozpadu Jugoslávie, válkách, sankcích a finálním podepsání Smlouvy o otázkách následnictví bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie začal opět působit i pro zahraniční návštěvníky. První skupina slovinských výzkumníků jej začala využívat v roce 2003. Po roce 2006 a rozpadu státního společenství Srbsko a Černá Hora působí při srbském ministerstvu zahraničí.

Reference

Kategorie:Vzniklo 1919 Kategorie:Archivy v Srbsku