Jonáš (, „holubice“) byl starozákonní prorok a hlavní postava stejnojmenné biblické knihy Jonáš. Je známý především svým příběhem o útěku před Bohem a ikonickou scénou v břiše velryby.
Život O životě a působení proroka Jonáše nepodává bible mnoho informací. Jmenovitě je uveden pouze jako hlavní postava knihy Jonáš a dále v krátké zmínce ve 2. knize královské. Ani zde se však o prorokovi nedovídáme nic víc než jméno, místo původu a označení „služebník Boží“.
Řada komentářů interpretuje příběh knihy Jonáš jako metaforu či alegorii, nikoli jako historický příběh. Někteří komentátořiRaši k 2Kr 14:25 zase tvrdí, že zmínka v 2. knize královské nepopisuje další Jonášovo proroctví, ale připomíná proroctví v Ninive popsané v knize Jonáš a jeho symboliku: tak jako se Bůh slitoval a zachránil hříšné Ninivany, tak se navzdory hříchům krále Jarobeáma II. slitoval nad Izraelem a dopřál mu vítězství.
Jméno a původ Jméno proroka je uváděno jako Jona ben Amitaj. Hebrejské slovo jona () označuje holuba nebo holubici. Rabínské výklady vztahují toto jméno k holubici, kterou vypustil Noe z archy na konci potopy; alegorický výklad vysvětluje obraz Jonáše/holubice jako symbol lidské duše. Katoličtí komentátoři připouštějí souvislost s holubicí; jako pravděpodobnější vysvětlení však uvádějí zkrácení jména Jochanan (, doslova „Bůh je milostivý“) nebo Jehonatan (doslova „Bůh dal“). Patronymum Amitaj pak znamená „pravdivý“, „věrný“.
Jako místo původu proroka je v 2. knize královské uvedeno místo Gat ha-Chefer, které bývá ztotožňováno s pozdějším el-Mešhed. Protože se toto místo mělo nacházet na území izraelského kmene Zabulón, je i onen prorok některými rabínskými autoritami považován za příslušníka tohoto kmene.
Doba jeho působení bývá obvykle odvozována od zmínky ve 2. knize královské a kladena do období panování krále Jarobeáma II., tedy 8. stol. př. n. l. Z verše však nevyplývá, kdy a komu bylo proroctví vyřčeno; August Klostermann se např. domnívá, že to mohlo být v době krále Jóachaze.
Rabínská tradice, která považuje Jonáše za žáka Elíšova, předpokládá počátek jeho působení v době ještě o generaci dřívější; připisuje mu však dosažení značně vysokého věku (120 nebo 130 let).
Hrob Jonášův O konci Jonášova života a jeho smrti nemáme žádné zprávy. Ani místo jeho hrobu není známo; existuje však několik míst, které místní lidová tradice uvádí jako Jonášův hrob: v izraelském Mašhadu (Jonášově rodišti), v Lodu (uváděném někdy také jako prorokovo rodiště) a poblíž iráckého Mosulu (starověkého Ninive)
Kniha Jonáš
Podrobně je v bibli popsán příběh, kdy byl Jonáš Bohem povolán, aby šel kázat pohanům v asyrském městě Ninive. Aby nemusel uposlechnout Božího hlasu,Jonáš 1:1–2 Stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi, synu Amítajovu: „Vstaň, jdi do Ninive, toho velikého města, a volej proti němu, neboť zlo, které páchají, vystoupilo před mou tvář.“ který ho žádal oznámit v Ninive blížící se Boží soud, uprchl na moře.Jonáš 1:3 „Ale Jonáš vstal, aby uprchl do Taršíše, pryč od Hospodina. Sestoupil do Jaffy a vyhledal loď, která plula do Taršíše. Zaplatil za cestu a vstoupil na loď, aby se s nimi plavil do Taršíše, pryč od Hospodina.“ Chtěl se odplavit do Taršíše, ale Bůh seslal na loď obrovskou bouři.Jonáš 1:4 „I uvrhl Hospodin na moře veliký vítr a na moři se rozpoutala veliká bouře. Lodi hrozilo ztroskotání.“ Námořníci poznali, že je to vše kvůli Jonášovi,Jonáš 1:7 „Zatím se lodníci mezi sebou smluvili: „Pojďte, budeme losovat a poznáme, kvůli komu nás postihlo toto neštěstí.“ Losovali tedy a los padl na Jonáše“ a na jeho naléhání ho hodili do moře, kde ho pak spolkla velká ryba.Jonáš 2:1 „Hospodin však nastrojil velikou rybu, aby Jonáše pohltila. Jonáš byl v útrobách ryby tři dny a tři noci.“ Po třech dnechMatouš 12,38–40 ho ryba na Boží příkaz vyplivla zpět na souš.Jonáš 2:11 „I rozkázal Hospodin rybě, a vyvrhla Jonáše na pevninu.“ Jonáš šel do Ninive, kde kázal, že Bůh město zničí.Jonáš 3:4 „Jonáš vešel do města, procházel jím jeden den a volal: „Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno.“ Obyvatelé se začali kát a Bůh město nezničil. Jonášovi se nelíbilo, že jim Bůh odpustil, a ulehl pod strom, který ale posléze uschl. Jonáš si stěžoval Bohu a ten ho pokáral, že mu je líto jednoho stromu a celého města ne.
Jonáš v judaismu Ačkoli nemáme v tanachu žádné další jmenovité zmínky o Jonášovi, rabínská tradice jej ztotožňuje s chlapcem, který pobýval s prorokem Elijášem v době hladomoru a kterého Elijáš oživil. Dále jej ztotožňuje s žákem Elíšovým, který byl poslán, aby pomazal Jehúa za krále.
Jonáš v křesťanství Jonáš se stal častým duchovním i uměleckým námětem, neboť kromě pohádkového líčení jeho pobytu v břiše ryby se stal v křesťanském chápání předznamenáním Krista. Jako Jonáš byl v břichu ryby tři dny a pak byl osvobozen, tak i Kristus po třech dnech v hrobu vstal z mrtvých;Matouš 12:40 „Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.“ Jonáš kázal pohanům, kteří se obrátili a káli, ale když Ježíš kázal Židům, nevěřili mu. Viz Mt 12,38–40; Lk 11,29–32.
Jonáš v islámu náhled|upright|Minaret Jonášovy Mešity v Ninive
Jonáš je v islámu často zmiňovanou postavou. Korán se mu věnuje minimálně v 6 súrách. Nazývá ho „Júnus“ nebo také Dhu n-Nún (Pán ryby). Súra 10 dokonce nese název Jonáš a súra 68 zase název Nún (tedy v překladu ryba, což někteří vykládají jako odkaz na Jonášovu rybu, která v súře vystupuje).Hrbkův Korán, komentář k súře 68, verš 1, str. 659
Islámská tradice reinterpretuje Jonášův příběh a mění pořadí některých částí knihy Jonáš. Podle Ibn KathiraIbn Kathir, Stories of the prophets byl Jonáš prorokem města Ninive a přál si zánik tohoto hříšného města. Kazatelé z Jonášovy obce mu radili, aby se raději modlil za obrácení Ninivských než za jejich zkázu, ale Jonáš odmítl. Rozhodl se na Ninive seslat pohromu Boží.
Alláh však žádnou pohromu neseslal, a tak se Jonáš v hněvu rozhodl odjet pryč. Na cestě lodí jej však stihla bouře a námořníci jej obětovali mořské zrůdě. Ta Jonáše vyplivla na pobřeží, kde Bůh pro jeho lepší pochopení uskutečnil zázračné podobenství s rostlinou/stromem, které jinak nacházíme ve 4. kapitole Knihy Jonáš.
Historické pořadí súr o JonášoviPodle Hrbka – Korán, Ivan Hrbek, 1972, Odeon
Súra 68 (Pero či Nún), verše 48–50 Súra 37 (Stojící v řadách), verše 139–148 Súra 21 (Proroci), verše 87–88 Súra 10 (Jonáš), verše 98 Súra 6 (Dobytek), verše 86 Súra 4 (Ženy), verše 161
Odkazy Reference Hejčl, str. 895
Literatura
Související články Biblická kniha Jonáš
Externí odkazy
Jonáš podle islámu (audio) Ibn Kathir, Příběhy proroků
Kategorie:Starozákonní proroci Kategorie:Islámští proroci Kategorie:Korán Kategorie:Muži