Seznam leteckých nehod civilních strojů v Československu

Seznam leteckých nehod civilních strojů v Československu zahrnuje nehody českých i zahraničních letadel na území Československa.

Uvedeny jsou pouze nehody, u kterých došlo ke zranění či úmrtí, případně se jednalo o incident, při němž byl stroj značně poškozen a k újmě na zdraví nedošlo jen šťastnou náhodou. Seznam obsahuje celkem nehod.

Letecké nehody na území Československa

Legenda k tabulce zkratka „C“ pod mrtvými a zraněnými znamená cestující zkratka „P“ pod mrtvými a zraněnými znamená posádka – čímž se myslí piloti, stevardi nebo technici místo je bráno jako přibližná lokalita pokud je mezi obcemi lomítko, znamená to, že se nehoda udála mezi těmito obcemi pokud je mezi obcemi čárka, druhá obec je jen pro upřesnění (větší město poblíž, okresní město atp.) „?“ znamená, že informace není k dispozici, nebo nebyla dohledána „-“ znamená nulu pokud není informace o posádce a cestujících, jsou kolonky „C“ (cestující) a „P“ (posádka) spojeny seznam není úplný, vycházeno je z velkého množství zdrojů, ale ne všechny nehody je možné ověřit z více než jednoho zdroje Datum Místo Stroj Mrtví ZraněníNa palubě celkem Foto ČlánekPoznámky a referenceCPCP 14. 5. 1911 Wiener Neustadt, A Libelle – 1 1156x156bod První český držitel pilotního diplomu Ing. Jan Čermák z Velkého Meziříčí byl zraněn. Příčinou havárie byla roztržená vrtule. (Popis události v knize Rudolfa Holeka – kronika prvního vojenského letce národnosti české, str. 24).GÖBL, Luboš. Osobnosti Vysočiny. 1. díl. Pelhřimov : Vydavatelství 999, 2005. 23. 5. 1911 Borek (Borkheide) u Berlína, D Grade – 1 1125x125bod První česká pilotka Božena Laglerová těžce zraněna. Příčinou havárie byla ztráta rychlosti při cvičení zatáček v letecké škole Hanse Gradeho.SALZ, Hanuš: La Aviadora. Můj sen. Neobyčejný životní příběh první české pilotky, Nakladatelství Ostrov, Praha 20094. 5. 1919 Ivanka pri Dunaji Caproni 450 4 -4125x125bodLetecká nehoda generála Štefánika † Milan Rastislav Štefánik a italská posádka (7?)17. 5. 1919 Plzeň B-5 1 1 2 † Josef Klíbr, zraněn Rudolf Polanecký Bohemia B-5 9. 9. 1921 Praha-Kbely Aero A-8 – 1 1 zalétávací pilot Aera Rudolf Valenta zraněn při havárii prototypu, letadlo zničeno. (dle knihy Aero 1919–1999, str. 60)30. 10. 1922Skály (Teplice nad Metují)Potez VII (F-FRAV)2 -2Nehoda na letecké lince Paříž–Praha – Varšava, pilotoval letecké eso 1. světové války † Paul d’Argueff (Pavel Argejev) )27. 8. 1922 Praha-Kbely Phöenix D II 1 -1 † Rudolf Polanecký Bohemia B-5,první motorové letadlo vyrobené v České republice po roce 1918, Aeroweb.cz 1. 7. 1926 Golčův Jeníkov De Havilland DH.50 (L-BAHF) – 1 1 Při letu Brno-Praha, nouzové přistání za špatné viditelnosti a s technickou závadou, letadlo zničeno, pilot Josef Sedlář lehce zraněn 3. 7. 1926 Praha-Ruzyně Caudron C-61 (F-AFBT) 7 – 7 francouzské letadloAviation accidents, Ruzyně 12. 9. 1926 Jelení hřbet, Hrubý Jeseník Potez XV A2 1 1 2 rumunské letadlo i pilot ?. ?. 1927 Plzeň ? – 2 2 pilot Ing. Seyček a mechanik Makrlík 9. 5. 1929 Eiterhagen (20 km JV od Kasselu) Avia BH-25 (L-BABD) 1 2 – 3 Na pravidelné lince ČLS Praha-Mariánské Lázně-Kassel-Rotterdam, v 11:47 hodin, narazilo letadlo za špatného počasí do stromů tzv. Riedforstu, na kopci asi 400 m vysokém, východně Eiterhagenu. † Ondřej Leitkep (pilot), † Rufolf Holík (mechanik), † Franz Peters (cestující) 15. 8. 1929 ? B-10 2 – 2 † Max Šturm, † František Trnka (zemřel 9.9. 1929)Spolek pro vojenská pietní města, o. s. - VPM okres Plzeň-město - Plzeň7. 9. 1929TřitimAero AB 11-92 -2vlevo|bezrámu|167x167bod|Informační tabuleKrátce po vzletu z vltavotýnského letiště letadlo asi ve výšce 100 metrů provedlo ostrou zatáčku, kterou se nepodařilo vyrovnat. Letoun se zřítil do pole a zaryl se vrtulí do pole. Po dopadnu vybouchla palivová nádrž a letoun shořel. V letounu zahynuli pilot-desátník Václav Beneš a pozorovatel-svobodník Václav Černý. 31. 5. 1930 Bojanov De Havilland DH.50 (L-BAHD) – 1 2 Nouzové přistání po vysazení motoru, letadlo těžce poškozeno, pilot ČSA Karel Brabenec nezraněn, mechanik Kupka utrpěl tržné zranění čela 31. 5. 1930 Horní Bojanovice, Hustopeče DH-50A, L-BAHB ? ? ? letoun ČSA zničen (Křídla nad Brnem) 7. 6. 1930 Otrokovice Junkers A 50 (D-1772) 1 1 2 † neznámý, pilot Stodola 22. 8. 1930 Bedřichov u Jihlavy Ford 5-AT-C Trimotor (OK-FOR) 10 2 1 -13 Svoji činnost stroj ČSA ukončil tragicky dne 22. srpna 1930, kdy havaroval v Bedřichově u Jihlavy. Zahynuli oba členové posádky ve složení pilot Josef Sedlář a mechanik Josef Trafina a 10 z 11 cestujících, přežil prof. Kraus. 19. 2. 1931 Popelín Fokker F-VIIb – 3 3 Na poli nedaleko Popelína nouzově přistálo holandské letadlo Fokker F-VIIb společnosti KLM. Letoun přepravoval poštu z Holandska do Indonésie. Byl pro mlhu donucen přistát na zasněženém poli a převrátil se. Tříčlenná posádka kapitán G.M.H. Frijns, druhý pilot P. P. Both a palubní inženýr C.A. Bruynesteyn, jen lehce zraněna. Letadlo bylo rozebráno, odvezeno a opraveno, ještě téhož roku však v Bangkoku tragicky havarovalo.Letecké události a nehody region Telč a Vysočina 6. 9. 1931 Třebíč Aero A-18. 16, OK-ACN 1 -1vlevo|bezrámu|167x167bod|Pomník v Lorenzových sadech|alt=Pomník † Václav Peřina, letoun Moravského aeroklubu, pomník na místě 24. 4. 1932 Otrokovice ? 2 -2 † František Morkus, pilot Baťových závodů, † František Hustoles vedoucí reklamního oddělení firmy Baťa. 16. 5. 1932 Klecany Messerschmitt BFW M23b, D-1849 1 – 1 † Tassila von Schaumburg, německý pilot a akrobat. Pomník na hřbitově v Klecanech, pohřben v rodinné hrobce v zámecké kapli v Hořovicích. (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl) 12. 7. 1932 Otrokovice Junkers F. 13G (D-1608) 2 – 2 při katastrofě zahynuli Tomáš Baťa a pilot Jindřich Broučekwww.zlin.estranky.cz - Tomáš Baťa; Jan Antonín Baťa - Tomáš Baťa, První poslední zprávy14. 8. 1932PodsediceDe Havilland DH.50 (L-BAHB)4 - -15Při leteckém dni MLL se při letu s publikem na palubě zřítilo letadlo asi 2 km od letiště. Letadlo bylo zničeno, čtyři cestující – porodní asistentka Julie Richterová, železničář Václav Hartman, obchodník Burger a sedlář Vysoký zahynuli na místě, pilot František Štrunc utrpěl vážná zranění 14. 8. 1932 Jemnice Aero A-14. 23, OK-AAX 2 (3) 1 3 (4) † dva cestující, pilot Vilém Kolařík zraněn. Havárie na leteckém dnu Masarykovy letecké ligy (dle publikace „Křídla nad Brnem“) 11. 9. 1932 Těrlicko RWD-6 (SP-AHL) 2 – 2184x184bod † František Źwirko, † Stanislaw Wigura, polští piloti letící na letecký den do ČSR autorem pomníku je akademický sochař Julius Pelikán 7. 9. 1933 Brno-Černovice Junkers F13.741, OK-ALH - – 4 havárie po startu, pilot Lipovský, mechanik Vyhlídal a čtyři cestující nezraněni. (dle publikace „Křídla nad Brnem“) 26. 6. 1934 Karlovy Vary Letov Š-32 (OK-ADB) 2 1 – 3 Let ČSA z pražských Kbel do Karlových Varů, letadlo se zřítilo z výšky přibližně 20 m asi 70 m před přistávací dráhou poté, co přišlo o směrové kormidlo a kýlovku. † pilot letadla Karel Tomíček a oba cestující – herec Max Pallenberg a továrník Skurník. 17. 9. 1934 Hradec Králové Š-18-Komár (OK-HAB) 2 – 2 † pplk. Miloš Zelený, † plavkyně Fanuška (Fanča) Valentová, letoun královéhradeckého AeroklubuTragédie se netýkaly jen letců, Hradecký deník 16. 5. 1935 letiště Brno Avia BH-11. 1 OK-LES – 1 1 pilot kpt. Jan Štěpán zraněn, letoun ARČS zrušen. Let z Bratislavy a náraz do střechy hangáru, padajícími troskami byl v hangáru lehce poškozen letoun Avia F-IX.5. (Josef František) 24. 10. 1935 u dvora Věžníky, Městečko Fokker/Avia F.VIIb-3m (OK-ABT) 0 4 9 nouzové přistání po vysazení motorů (zamrzlé karburátory), pilot Karel Balík, radiotelegrafista Augustin Korotvička a jeden cestující utrpěli oděrky, druhý cestující zlomené předloktí, letoun vymazán 10. 12. 14. 4. 1936 Plzeň-Bory Praga E-114 2 – 2 † instruktor Josef Čihák, † žák Vilém Kubík (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl)Spolek pro vojenská pietní místa, o. s. - VPM okres Plzeň-město - Plzeň 7. 5. 1936 Světlá nad Sázavou (?) Větroň EL-2-M Šedý vlk 1 – 1 † rtm. Bedřich ChovanecEL-2-M Šedý vlk, Aeroweb.cz 25. 4. 1937 Nový Jičín ? 1 -1 † Bohumír Janisch, sportovní pilot, pracovník Baťovy prodejny v Novém Jičíně, člen MLL ve Zlíně 11. 9. 1937 Bratislava-Vajnory Fokker F.IXD (OK-AFF) - 3 5 Let ČSA z Bratislavy do Brna postihl krátce po startu požár na palubě, při návratu na letiště, během dojezdu letadla po přistání, z něj vyskákali oba cestující a II. pilot s telegrafistou, okénkem v kokpitu opustil letadlo jako poslední I. pilot – ke zraněním došlo po dopadu na letištní plochu. Posádku tvořil I. pilot Radoslav Selucký, II. pilot Jan Jeřábek a radiotelegrafista Antonín Rotbauer, cestující major Dembovský a Max Gutman 11. 9. 1937 vrch Křemenáč, Rychlebské hory Junkers W 34 (D-ORUP) 1 2 3 německé letadlo s německou posádkou, † F.WeghuberHistorie létání v Jeseníkách 24. 12. 1937 Huťská hora, Kašperské Hory Wibault 283-T12 (F-AMYD) 3 – 3 Air FranceHuťská horaAviation accidents, Kašperské horyKvilda a okolí - Letecká nehoda v r. 1937 na Zhůří u Kvildy, Šumava.net 23. 6. 1938 Kozákov Větroň EL-2-M Šedý vlk 1 – 1 † Karel PeroutkaPoprvé na Ruzyni, Aeroweb.cz 5.–6. 7. 1938 Olomouc-Neředín Zlin XII, OK-LOM 1 – 1 † pilot Hanáckého aeroklubu František Martínek havaroval na vojenském letišti; v zatáčce ztratil rychlost ve výšce 150m a pád již nemohl vybrat. Dle knihy Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918–1990, díl 1., vydání 2017, str. 105. Fotografie nehody jsou uvedeny v časopisu Novinky MPM, číslo 88, rok 2016. 27. 5. 1943 Výčapy-Opatovce, Sk Zobor – 1, v.č.7, OK-SOG 1 – 1 † pilot rot. Ján Kello, který přežil sestřel 25. 10. 1938, havaroval s letounem firmy Mráz Nitra (pobočka firmy Beneš-Mráz Choceň – za války však už bez Pavla Beneše). Podle se stalo 25.5. 1943. Podle L+K 2006, č.9, str.49 pilot havaroval úmyslně z osobních důvodů. Pozn.: Zobor konstruktéra ing. Zdeňka Rubliče byl pokračováním vývoje Be-555 Superbibi a předchůdcem Sokola M1. 5. 3. 1946 Praha-Ruzyně Junkers Ju-52/3m (OK-ZDN) 8 2 2 315 (kapitán letadla Karel Balík, válečný pilot RAF)Aviation Safety, Ruzyně 30. 4. 1946 Heinkel 72 Kadet, OK-QHA - – 2 posádka Ladislav Krejčí a Oskar Czpak nezraněna, letoun aeroklubu Brno zrušen. (dle publikace „Křídla nad Brnem“) 9. 11. 1946 Dobrovíz u Prahy Douglas DC-3/C-47A-80-DL (OK-XDG) – 2 2 ČSA – letělo 13 cestujících + 5 posádkaAviation Safety, Dobrovíz 13. 2. 1947 Dolany u Kladna Douglas DC-3/C-47A-DL (OK-XDU) – 3 – 3vlevo|bezrámu|125x125bod|Foto pomníčkuČSA – zkušební letAviation Safety, Dolany † kpt. Jan Kuhl, † Josef Hainzel, † František Papáček