náhled|200x200pixelů|Erb Ferdinanda, vévody z Kalábrie Vévoda Ferdinand z Kalábrie (španělsky: Fernando de Aragón, Duque de Calabria; 15. prosince 1488 Andria – 20. října 1550 Valencie) byl neapolský princ, který sehrál významnou roli ve středomořské politice Koruny aragonské během počátku 16. století.
Život Narodil se v Andrii v Apulii jako syn budoucího krále Fridricha a jeho druhé manželky Isabelly del Balzo. Náležely mu tituly vévody kalábrijského a apulijského.
Aliance Ludvíka XII. Francouzského a Ferdinanda II. Aragonského (Ferdinandova bratrance) pokračovala v uplatňování nároku Ludvíkova předchůdce, Karla VIII., na trůny Neapole a Sicílie. V roce 1501 tito spojenci Fridricha sesadili a Neapol připadla Ludvíkovi, avšak v roce 1504 nový konflikt vedl k tomu, že Neapol obsadil Ferdinand Aragonský.
Ferdinand byl následně zajat Gonzalem Fernándezem de Córdoba a převezen do Barcelony jako rukojmí. Přesto si získal přátelství aragonského krále a později i jeho vnuka a nástupce Karla. Karel dokonce v roce 1526 zařídil Ferdinandovi sňatek s jeho nevlastní babičkou, vdovou po Ferdinandovi Aragonském, Germainou z Foix. V roce 1537 je jmenoval společnými místokrály Valencie.
Po smrti královny Germainy 15. října 1536 se Ferdinand v roce 1541 oženil s kulturně založenou vdovou Mencíou de Mendoza. Společně se proslavili svou podporou umění a literatury.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Sicilské království Neapolské království Valencijské království Dějiny Itálie
Externí odkazy
Digitalizované rukopisy z jeho osobní sbírky, na SOMNI
Kategorie:Trastámarové Kategorie:Vévodové z Kalábrie Kategorie:Narození v roce 1488 Kategorie:Narození 17. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1550 Kategorie:Úmrtí 26. října Kategorie:Úmrtí ve Valencii Kategorie:Muži