Perfektum (z latinského perfectum, doslova „dokončené“) je slovesný čas, který v některých jazycích vyjadřuje ukončenost minulého děje. Často vyjadřuje minulý děj, který má nějaký vztah k přítomnosti. Někdy se též nazývá předpřítomný čas. Patří mezi tzv. relativní slovesné časy.
Perfektum se používá např. v latině, románských nebo germánských jazycích.
Slovanské jazyky Ve většině slovanských jazyků v minulosti nahradilo všechny ostatní minulé časy (aorist, imperfektum, plusquamperfektum – ty se však zachovaly např. v bulharštině). V současnosti se používá k vyjádření všech minulých dějů a označuje se jako préteritum.
Tvoří se pomocí příčestí minulého (l-ového) a přítomných tvarů pomocného slovesa být (byl jsem, byl jsi atd.).
V západoslovanských jazycích (včetně češtiny) pomocné sloveso ve 3. osobě odpadá; v ruštině odpadá ve všech osobách (např. я был [ja byl] – byl jsem); v jihoslovanských jazycích je pomocné sloveso ve všech osobách přítomné.
V polštině není pomocné sloveso být samostatným slovem, ale jeho zkrácené tvary se připojují ke slovesu nebo jinému slovu (např. byłem - byl jsem, byłeś – byl jsi, byls); v hovorové češtině se podobně připojuje s pouze ve 2. osobě jednotného čísla (Kam's koukal?, Udělalas to dobře.).
Praslovanské perfektum označovalo původně přítomný stav vzniklý následkem ukončeného minulého děje, teprve později se tato konstrukce začala používat i ve funkci slovesného času. Příčestí minulé bylo tedy vlastně krátkým (jmenným) tvarem přídavného jména. Původní význam dnešní konstrukce přišel jsem tedy zřejmě byl (šel jsem a) jsem přišlý.
Bulharština V bulharštině se tento čas nazývá "Минало неопределено време" (Minulý neohraničený/neurčitý čas) nebo "Перфект" a plní funkci předpřítomného času. Jde o složený minulý čas. Tvoří se pomocí slovesa "съм" (být) a slovesa v příčestí minulém (velmi podobné tvary jako v češtině, říká se mu l-ové příčestí). Vyjadřuje děj, který sice proběhl v minulosti, ale jeho působení sahá do přítomnosti. Perfektum zdůrazňuje samotný děj a jeho výsledky, nikoliv dobu průběhu, okolnosti děje a vlastní zkušenosti. Bulharština pro samouky, SPN
Perfektum slovesa "пиша" (=psát) sgpl1. os. писал съмписали сме2. os.писал сиписали сте3. os.писал еписали са
Pomocné sloveso je ve třetích osobách zachováno. Bez něj by větná konstrukce měla jiný význam (šlo by o formu nepřímé výpovědi). Bulharština si zachovala původní praslovanský systém minulých časů, kromě perfekta používá aorist, imperfektum a plusquamperfektum.
Germánské jazyky Perfektum se v germánských jazycích tvoří jako složený čas z pomocného slovesa s významem mít, případně být (viz Němčina), a příčestí minulého/trpného (supina ve švédštině). Původní germánské jazyky měly pouze 2 časy – přítomný a minulý. Perfektum se vyvinulo jako slovesný čas ve středověku z konstrukcí s významem „(udělal jsem a) mám uděláno“ (angl. I have done).
Angličtina V angličtině se tvoří pomocí slovesa have (mít) a příčestí minulého/trpného, které u pravidelných sloves přibírá koncovku -ed (stejný tvar jako préteritum): I have booked – zarezervoval jsem (a je to hotové) I have done (nepravidelné) – udělal jsem (a je to hotové) I have never seen (nepravidelné) – nikdy jsem neviděl (až doteď)
Používá se k vyjádření (nedávno) ukončených dějů, jejichž následky přetrvávají do přítomnosti. V záporných větách vyjadřují naopak děj, který se dosud neuskutečnil.
Průběhová forma (specifická pro angličtinu) vyjadřuje děje, které začaly v minulosti a probíhají/přetrvávají i do současnosti. Tvoří se konstrukcí have been + -ing: I have been living here for 2 years. – Jsem tu žijící 2 roky.
Perfektum se v angličtině vyvinulo ve 14. století. Původně se u sloves pohybu tvořilo pomocí slovesa be (být) jako v němčině, do konce 19. století se však přestalo toto pomocné sloveso používat. Dnes se výhradně používá have.
Němčina V němčině se tímto termínem označuje složený čas minulý. V současnosti se rozdíl mezi préteritem a perfektem stírá, ale v hovorové němčině perfektum značně převládá.
Německé perfektum se tvoří z pomocného slovesa (sein nebo haben) a příčestí minulého slovesa. Příčestí minulé se v německé větě klade až na konec.
Silná slovesa tvoří perfektum z pomocného slovesa haben, avšak jestliže sloveso vyjadřuje pohyb, bývá pomocným slovesem tvar slovesa sein. Dále se příčestí minulé skládá z předpony „ge-“,kořenu slovesa a přípony „-en“. V kořenu slovesa je oproti přítomnému času změna v kmenové samohlásce.
Příklad ich habe gesungen du hast gesungen er hat gesungen
wir haben gesungen ihr habt gesungen sie haben gesungen
Slabá slovesa tvoří perfektum z pomocného slovesa haben. Dále příčestí minulé se skládá z předpony „ge-“,kořenu slovesa a přípony „-t či -et“.
Příklad ich habe gelernt du hast gelernt er hat gelernt
wir haben gelernt ihr habt gelernt sie haben gelernt
Sloveso s neodlučitelnou předponou Pokud je to sloveso takové, že má neodlučitelnou předponu, tedy be-, ge-, ent-, emp-, er-, ver-, zer- a v některých případech miss- (např. verstehen, bekommen, entschieden, erzählen, missachten …), nebo když kmen slovesa končí na -ieren,(např. reparieren, fotografieren…), tak předpona „ge-“ v příčestí minulém není.
Příklad ich habe erzählt du hast erzählt er hat erzählt
wir haben erzählt ihr habt erzählt sie haben erzählt
Sloveso s odlučitelnou předponou Pokud je to sloveso ovšem takové, že má odlučitelnou předponu (např. aufstehen, anfangen, fernsehen, sich vorstellen…), tak se předpona „ge-“ v příčestí minulém vkládá mezi odlučitelnou předponu a kořen slovesa.
Příklad ich bin aufgestanden du bist aufgestanden er ist aufgestanden
wir sind aufgestanden ihr seid aufgestanden sie sind aufgestanden
Románské jazyky
Španělština Jedním z minulých časů užívaných ve španělštině je Pretérito perfecto compuesto. V češtině bývá označován jako předpřítomný čas.
Tvoření Tvoří se pomocí pomocného slovesa haber + příčestí minulé.
Pomocné sloveso Příčestí minulé he hablado, comido, vivido, dicho, puesto… has ha hemos habeís han
Užití Děje probíhající v časovém úseku, který začal v minulosti a stále trvá. Mluvčí ho nepovažuje za ukončený. Este año hemos decidido ir al norte de Bohemia. – Letos jsme se rozhodli jet do severních Čech
Esta semana ha cumplido 28 años. – Tento týden mu bylo osmadvacet.
Děje, které samy nebo svými důsledky zasahují do přítomnosti Ya he comprado los billetes de autobús. – Už jsem koupil lístky na autobus. (Tedy mám je.)
Manolo ha cumplido 28 años. – Manolo oslavil osmadvacáté narozeniny / Monolovi už je osmadvacet.
Latina sgpl1. os. laudavilaudavimus2. os.laudavistilaudavistis3. os.laudavitlaudaverunt
Italština sgpl1. os. ho avutoabbiamo avuto2. os.hai avutoavete avuto3. os.ha avutohanno avuto
sgpl1. os. sono statosiamo stati2. os.sei statosiete stati3. os.è statosono stati
Reference
Literatura Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (ed.). Encyklopedický slovník češtiny. Nakl. Lidové noviny. Praha 2002. . Načeva-Marvanová M., Perfektum v současné češtině. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2010, . Viereck W., Viereck K., Ramisch H. Encyklopedický atlas anglického jazyka. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2004, s 87. .
Kategorie:Slovesné časy