Ola () je řeka v Magadanské oblasti na ruském Dálném východě. Její délka činí 166 km a plocha povodí dosahuje 8 570 km².
Průběh toku Řeka Ola pramení na svazích Olské náhorní plošiny, které leží na východním konci Hornokolymské vysočiny, přibližně 30 km jihozápadně od Atky, v nadmořské výšce 1160 metrů. Od svého pramene teče zpočátku jihovýchodním směrem asi 70 km, poté se stáčí k jihu a protéká Olskou nížinou. V posledním úseku svého toku protéká mokřady mezi městem Magadan a jezerem Čistoje, než ústí do Taujského zálivu Ochotského moře.
Poblíž ústí řeky leží obec Ola, která je okresním centrem olského okresu. Na dolním toku řeku překlenuje silniční most a asi 40 km severně od ústí ji kříží federální dálková silnice R504 Kolyma.
Řeka je na většině své délky rozvětvená, teče v širokém štěrkovém korytu a tvoří několik ramen. V horním toku Ola eroduje horniny obsahující acháty, které je možné nalézt nejen podél celého toku řeky, ale i na přilehlém pobřeží Ochotského moře.
Fauna vlevo|náhled|Rybaření na Ole Ola je důležitým habitatem pro různé druhy tichomořských lososů. Nejpočetnější je populace gorbuše, následovaná ketou a kisučem. Kromě těchto druhů se v řece vyskytují také siven malma (salvelinus malma), siven světloskvrnný (Salvelinus leucomaenis) a lipan.
Řeka Ola a její příbuzné vodní systémy tvoří až 80 % zásob gorbuše, 20 % zásob kety a 25 % zásob kisuče v Magadanské oblasti. Tento ekologický systém je nicméně ohrožen plánovanou těžbou hnědého uhlí v nížinách podél Oly.
Historie První zmínky o řece Ole se objevují již v dokumentech z 18. století. Ve sbírkách Petrohradského archivu Ruské akademie věd jsou uloženy jednoduché mapy šesti řek: Tauje, Jany, Armaně, Oly, Siglanu a Jamy, které pocházejí z počátku 40. let 18. století. Na jedné z map je poznámka: „Řeka Ola, pramení mezi severem a východem, ústí na jihu, u ústí je šířka 20 sažen a hloubka za odlivu je polovina sažne.“
V letech 1716/17 podnikl kozák Kuzma Sokolov se svou lodí Vostok první plavbu z Ochotska na Kamčatku a zpět podél pobřeží Ochotského moře. U ústí řeky Ola zakotvil a zmínil se o řece, že zde čekal na vhodný vítr a se svou skupinou kozáků odpočíval.
Dříve byla Ola známá pod evenským jménem Kola, což v evenštině znamená naběračka a odkazuje tak na ohyb řeky u stejnojmenné osady.
Přítoky Mezi hlavní přítoky Oly patří:
Lankovaja (zleva, 22. kilometr od ústí) Tanon (zprava) Majačan (zleva) Donyško (zleva)
Odkazy
Reference
Kategorie:Řeky v Magadanské oblasti Kategorie:Přítoky Ochotského moře