Sešat je staroegyptská bohyně psaní, moudrosti, vědění, astronomie, astrologie, matematiky, záznamů a účetnictví. Byla bohyní veškerých písemných záznamů, ať už se jednalo o texty, ale také například o různé záznamy, seznamy a účty (záznamy dobytka, zajatců, roků vlády). Byla spojována také s chrámovými knihovnami a dalšími sbírkami textů. Doložena je už ve 2. dynastii, a s panovníkem Chasechemuejem při rituálu zakládání chrámu. Díky svému vztahu k měrám a přesnému vyměřování byla považována také za patronkou stavebníků a architektů. Sešat je nejčastěji zmiňována či zobrazována, jak něco zapisuje či počítá. Především od Nové říše se pak spolu s Thovtem objevuje ve scéně zaznamenávání roků faraonovy vlády na listy posvátného stromu išed v Iunu.
Úvod Sešat, často označována jako „Paní knih“ nebo nebeská knihovnice, byla staroegyptskou bohyní psaní, zápisů a notace všech druhů, včetně účetnictví, sčítání lidu a vedení záznamů. Kromě toho byla patronkou aritmetiky, architektury a chrámových knihoven či jiných sbírek textů. Přestože se o některé ze svých funkcí dělila s bohem Thovtem, byla královským božstvem, výhradně patřícím faraonovi.
Společně s bohem Thovtem byla považována za božský pár, za vynálezce psaní, ochránce vědění a záznamů, za božské písaře. Ztělesňovala moudrost, porozumění a podporovala učence v hledání poznání. Byla rovněž bohyní počítání, které předcházelo samotnému písmu.
Historie a vývoj kultu Bohyně Sešat je doložena již od druhé staroegyptské dynastie, kdy je zmiňována její účast při rituálním obřadu „natahování provazu“, během něhož pomáhala králi Chasechemuejovi při zakládání posvátných staveb. Jako „paní stavitelů“ měla významnou roli při určování půdorysu chrámů a jiných kultovních objektů.
Ve Staré říši byla spojována se zaznamenáváním počtů zvířat, otroků a další kořisti získané při vojenských taženích, přičemž její hlavní úlohou bylo sledování a zaznamenávání faraonova života a ročního cyklu. Svoji působnost rozšířila o zápisy jmen cizích zajatců – dokládají to reliéfy chrámu Senusreta I. v el-Lištu.
V rámci své zapisovatelské funkce byla Sešat spojována s představou královské nesmrtelnosti. V chrámech v Karnaku a Abydosu zaznamenávala jména panovníků a roky jejich vlády, čímž se panovníci dostávali pod božskou ochranu. Zapisovala je na listy posvátného stromu išed. Zapisováním jména panovníka na listy stromu života mu zajišťovala věčné trvání, zatímco zářezy na palmové ratolesti symbolizovaly výpočet délky jeho pozemského života.
Od helénského období měla Sešat významnou roli ve vzdělání faraona a jeho potomků. Také byla zodpovědná za určení délky panovníkova života a jeho osudu. Je uváděna v souvislosti se staroegyptským svátkem Sed.
Role a funkce Její role zahrnovala také zjišťování počtu nepřátel usmrcených panovníkem. Tyto počty se symbolicky dokládaly odříznutými pravými rukama nebo pohlavními údy. Součástí jejích povinností byla rovněž evidence válečných zajatců a zotročených obyvatel přivezených z dobytých území. Dohlížela také na správnou registraci darů a tributů, které podmanění panovníci odváděli egyptskému králi.
Symbolika a kosmologické souvislosti V egyptské mytologii byla spojována s bodem, kde se stýká horní a dolní část nebe, považovaným za nejhlubší bod oblohy a jižní směr. Tento bod byl chápán jako základna kosmického stromu, na němž zaznamenávala budoucí události, délku života králů a významné historické okamžiky, aby sloužili jako poučení pro další generace. V tomto kontextu se někdy uvádí i její spojení s bohem Anupem a se sférou posmrtného bytí.
Ikonografie Sešat je zobrazována v antropomorfní podobě jako štíhlá ženská postava. Nejčastěji bývá oděna v leopardí kůži nebo v ženských šatech s ramenními popruhy, přičemž její holé ruce a bosé nohy mohou zdobit náramky. Dlouhé vlasy má zpravidla sepnuté čelenkou. Na hlavě nese svůj charakteristický znak – sedmiramennou hvězdu doplněnou dvojicí vztyčených rohů či per. Tento symbol je považován za nejdůležitější atribut bohyně Sešat a jeho původ bývá někdy spojován s oblastmi mimo Egypt, konkrétně s tehdejší Mezopotámií.
Nástěnné malby a reliéfy ze Staré i Nové říše zobrazují Sešat při zapisování vojenské kořisti, počtu zajatců nebo králova jména. Významné jsou zejména scény s Ramessem II. a Ramessem IV., kde Sešat vystupuje po boku Thovta, Atuma či Amona.
Uctívání Řemeslníci uctívali božstva spojená s jejich profesí, jako byl Ptah, zatímco gramotní správci se starali o svatyně boha moudrosti Thovta a bohyně psaní Sešat. Přestože se Sešat o některé ze svých funkcí dělila s Thovtem, v podstatě byla výhradně královským božstvem patřícím faraónovi.
Přestože byla Sešat patronkou písařů a součástí oficiálního královského kultu, nezdá se, že by měla samostatný chrám nebo výraznější postavení v lidovém náboženství.
Reference ASANTE, Molefi Kete a Marie-José CÉROL. Encyclopedia of African religion. Los Angeles: Sage, 2009. ISBN 978-1-4129-3636-1. MAGDOLEN, Dušan. The Development of the Sign of the Ancient Egyptian Goddess Seshat Down to the End of the Old Kingdom: Analysis and Interpretation. Asian and African Studies. Bratislava: Ústav orientalistiky Slovenskej akadémie vied, 2005, roč. 14, č. 2, s. 196–227. ISSN 1335-1257. HART, George. The Routledge dictionary of Egyptian gods and goddesses. 2. ed. vyd. London: Routledge, 2005. ISBN 978-0-415-34495-1. S. 143. JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. 1. vyd. Jolana Malátková. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-727-7235-X. KÜLAHLI, Nuriye. Feminine Wisdom in Near Eastern Mythologies: Nisaba and Seshat. Colloquium Anatolicum. Türk Eskiçağ Bilimleri Enstitüsü, 2025, č. 24, s. 133–157. ISSN 1303-8486. DOI: 10.58488/collan.1554822. LESKO, Barbara S. The great goddesses of Egypt. Norman: Univ. of Oklahoma Press, 1999. ISBN 978-0-8061-3202-0. S. 237. PUNNETT, A. BLOCKS & MORTAR Introduction to Seshat. JUNG JOURNAL-CULTURE & PSYCHE. 2025, roč. 19, č. 1, s. 132–132. ISSN 1934-2039. DOI: 10.1080/19342039.2025.2446133. VERONICA IONS. Egyptian Mythology. London: Paul Hamlyn, 1968, s. 87. ISBN 0-600-02365-6. ZAMAROVSKÝ, Vojtech. Bohovia a králi starého Egypta. Bratislava: Mladé letá, 1986, s. 321–322. WILKINSON, Richard H. The complete gods and goddesses of ancient Egypt. First paperback edition. vyd. London: Thames & Hudson, 2003, s. 166. ISBN 978-0-500-28424-7.
Kategorie:Egyptští bohové