Hugo svobodný pán Komers von Lindenbach ( Hugo Matthias Emanuel Karl Freiherr Komers von Lindenbach) (27. září 1841 Vídeň – 16. října 1909 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1859, později byl důstojníkem generálního štábu. Od roku 1894 v hodnosti generálmajora sloužil jako brigádní velitel v Praze, svou kariéru zakončil jako velitel pevnosti Petrovaradín (1898–1900) a v roce 1900 byl penzionován v hodnosti polního podmaršála.
Životopis Byl prostředním ze tří synů ministra spravedlnosti Emanuela Komerse (1810–1889)Emanuel Heinrich Komers in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online a jeho manželky Anny, rozené Marenzellerové (1818–1910), která byla dcerou vojenského lékaře a průkopníka homeopatie Matthiase Marenzellera. Hugo studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, kterou absolvoval v roce 1859 v hodnosti poručíka.SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 27 dostupné online Od mládí sloužil v armádě, v roce 1866 byl již nadporučíkem u 11. hulánského plukuMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 514 dostupné online a zúčastnil se prusko-rakouské války. V letech 1867–1869 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve VídniDie K. und K. Kriegsschule 1852–1902; Vídeň, 1903; s. 71 dostupné online a v hodnosti nadporučíka zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. V roce 1871 byl povýšen na rytmistra na generálním štábu se věnoval mimo jiné mapovému zpracování zahraničních zemí.Kais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 140 dostupné online U 11. hulánského pluku strávil téměř dvacet let a mezitím dosáhl hodnosti majora (1882).Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 519, 613 dostupné online V roce 1885 byl povýšen na podplukovníka a stal se zástupcem velitele 2. hulánského pluku v Tarnówě.Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 520, 614 dostupné online
V roce 1888 dosáhl hodnosti plukovníka a byl jmenován velitelem 5. hulánského pluku ve Varaždíně (1888–1894).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 149 dostupné online5. hulánský pluk na webu valka.cz dostupné online K datu 1. listopadu 1894 byl povýšen do hodnosti generálmajora a přeložen do Prahy jako velitel 8. jezdecké brigády (1894–1898).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 101, 131 dostupné online Nakonec byl v letech 1898–1900 velitelem pevnosti Petrovaradín.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1899; s. 263 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 143, 154 dostupné online K datu 1. srpna 1900 byl penzionován s hodností titulárního polního podmaršála.Služební postup Hugo Komerse in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 90 dostupné online
Užíval šlechtický titul svobodného pána s predikátem von Lindenbach, který získal otec v roce 1869.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1877; Gotha, 1877; s. 438–439 dostupné online Při příležitosti odchodu do výslužby obdržel Řád železné koruny III. třídy (1900).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 96 dostupné online Jako dlouholetý velitel 5. hulánského pluku, jehož čestným majitelem byl ruský následník trůnu velkokníže Nikolaj Alexandrovič, získal několik vyznamenání i od ruského cara Alexandra III. Byl nositelem Řádu sv. Anny II. třídy, Řádu sv. Vladimíra IV. třídy a Řádu sv. Stanislava II. třídy.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1892; Vídeň, 1892; s. 230 dostupné online
Rodina Oženil se ve Vídni v roce 1876 se svou sestřenicí Katharinou Marenzellerovou (1857–1922), dcerou c. k. majora Alfreda Marenzellera.Genealogisches taschenbuch der adeligen häuser Österreichs, Vídeň, 1905; s. 413–415 dostupné online Z manželství se narodily tři dcery,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1909; Gotha, 1909; s. 403 dostupné online Helena (1878–1919), Elisabeth (1885–1959) a Anna (1894–1969). Nejstarší Helena byla akademickou malířkou.
Hugův starší bratr Kamil (1839–1896) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti polního podmaršála. Nejmladší z bratrů Artur (1848–1870) zemřel předčasně v hodnosti poručíka. Z rodiny nejvíce proslul jejich strýc Antonín Emanuel Komers (1814–1893), významný ekonom a spisovatel.Biografie Antona Emanuela Komerse na webu Rakouského parlamentu dostupné online Ottův slovník naučný, díl XIV.; Praha, 1899 (reprint 1998); s. 633–634 (heslo Komers) ISBN 80-7185-200-7
Odkazy
Reference
Literatura Genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser Österreichs, svazek II.; Vídeň, 1905; s. 218–222 (kapitola Komers von Lindenbach) dostupné online VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2024; Praha, 2015; s. 221–225 (heslo Komers) ISBN 978-80-905324-6-5
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Narození 27. září Kategorie:Narození v roce 1841 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 16. října Kategorie:Úmrtí v roce 1909 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži