Prisman, též Ladenburgův benzen, je polycyklický uhlovodík se vzorcem C6H6, méně stálý valenční izomer benzenu. Atomy uhlíku v jeho molekule vytváří šestiatomový trojboký hranol a činí z látky nejjednoduššího zástupce prismanů; tuto strukturu navrhl Albert Ladenburg jako možnou strukturu benzenu.
Historie Kolem poloviny 19. století bylo navrženo několik struktur benzenu odpovídajících jeho empirickému vzorci C6H6, zjištěnému spalnou analýzou. První struktura, kterou navrhl Friedrich August Kekulé von Stradonitz v roce 1865, se později ukázala jako nejbližší skutečné. Podle této struktury bylo vytvořeno několik dalších odpovídajících empirickému vzorci benzenu; například Albert Ladenburg navrhl prisman, James Dewar molekulu později známou jako Dewarův benzen, a Adolf Karl Ludwig Claus Clausův benzen; některé z těchto molekul byly posléze připraveny. Prisman, podobně jako další navržené struktury benzenu, byl nadále citován v článcích, jelikož se jednalo o součást snahy porozumět mezomerním a rezonančním strukturám benzenu. Rozdíly mezi možnými izomery C6H6 byly zkoumány výpočetními metodami.
První příprava prismanu byla uskutečněna roku 1973.
Vlastnosti Za pokojové teploty je prisman bezbarvou kapalinou. Nízké vazebné úhly (60° oproti obvyklým 109°) vyvolávají kruhové napětí, větší než u cyklopropanu; toto napětí způsobuje nízkou vazebnou energii a snadné štěpení vazeb (což je zdrojem výbušnosti); tepelný přesmyk prismanu na benzen je symetricky zakázaný. Molekula má o přibližně 370 kJ/mol nižší stabilitu než benzen, ale vysoká aktivační energie přeměny, přibližně 140 kJ/mol, způsobuje, že k ní za pokojové teploty nedochází.
Hexamethylovaný derivát prismanu je stálejší, lze jej připravit přesmykovou reakcí.
Příprava 700px|střed|náhled|Příprava prismanu
Příprava prismanu začíná u benzvalenu (1), který v postupné reakci Dielsova-Alderova typu reaguje se silným dienofilem 4-fenyl-1,2,4-triazol-3,5-dionem (2) za vzniku karbokationtového meziproduktu, jenž vytvoří adukt (3), který je poté v zásaditém prostředí hydrolyzován a po reakci produktu hydrolýzy s chloridem měďnatým v kyselém prostředí a následné neutralizaci silnou zásadou se vytváří azosloučenina (5), kterou lze krystalizovat se 65% výtěžností; posledním krokem je fotolýza této azosloučeniny na biradikál, který se přeměňuje na prisman (6) a plynný dusík. Izolaci prismanu lze provést s využitím plynové chromatografie.
Odkazy
Reference
Související články Prisman C8, osmiatomový alotrop uhlíku Kuban
Externí odkazy
Kategorie:Cyklopropany Kategorie:Cyklobutany Kategorie:Tetracyklické sloučeniny Kategorie:Výbušniny