náhled|250x250pixelů|Ázerbájdžánský časopis kritizující praxi nucených sňatků, domácí násilí a sociální a politickou účast žen ve společnosti. Časopis Molla Nasreddin (v ázerbájdžánštině), vydávaný v letech 1906–1931. Nucený sňatek je manželství, v němž je jedna nebo více stran oddána bez svého souhlasu nebo proti své vůli. Manželství se může stát nuceným manželstvím i v případě, že obě strany do něj vstoupily s plným souhlasem, pokud je jedna nebo obě strany později nucena setrvat v manželství proti své vůli.
Nucený sňatek se liší od dohodnutého sňatku, kdy obě strany pravděpodobně souhlasí s pomocí svých rodičů nebo třetí strany, například dohazovače, při hledání a výběru manžela. K vynucení sňatku se často používá kontinuální nátlak, vynucený fyzickým či psychickým násilím či psychickým nátlakem.
Ačkoli jsou dnes nucené sňatky mezinárodním míněním široce odsuzovány, stále k nim dochází v různých kulturách po celém světě, zejména v některých částech jižní Asie a Afriky. Někteří vědci mají námitky proti používání termínu „vynucené manželství“, protože se odvolává na konsensuální legitimizační jazyk manželství (např. manžel/manželka) pro zkušenost, která je přesně opačná. Byly navrženy různé alternativní termíny, včetně „vynuceného manželského svazku“ a „manželského otroctví“.
Organizace spojených národů považuje nucené sňatky za formu porušování lidských práv, protože porušují zásadu svobody a autonomie jednotlivce. Všeobecná deklarace lidských práv uvádí, že právo člověka vybrat si partnera a svobodně uzavřít manželství je základem jeho života a důstojnosti a jeho rovnosti jako lidské bytosti. Římskokatolická církev považuje vynucené manželství za důvod k jeho anulování – aby bylo manželství platné, musí k němu obě strany dát svobodný souhlas. Doplňková úmluva o zrušení otroctví rovněž zakazuje uzavírání manželství bez práva obou stran odmítnout a požaduje minimální věk pro uzavření manželství, aby se tomu zabránilo. Podobně Mezinárodní organizace práce uznává nucené manželství jako formu moderního otroctví.
V roce 2013 byla přijata první rezoluce Rady OSN pro lidská práva proti dětským, předčasným a nuceným sňatkům. Rezoluce uznává dětské, předčasné a nucené sňatky jako porušení lidských práv, které „brání jednotlivcům žít život bez jakýchkoli forem násilí a které má nepříznivé důsledky na uplatňování lidských práv, jako je právo na vzdělání právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví“, a také uvádí, že „odstranění dětských, předčasných a nucených sňatků by mělo být zváženo v rámci diskuse o rozvojové agendě po roce 2015“. Odstranění této škodlivé praxe je jedním z cílů 5. cíle udržitelného rozvoje OSN.
Historický kontext Dohodnuté sňatky byly až do 18. století velmi rozšířené po celém světě. Obvykle sňatky domlouvali rodiče, prarodiče nebo jiní příbuzní. Konkrétní praktiky se lišily podle kultury, ale obvykle zahrnovaly právní převod závislosti ženy z jejího otce na ženicha. Hnutí směřující k emancipaci žen v 19. a 20. století vedlo k významným změnám v manželských zákonech, zejména pokud jde o majetkové a ekonomické postavení. V polovině 20. století již mnoho západních zemí přijalo právní předpisy zavádějící právní rovnost mezi manžely v rodinném právu. V období 1975–1979 došlo k zásadní revizi rodinných zákonů v zemích, jako je Itálie, Španělsko, Rakousko,Contemporary Western European Feminism, by Gisela Kaplan, pp. 133 západní NěmeckoReconciliation Policy in Germany 1998–2008, Construing the ’Problem’ of the Incompatibility of Paid Employment and Care Work, by Cornelius Grebe; pg 92: "However, the 1977 reform of marriage and family law by Social Democrats and Liberals formally gave women the right to take up employment without their spouses' permission. This marked the legal end of the 'housewife marriage' and a transition to the ideal of 'marriage in partnership'." Further reforms to parental rights law in 1979 gave equal legal rights to the mother and the father. Comparative Law: Historical Development of the Civil Law Tradition in Europe, Latin America, and East Asia, by John Henry Merryman, David Scott Clark, John Owen Haley, pp. 542 a Portugalsko.Women in Portugal, by Commission of the European Communities, Directorate-General Information, pp 32 V roce 1978 přijala Rada Evropy rezoluci (78) 37 o rovnosti manželů v občanském právu. V roce 1978 byla přijata rezoluce (78) 37 o rovnosti manželů v občanském právu. Mezi posledními evropskými zeměmi, které zavedly plnou rovnost pohlaví v manželství, bylo Švýcarsko, Řecko, Španělsko,In 1981, Spain abolished the requirement that married women must have their husbands’ permission to initiate judicial proceedings NizozemskoThe Economics of Imperfect Labor Markets: Second Edition, by Tito Boeri, Jan van Ours, pp. 105, a Francie.Although married women in France obtained the right to work without their husbands' permission in 1965,
Dohodnutý sňatek není totéž co vynucený sňatek– v prvním případě mohou manželé nabídku odmítnout, ve druhém nikoli. Hranici mezi domluveným a vynuceným sňatkem je však často obtížné stanovit vzhledem k implicitnímu rodinnému a společenskému tlaku na přijetí sňatku a poslušnost rodičům ve všech ohledech. Odmítnutí nabídky k sňatku bylo někdy vnímáno jako ponížení budoucího ženicha a jeho rodiny.
Na konci 18. a na počátku 19. století představilo literární a intelektuální hnutí romantismu v Evropě nové a pokrokové myšlenky o manželství z lásky, které se začaly prosazovat ve společnosti. V 19. století se sňatková praxe v Evropě lišila, ale obecně platí, že domluvené sňatky byly častější ve vyšších vrstvách. V Rusku byly domluvené sňatky normou před začátkem 20. století, většinou byly endogamní.; see Chapter 1 Dětské sňatky byly v historii běžné, ale v 19. a 20. století začaly být zpochybňovány. Dětské sňatky jsou často považovány za nucené sňatky, protože děti (zejména ty mladší) nejsou schopny se plně informovaně rozhodnout, zda se vdají, či nikoliv, a často jsou ovlivňovány svou rodinou.
Historicky se nucený sňatek používal také k tomu, aby se zajatec (otrok nebo válečný zajatec) musel začlenit do hostitelské komunity a přijmout svůj osud. Příkladem může být anglický kovář John R. Jewitt, který v letech 1802–1805 strávil tři roky v zajetí kmene Nootka na severozápadním pobřeží Pacifiku. Bylo mu nařízeno, aby se oženil, protože rada náčelníků se domnívala, že žena a rodina ho smíří s tím, že zůstane u svých věznitelů na celý život. Jewitt dostal na výběr mezi nuceným sňatkem pro sebe a trestem smrti pro něj i jeho „otce“ (spoluvězně).A Narrative of the Adventures and Sufferings of John R. Jewitt, only survivor of the crew of the ship Boston, during a captivity of nearly three years among the savages of Nootka Sound: with an account of the manners, mode of living, and religious opinions of the natives.digital full text here
Nucené sňatky praktikovaly také autoritářské vlády jako způsob, jak dosáhnout populačních cílů. Režim Rudých Khmerů v Kambodži systematicky nutil lidi ke sňatkům, aby zvýšil počet obyvatel a pokračoval v revoluci.
V 21. století se nucené sňatky dostaly do popředí zájmu v evropských zemích v souvislosti s imigrací z kultur, v nichž jsou běžné. Istanbulská úmluva zakazuje nucené sňatky (viz článek 37).
Časová osa zákonů proti nuceným sňatkům 1215: Magna Charta zakázala nucené sňatky vdov v Anglii. 1724: Petr Veliký podepsal dekret zakazující nucené sňatky v Rusku. 1734: Švédsko zakázalo nucené sňatky. 1804: Napoleonský zákoník zakázal nucené sňatky. 1889: Nový zákon v Japonsku vyžadoval souhlas obou manželů se sňatkem, ačkoli souhlas žen byl pravděpodobně až do počátku 20. století vynucován, protože ženy postupně získávaly přístup ke vzdělání a finanční nezávislost.Hendry, Marriage in Changing Japan, pp. 21-2 1901: V Zimbabwe byly zakázány nucené sňatky, ale praxe pokračovala skrytě."outlawed+forced+marriages"&pg=PA42&printsec=frontcover Shona Women in Zimbabwe - a Purchased People? 1917: Osmanské rodinné právo zakázalo nucené sňatky. 1926: Trestní zákoník Uzbekistánu kriminalizoval nucené sňatky. 1928: Albánie: Občanský zákoník z roku 1928 zakazuje nucené sňatky a dává vdaným ženám právo na rozvod a rovné dědictví. 1928: Trestní zákoník Kazachstánu kriminalizoval nucené sňatky. 1946: Severní Korea zakázala nucené sňatky a prodej žen."outlawed+forced+marriages"&pg=PA87&printsec=frontcover North Korea Markets and Military Rule 1950: Čína zakázala nucené sňatky prostřednictvím nového manželského zákona. 1956: Tunisko zakázalo nucené sňatky.Grassroots efforts in Tunisia to advance women's rights , 2017 1959: Irák zakázal nucené sňatky. 1960: Vietnam zakázal nucené sňatky.Mai, T., and T. Le. Women in Vietnam. N.p.: Hanoi: Foreign Languages House, n.d. Print. 1962: Mali zakázalo nucené sňatky. 1965: Pobřeží slonoviny zakázalo nucené sňatky. 1973: Anglie a Wales: Zákon o manželských věcech z roku 1973 stanoví, že nucené manželství je neplatné. 1978: Nová komunistická vláda zakázala nucené sňatky v Afghánistánu. 1991: Laos zakázal nucené sňatky. 1994: Kyrgyzstán zakázal únos nevěsty s trestem odnětí svobody až na tři roky. 1998: Švédsko prohlásilo nucené sňatky za trestný čin. 1990: Burkina Faso zakázala nucené sňatky, zákon však není dobře vymáhán a tato praxe je rozšířená. 1999: Ghana zakázala nucené sňatky. 2003: Norsko zavedlo nucené sňatky jako trestný čin. 2004: Benin zakázal nucené sňatky. Maroko zakázalo nucené sňatky. Gruzie zakázala únosy nevěst.Let Girls Go to School: Early Marriages in Georgia, 24 November 2016 Etiopie zakázala nucené a dětské sňatky s trestem odnětí svobody až na 20 let.Ethiopia: Surviving forced marriage, 23 February 2007 2005: Saúdská Arábie zakázala nucené sňatky.Grand Mufti bans forced marriages in Saudi Arabia, 13 April 2005 Německo zavedlo, že nucení k sňatku je trestním činnem.European Immigrants Continue to be Forced Into Marriage, 31 January 2007 2006: Rakousko kriminalizovalo nucené sňatky. Demokratická republika Kongo zakázala nucené sňatky. 2007: Pákistán zavedl zákon zakazující nucené sňatky s trestem odnětí svobody až na tři roky.Pakistan Seeks To Ban Forced Marriage, 13 February 2007 Sierra Leone zakázala nucené sňatky. Belgie zavedla nucené sňatky jako trestný čin. Togo zakázalo nucené sňatky. 2008: Dánsko kriminalizovalo nucené sňatky. Lucembursko kriminalizovalo nucené sňatky. 2009: Afghánistán zavedl trestnost nucených sňatků.Afghanistan: Child Marriage, Domestic Violence Harm Progress, 4 September 2013 2010: Francie zavedla, že nucené manželství je přitěžující okolnost jiných trestných činů. 2011: Skotsko zavedlo nucené manželství jako trestný čin. Australský soud rozhodl o neplatnosti zahraničního sňatku uzavřeného pod nátlakem. Zambie zakázala nucené sňatky. 2013: Australská vláda prohlásila nucení k sňatku za trestný čin.Rethinking Australia's response to forced marriage, 26 October 2020 Švýcarsko kriminalizovalo nucené sňatky a zvýšilo trest až na pět let vězení. Maďarsko kriminalizovalo nucené sňatky. Francie kriminalizovala nucení k sňatku v zahraničí. Kyrgyzstán zvýšil trest za únos nevěsty až na 10 let vězení. 2014: Vláda Spojeného království zavedla v Anglii, Walesu a Skotsku trestný čin nucení k sňatku. Malta kriminalizovala nucené manželství. 2015: Kanada zavedla trestný čin nuceného sňatku, za který hrozí až pět let vězení. Gruzie kriminalizovala nucené sňatky až 400 hodinami veřejných prací nebo až dvěma lety vězení. 2016: Gambie zakázala nucené sňatky.Gambia: UN Hails Gambia's Ban On Child, Forced Marriages, 13 July 2016 Kamerun kriminalizoval nucené sňatky.New rules to help end child marriage in Cameroon, 6 October 2016 Nový Zéland kriminalizoval nucené sňatky.New Zealand bans forced marriages in crackdown on domestic violence, 13 September 2016 2018: Maroko zavedlo trestnost nucených sňatků.MOROCCO: New Morocco law banning forced marriage now in effect, 12 September 2018