Alois Masák (12. června 1877 Hradčany – 3. června 1925 Malá Strana) byl český secesní architekt činný v Praze, autor architektonických ilustrací, dokumentátor architektonických památek a středověkých nástěnných maleb.
Život Narodil se 12. června 1877 v domě čp. 102 na pražských Hradčanech Františku Masákovi, dozorci v zemské káznici v Praze, a Antonii, za svobodna Sochorové. Otec pocházel ze Zvěrkovic a matka z Jarpic.
Již v letech 1891–1894, od svých čtrnácti let, navštěvoval kurzy na Všeobecné škole pro figurální a ornamentální modelování, založené na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v roce 1885. Studentům poskytovala umělecké vzdělání v předmětech modelování, řezbářství, kresba i deskriptivní kresba či dějiny umění. Absolvování takové "všeobecné školy" a dosažení věku sedmnácti let bylo podmínkou pro přijetí na některou ze "speciálních škol", v případě Masáka na tzv. Odbornou školu pro dekorativní architekturu, kterou absolvoval pod vedením Bedřicha Ohmanna v letech 1894–1898. vlevo|náhled|Alois Masák: Kazatelna v kostele svatého Mikuláše v Lounech V roce 1898 se společně s Rudolfem Vanderlindem věnoval zaměřování a dokumentaci památek v tehdejším roudnickém okrese, aby výsledné plánové i kresebné podklady mohly být zpracovány do podoby knižních ilustrací pro Matějkův Soupis památek vydaný v témže roce. V letech 1890–1900 pak stejným způsobem dokumentoval památky ve východní části tehdejšího karlínského okresu pro Soupis památek Antonína Podlahy a Eduarda Šittlera vydaný v roce 1901 a nakonec v letech 1902–1903 sám zpracovával měřickou a kresebnou dokumentaci památek v okrese Mladá Boleslav, pro ilustrace Barešova Soupisu památek vydaného v roce 1905, podobně jako v předchozích případech, nákladem Archeologické komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.
Při zpracovávání dokumentace ke kostelu svatého Klimenta ve Staré Boleslavi, v němž byly nedlouho před tím objeveny raně středověké nástěnné malby, vytvořil i jejich faksimile, kresebné kopie v měřítku 1:1 na pauzovací papír, které následně koloroval akvarelovými barvami. Tyto kopie byly barevně reprodukovány v Památkách archeologických.
Praxi a zručnost získanou při této měřické a kreslířské činnosti mohl později uplatnit ve Státním fotoměřickém ústavu, do kterého nastoupil jako adjunkt v roce 1919 a do své předčasné smrti byl jeho prvním a jediným stálým zaměstnancem, což bylo způsobeno nejen nedostatkem finančních prostředků, ale i kvalifikovaných pracovníků. Jeho pracovištěm byly tři místnosti strahovského kláštera, o který se dělily Fotoměřický ústav, Státní archeologický ústav a Státní památkový úřad pro Čechy v Praze. Z jeho zdejší šestileté činnosti bývá nejvíce vyzdvihováno zaměření Staronové synagogy v průběhu její rekonstrukce v letech 1922–1923 a faksimile nástěnných maleb provedených obdobně jako ve Staré Boleslavi. Jsou to zejména kopie raně gotických maleb v kostele svatého Prokopa v Krupce v roce 1921, které jsou nyní jedním z mála dokladů jejich existence, neboť kostel v roce 1939 vyhořel a zbylo z něj jen obvodové zdivo, či faksimile gotických nástěnných maleb v děkanském kostele v Písku.
Architektonická tvorba náhled|Holešovice čp. 727, Pplk. Sochora 25 a 27|200x200pixelůnáhled|200x200pixelů|Nusle čp. 45, Boleslavova 9 a Na Fidlovačce 1 Vlastní architektonické činnosti se věnoval zejména v druhé dekádě 20. století a je považován za představitele geometrické secese. Projektoval zejména vícepatrové činžovní domy, často s osově symetrickou fasádou a akcentovaným nejvyšším patrem nad zvýrazněnou římsou.
Bubeneč
Nárožní činžovní dům čp. 332, Ovenecká 38 a U studánky 32 (1910–1911)
Tři sousední činžovní domy, Ovenecká 364/28, 363/30 a 315/32 (1911) Nárožní činžovní dům čp. 341, Ovenecká 46 a U Akademie 15 (1911)
Holešovice
Činžovní dvojdům čp. 727, sídlo Úřadu pro ochranu osobních údajů, Pplk. Sochora 25 a 27 (1909) Dva sousední činžovní domy, Dukelských hrdinů 469/25 a 470/27 (1910) Činžovní dům, Milady Horákové 1071/71 (1911) Nárožní činžovní dům čp. 1072, Ovenecká 17 a Jirečkova 2 (1911–1912) Nárožní činžovní dům čp. 381 U Města Prahy, Ovenecká 19 a Milady Horákové 69, společně s Karlem Veselým (1911–1912) Nárožní činžovní dům čp. 1118, Jankovského 14 a Heřmanova 11 (1913–1914) Nusle
Nárožní činžovní dům čp. 45, Boleslavova 9 a Na Fidlovačce 1, pozdně secesní stavba s kubistickými prvky chráněná jako kulturní památka ČR (1912–1914)
Staré Město
Činžovní dům, Jakubská 744/4, společně s Josefem Sochorem (1911–1912)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Dokumentace Staronové synagogy Aloisem Masákem na Metainformačním systému NPÚ
Masák, Alois Masák, Alois Masák, Alois Masák, Alois Masák, Alois Masák, Alois Masák, Alois Masák, Alois Masák, Alois Kategorie:Muži