Julius Manger von Kirchsberg ( Julius Johannes Manger Ritter von Kirchsberg) (5. května 1817 Lipnik – 11. ledna 1887 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v rakouské armádě a zúčastnil se několika válečných tažení. Řadu let byl vysokým důstojníkem generálního štábu, v závěru kariéry byl velitelem divize v Haliči a v roce 1872 dosáhl hodnosti polního podmaršála.
Biografie náhled|vlevo|Erb Julia Mangera von Kirchsberg (1883) Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí původem z Irska, narodil se jako třetí syn plukovníka Franze Mangera (1778–1836). Od mládí sloužil v armádě, začínal jako nižší důstojník u 21. pěšího pluku v Itálii,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1836; Vídeň, 1836; s. 143 dostupné online později byl jako nadporučík štábním důstojníkem u velitelství v Miláně.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1844; Vídeň, 1844; s. 146 dostupné online V roce 1845 byl jako důstojník generálního štábu přeložen do Vídně.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1847; Vídeň, 1847; s. 146 dostupné online V revolučních letech 1848–1849 se zúčastnil bojů v Itálii a poté byl v hodnosti kapitána přidělen k 3. armádě. Jako major byl v letech 1850–1851 a 1852–1854 šéfem štábu 10. armádního sboru v UhráchMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1851; Vídeň, 1851; s. 514 dostupné online a poté v letech 1854–1855 šéfem štábu 1. armádního sboru v Praze.Přehled velení armádních sborů rakouské a rakousko-uherské armády 1849–1878 na webu austro-hungarian army dostupné online Poté byl štábním důstojníkem 2. armády ve Veroně,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1858; s. 647 dostupné online následně se podílel na mapovém zpracování Valašska a od roku 1858 byl v hodnosti plukovníka přednostou kartografického oddělení na generálním štábu ve Vídni.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1865; Vídeň, 1865; s. 68, 94, 121 dostupné online Působil mimo jiné jako pedagog na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě.
Za prusko-rakouské války byl jako velitel brigády zařazen k 3. armádnímu sboru arcivévody Arnošta a bojoval v bitvě u Hradce Králové.Přehled velení rakouské armády ve východních Čechách 1866 na webu austro-hungarian army dostupné online Po válce byl k datu 27. července 1866 povýšen do hodnosti generálmajora a poté byl brigádním velitelem v Trentu.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 163 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 128 dostupné online Několik let strávil jako velitel brigády v Olomouci (1868–1872)Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 138 dostupné online a na začátku roku 1872 byl jmenován velitelem 30. pěší divize v Krakově.Kais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 104 dostupné online K datu 1. května 1872 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a nakonec byl divizním velitelem ve Lvově.Kais. Königl. Militär Schematismus 1874; Vídeň, 1874; s. 106 dostupné online K datu 1. června 1874 byl penzionován.Služební postup Julia Mangera von Kirchsberg in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 111 dostupné online
Tituly a ocenění Rodině od roku 1810 náležel šlechtický titul s predikátem Edler von Kirchsberg.Nobilitační diplom c. k. hejtmana Andrease Mangera na webu Rakouského státního archivu dostupné online Julius byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy a Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací. V Itálii byl jmenován velkodůstojníkem Řádu sv. Mořice a Lazara.Přehled řádů a vyznamenání Julia Mangera von Kirchsberg in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 204 dostupné online Po ukončení aktivní kariéry mu byl dne 17. prosince 1883 udělen šlechtický titul rytíře (Manger Ritter von Kirchsberg).Nobilitační diplom Julia Mangera von Kirchsberg na webu Rakouského státního archivu dostupné online
Rodina V roce 1851 se Vídeňském Novém Městě oženil s Ernestine Skorpilovou.Genealogisches Taschenbuch der Ritter- und Adels-Geschlechter 1870; Brno, 1870; s. 266–267 (heslo Manger von Kirchsberg) dostupné online Z manželství se narodily dvě děti, syn Siegfried (1854) vystudoval práva, působil ve státní správě a dosáhl titulu dvorního rady. Dcera Ernestine (1857–1924) proslula jako malířka. Oba sourozenci za první světové války vzhledem k válečnému stavu s Velkou Británií rezignovali na původní irské rodové příjmení Manger a na základě císařského diplomu z roku 1916 jim bylo umožněno nadále užívat jen jméno von Kirchsberg.Nobilitační diplom z roku 1916 na webu Rakouského státního archivu dostupné online
Julius měl tři bratry, kteří také sloužili v armádě. Nejstarší Franz Josef byl v hodnosti majora dlouholetým městským velitelem v Zadaru, další bratr Karl (1808–1897) bojoval v několika válkách a svou kariéru zakončil v hodnosti generálmajora. Nejmladší Alexander (1818–1852) byl kapitánem u 58. pěšího pluku. Jejich sestra Rosalie (1812–1888) byla manželkou polního podmaršála Franze Froschmayera von Scheibenhof (1810–1888).Genealogisches Taschenbuch der Ritter- und Adels-Geschlechter 1891; Brno, 1891; s. 406 (heslo Manger von Kirchsberg)
Odkazy Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025; Praha, 2015; s. 272–275 (heslo Manger von Kirchsberg) ISBN 978-80-905324-7-2
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Narození 5. května Kategorie:Narození v roce 1817 Kategorie:Úmrtí 11. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1887 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži