Julius Szilassy von Szilas und Pilis ( Szilassy Gyula szilasi és pilisi báró) (21. srpna 1870 Bex, Švýcarsko – 7. června 1935, Nice, Francie) byl uherský šlechtic, rakousko-uherský a maďarský diplomat. Od mládí působil v diplomacii a zastával nižší posty na rakousko-uherských ambasádách v Evropě i v zámoří, vyšší funkce zastával v Rusku a Turecku. V letech 1913–1916 byl vyslancem v Řecku.Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 400 dostupné onlinePersonální obsazení diplomatických zastoupení Rakouska a Rakouska-Uherska in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online Po první světové válce přešel do služeb Maďarska a byl prvním maďarským vyslancem ve Švýcarsku (1919–1920). Po odchodu z veřejného života se trvale usadil ve Švýcarsku a uplatnil se jako spisovatel.
Biografie Pocházel ze starého uherského šlechtického rodu připomínaného od 15. století.Rodokmen rodu Szilassy na webu euweb.cz dostupné onlineHistorie rodu Szilassy dostupné online Narodil se ve Švýcarsku jako nejstarší z pěti dětí Julia Szilassyho (1841–1889),Rodokmen rodu Szilassy na webu euweb.cz dostupné online matka Laura Correvon (1847–1886) byla adoptovanou dcerou Lady Louise Hope, vdovy po britském generálovi.Laura Correvon dostupné online Julius získal první vzdělání v Ženevě, poté studoval na Harrow School v Londýně. Po předčasném úmrtí obou rodičů se odstěhoval do Uher, kde byl jeho poručníkem jmenován strýc Aladár Szilassy (1847–1924), poslanec uherského sněmu. Ten podporoval a financoval další Juliovo vzdělání, v univerzitním studiu pokračoval v Budapešti a nakonec získal doktorát práv v Mnichově. Absolvoval jednoroční službu u uherské zeměbrany, kde byl později nadporučíkem v záloze.A Magyar Királyi Honvédelmi Ministerium, a Honvédség és Csendőrség Névkönyve 1895, Budapešť, 1895; s. 219 dostupné online Ve státních službách začínal jako nižší úředník v župě Nógrád, v roce 1894 přešel pod ministerstvo zahraničí a o rok později složil diplomatické zkoušky. Začínal jako atašé v Bukurešti,Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1897; Vídeň, 1897; s. 37 dostupné online v roce 1897 byl přeložen do Washingtonu, krátce pobyl v Paříži a od roku 1899 byl vyslaneckým tajemníkem ve Stuttgartu.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 240 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1901; Vídeň, 1901; s. 42 dostupné online V letech 1901–1903 byl vyslaneckým tajemníkem u generálního konzulátu v Káhiře,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 252 dostupné online poté vystřídal působení v Bernu, IstanbuluHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 251 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1905; Vídeň, 1905; s. 48 dostupné online a Londýně. V roce 1906 byl jmenován vyslaneckým radou v Haagu, kde byl v roce 1907 jedním z rakousko-uherských delegátů na mírové konferenci. Téhož roku byl přeložen jako vyslanecký rada do Tokia.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1908; s. 263 dostupné online
V letech 1908–1912 byl velvyslaneckým radou, respektive legačním radou I. kategorie v Petrohradě.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 281 dostupné onlineSKŘIVAN, Aleš: Císařská politika. Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice 1906–1914; Praha, 2022; s. 20, 267 ISBN 978-80-278-0059-9 Po návratu do Vídně byl přidělen na ministerstvo zahraničí ve funkci sekčního šéfa (1912–1913).Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1913; Vídeň, 1913; s. 39 dostupné online V listopadu 1913 byl jmenován rakousko-uherským vyslancem v Athénách,Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1914; Vídeň, 1914; s. 50 dostupné online kde strávil i začátek první světové války. Řecko bylo původně neutrální, ale v červnu 1917 vyhlásilo válku Rakousku-Uhersku. Již na podzim 1916 velitel francouzského loďstva u řeckých břehů vyzval diplomaty zemí Trojspolku, aby Athény opustili. Szilassy své působení v Řecku ukončil v říjnu 1916 a přes Bulharsko odcestoval do Vídně, kde byl znovu zařazen přímo na ministerstvo zahraničí. Na podzim 1917 byl jako zplnomocněný ministr a vyslanec přeložen do Istanbulu, kde de facto vedl rakousko-uherské diplomatické zastoupení, protože tehdejší velvyslanec Johann Pallavicini byl dlouhodobě nemocen.
Po rozpadu monarchie se na podzim 1918 vrátil do Maďarska a několikrát se sešel s novým prezidentem Mihálym Károlyim. Padla možnost, že by se Szilassy mohl stát maďarským ministrem zahraničí, protože vzhledem k dlouholetému pobytu v zahraničí nebyl vůbec obeznámen s vnitřními maďarskými poměry. Přijal ale nabídku na post vyslance v některé evropské zemi a vybral si rodné Švýcarsko, kam byl jako diplomatický zástupce delegován v lednu 1919. Ve funkci setrval i po změně politických poměrů a vyhlášení Maďarské republiky rad a následně vzniku Maďarského království. Na návrh maďarského předsedy vlády Pála Telekiho byl v červenci 1920 z funkce odvolán.
Po odchodu z veřejného života se trvale usadil ve Švýcarsku, kde po rodičích vlastnil vilu v rodném Bexu. Na komunikační úrovni ovládal pět jazyků, z jeho dochované knihovny vyplývá, že se snažil získat alespoň základy jazyka každé země, kde jako diplomat pobýval. Uplatnil se jako spisovatel, v němčině vydal své paměti v Berlíně, později sepsal diplomatickou metodiku vydanou ve Francii.
Dílo Der Untergang der Donaumonarchie. Diplomatische Erinnerungen von Baron Julius von Szilass, Berlín, 1921; 425 s. Manuel pratique de diplomatie moderne; Lausanne, 1925 Traité pratique de diplomatie moderne; Paříž, 1928 Le procès de la Hongrie. Les relations franco–hongroises devant l’histoire, Paříž, 1932
Tituly a ocenění Krátce před zánikem monarchie získal titul barona platný pro Uherské království (1. května 1918).ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 101 ISSN 0036-5246 Během působení v diplomatických službách získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 380 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů rytíř Řádu Františka Josefa (1896) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1907) 60x60pixelů komtur Řádu Františka Josefa s hvězdou (1910) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1916)
Zahraničí 60x60pixelů Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád Medžidie II. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád vycházejícího slunce II. třídy (Japonsko) 60x60pixelů komandér Řádu Isabely Katolické (Španělsko) 60x60pixelů důstojník Řádu rumunské koruny (Rumunsko) 60x60pixelů rytíř Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů Řád württemberské koruny I. třídy (Württembersko) 60x60pixelů rytíř Řádu Filipa Velkomyslného (Hesensko) 60x60pixelů rytíř Řádu Bertholda I. (Bádensko)
Rodina V roce 1898 se v Detroitu oženil s Louise Hecker (1874–1959), dcerou amerického podnikatele Franka J. Heckera (1846–1927). Manželství bylo v roce 1905 rozvedeno, Louise se podruhé provdala za Theodora Gould Fletchera (1871–1921). Syn Charles Szilassy (1899–1967) později přijal jméno nevlastního otce a byl uváděn jako Fletcher.
Odkazy
Reference
Literatura KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1
Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Diplomaté Maďarska Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Bertholda Kategorie:Narození 21. srpna Kategorie:Narození v roce 1870 Kategorie:Narození v kantonu Vaud Kategorie:Úmrtí 7. června Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Úmrtí v Nice Kategorie:Muži