Kostel Církve československé husitské je církevní stavba ve Vlašimi v okrese Benešov. Od roku 2001 je chráněn jako kulturní památka

Historie náhled|vlevo|upright|Husův sbor, interiér kostela náhled|upright|Pamětní deska Karla Farského

K nové církvi se ve Vlašimi hlásili první občané již v roce 1920. Dne 17. dubna 1921 byla zvolena rada starších a první bohoslužbu vykonal farář Adam z Prahy. Používat katolický kostel nebylo povoleno, bohoslužby se konaly ve škole. Dne 12. května 1922 vykonal slavnostní bohoslužbu patriarcha Karel Farský.

Stavba kostela vznikla v letech 1924–1926 podle plánů zednického mistra a soudního znalce ve Vlašimi Rudolfa Javůrka.

Náboženská obec nově vzniklé církve byla schválena 23. ledna 1923. Na ustavujícím shromáždění ve Vlašimi bylo rozhodnuto koupit pro stavbu vlastní náboženské stavby pole u vlašimského hřbitova. Rada starších požádala o přidělení státní subvence na stavbu sboru, současně s žádostí zaslala rozpočet a plán na stavbu kostela s farou (celkem 425 825,02 Kč) vypracovaný zdarma Rudolfem Javůrkem. Ten rovněž přislíbil darovat na stavbu 10 000 cihel. V roce 1924 byl zakoupený pozemek směněn za jiný pozemek, později církev přikoupila pozemky další, ale část z nich musila odevzdat zdarma městu na stavbu ulic podle regulačního plánu.

Základní kámen nového kostela byl položen v prosinci 1924, stavba pod vedením Rudolfa Javůrka začala okamžitě; dovážel se stavební materiál, kopaly a zdily se základy. Z neznámých důvodů diecézní rada církve pověřila stavitele Tomáše Šaška vypracováním nového návrhu s rozpočtem 500 000 Kč. Šašek plán vyhotovil, na plánech byl patrný jeho architektonický rukopis z již hotových staveb Husova sboru v Českých Budějovicích a Hořelicích. Stavebním odborem sboru byl odmítnut. Další řešení předložil radě starších městský stavitel a stálý soudní znalec v Brandýse nad Labem František Hataš, ale Rudolf Javůrek s návrhem nesouhlasil a předložil vlastní skicu nového půdorysného řešení. Na stavbu dohlížel patriarcha Karel Farský: ten doporučil, aby výsledný návrh s novým umístěním fary a věže vypracoval Rudolf Javůrek. Celkový náklad stavby Javůrkova návrhu činil 392 828 Kč.

Slavnostní otevření Husova sboru se uskutečnilo 28. října 1926, nemocného Karla Farského zastupoval farář Zemen z Nuslí.

Architektura Stavba sboru je situována na trojúhelníkové parcele na rohu ulic Sportovní a Sokolská. Průčelí sboru je obráceno do křižovatky ulic přímo proti kostelu svatého Jiljí, jehož věž je o něco vyšší. V jedné budově pod společnou sedlovou střechou s bobrovkami je vlastní liturgický prostor sboru a fara s kanceláří a bytem faráře tak, že sbor je předsazen a fara je v zadní části budovy. V zadní části (směrem do zahrady) je součástí budovy sboru byt faráře a fara. Ve východní části pozemku stojí samostatně garáž a další stavení. Pozemek okolo kostela je upraven částečně jako sad s ovocnými stromy, terénní rozdíly jsou vyrovnány opěrnou stěnou do ulice.

Mistr Javůrek čerpal vzor ze staveb architekta Otto Kuhlmanna, který projektoval evangelické kostely v Přerově a v Roudnici nad Labem, ale pod vlivem Karla Farského rozvinul vlastní řešení.

Jehlanová střecha věže je pobita plechem. Omítky jsou okrově hnědé, fasády se vyznačují klasicizujícím tvaroslovím (pilastry, tvar oken).

náhled|upright|Varhany, pod nimi busta Jana Amose Komenského

Vnitřní dispozice sborové místnosti je řešena s postranními galeriemi na obou delších stranách a klenbou a varhanami na západní straně. Západní průčelí má mohutný rizalit s čelní stranou a jednoduchým portikem s terasou. Součástí fary je kolumbárium.

Na východní straně budovy je asymetricky umístěná 28,2 m vysoká hranolová zvonice s arkádovým zvonovým podlažím s věžovou střechou ve vikýřích se čtverými hodinami vyrobenými v roce 1926 hodinářem Adamcem z Kutné Hory.

Vnitřní vybavení Hlavní schodiště je ve věži, v níž je zavěšen historický zvon z první poloviny 15. století ze zaniklého dřevěného kostelíka na nedaleké Horce (dříve Kladrubská hůra) u Vlašimi. V centrálním sále s postranními ochozy je dvacet masivních lavic z modřínového dřeva vyrobenými v roce 1935 truhláři Karlem Podhajským a Vojtěchem Hrdinou. Pod kůrem s varhanami je busta Jana Amose Komenského. Schrány s urnami kromě kolumbária jsou též po stranách hlavního sálu. Kněžiště na podiu ukončuje oblouková nika s postavou žehnajícího Krista od akad. sochaře Jana Vítězslava Duška, který je rovněž autorem basreliéfu na stole Páně. V zimní modlitebně je u oltáře stylizovaná postava proroka Jeremiáše.

Varhany z roku 1946 jsou dílem varhanáře Jana Tučka z Kutné Hory. V roce 1963 byla v hlavním sále odhalena pamětní deska Karla Farského.

Popis památkové hodnoty Kostel stojící v dominantní poloze v městě je architektonicky a urbanistiky hodnotný, má nevšední architektonické ztvárnění.

Odkazy Reference

Literatura CHLUMEC, Karel. Vrchol kostelní věže Husova sboru ve Vlašimi zakrylo lešení. Benešovský deník. 2013, č. 255, s. . ISSN 1212-5792.

NEŠPOR, Zdeněk R. Století národní církve. Duchovní hledání Církve československé husitské. Praha: Academia, 2024. 390 s. ISBN 978-80-200-3537-0. S. 149. NOVOTNÝ, Michal. Památkově chráněný kostel má novou střechu. Mladá fronta Dnes. Střední Čechy Dnes : Benešovsko. 2008, roč. 19, č. 236. ISSN 1210-1168. RST. Kostel slaví 80. narozeniny. Zpravodaj města Vlašimi. 2006, č. 7, s. 16.

Externí odkazy

Vlašim Církve československé husitské Vlašim Kategorie:Stavby ve Vlašimi Kategorie:Náboženství ve Vlašimi Kategorie:Kulturní památky ve Vlašimi