Franjo svobodný pán Filipović von Philippsberg ( Franz Freiherr Philippovich von Philippsberg)Pravopis příjmení měl v průběhu doby řadu podob, moderní historiografie preferuje původní chorvatské příjmení Filipović. V historických pramenech německého původu v 19. století bývalo příjmení uváděno ve formě Philippovich nebo Philippovics, Ottův slovník naučný uvádí podobu Philippović. Rozkolísanost v pravopisu příjmení je nejlépe patrná ve Dvorském schematismu z roku 1878, kde je Franjo zaznamenán jako Philippovich, zatímco jeho starší bratr Josip jako Philippović. (12. října 1820 Gospić – 9. června 1903 Vídeň) byl rakousko-uherský generál chorvatského původu. Od mládí sloužil v rakouské armádě a zúčastnil se několika válečných tažení. V letech 1865–1868 byl místodržitelem v Dalmácii a v roce 1874 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra. V závěru kariéry byl zemským velitelem na Moravě (1874–1877) a v Chorvatsku (1877–1881).

Biografie náhled|vlevo|Hrob Franja Filipoviće na Centrálním hřbitově ve Vídni Pocházel z chorvatské rodiny povýšené v roce 1785 do šlechtického stavu, byl mladším synem c. k. hejtmana Eliase Filipoviće. Do armády vstoupil v roce 1836 jako kadet, mezitím získal vojenskou průpravu v Tullnu. V roce 1839 byl poručíkem u 22. pěšího pluku a další roky sloužil u různých jednotek ve Štýrském Hradci a Innsbrucku. V roce 1847 byl povýšen na rytmistraMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1848; Vídeň, 1848; s. 168 dostupné online a v revolučních letech 1848–1849 se zúčastnil bojů v Itálii a proti uherským povstalcům. V roce 1850 získal hodnost majora a poté několik let působil v úřednických funkcích u vrchního velení armády ve Vídni (1850–1856). Mezitím byl v roce 1854 povýšen na podplukovníkaMilitär Schematismu des österreichischen Kaiserthumes 1855; Vídeň, 1855; s. 38 dostupné online a v roce 1856 byl jako plukovník přidělen k císařské vojenské kanceláři (Militär-Central-Kanzlei Seiner Majestät des Kaisers) a zařazen do sboru císařských pobočníků.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1857; Vídeň, 1857; s. 29 dostupné online Jako pobočník císaře Františka Josefa se zúčastnil války se Sardinií a prohrané bitvy u Solferina (1859).

V roce 1861 se stal velitelem brigády v ZadaruMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1861; s. 97 dostupné online a k datu 15. srpna 1862 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Poté převzal velení brigády a pevnosti v Dubrovníku (1862–1865). V roce 1865 byl jmenován místodržitelem a vrchním velitelem v Dalmácii, téhož roku také obdržel hodnost polního podmaršála (16. října 1865). Z titulu funkce dalmatského místodržitele se zúčastnil další války v Itálii (1866). V roce 1868 odmítl přistoupit na požadavky vídeňské vlády k určitým ústupkům vůči italské menšině a v září 1868 na místodržitelskou funkci rezignoval.Přehled představitelů státní správy v Dalmácii na webu worldstatesmen.org dostupné online

V letech 1869–1874 byl velitelem 15. pěší divize v KošicíchMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 116 dostupné online a k datu 28. ledna 1874 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra.Přehled generálů rakouské a rakousko-uherské armády 1859–1889 na webu austro-hungarian army dostupné online V letech 1874–1877 byl zemským velitelem pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně a nakonec v letech 1877–1881 zemským velitelem v Chorvatsku se sídlem v Záhřebu. V této funkci se spolu s bratrem Josipem podílel na okupaci Bosny a Hercegoviny (1878). K datu 1. září 1881 odešel do penzeSlužební postup Franja Filipoviće in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 137 dostupné online a od té doby žil v soukromí ve Vídni.

Zemřel ve Vídni 9. června 1903 ve věku 82 let a byl pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově (skupina 31B, hrob č. 21).Hrobka Franja Filipoviće na webu viennatouristguide.at dostupné online

Jeho starší bratr Josip Filipović (1820–1889) dosáhl v armádě také hodnosti polního zbrojmistra, měl zásadní podíl na okupaci Bosny a Hercegoviny (1878) a nakonec byl dlouholetým zemským velitelem v Čechách (1874–1881, 1882–1889). Oba bratři se celoživotně hrdě hlásili ke své chorvatské národnosti.Ottův slovník naučný, díl XIX.; Praha, 1902 (reprint 2000); s. 679–680 (heslo Philippović) ISBN 80-7185-274-0

Tituly a ocenění Od narození užíval šlechtický titul s predikátem Edler von Philippsberg. Spolu s bratrem byl v roce 1860 povýšen do stavu svobodných pánů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1876; Gotha, 1876; s. 548 dostupné online Jako místodržitel v Dalmácii obdržel v roce 1865 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 110 dostupné online Od roku 1874 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 70. Získal čestné občanství v Záhřebu a několika dalších chorvatských městech. Během vojenské kariéry se stal nositelem několika vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Franja Filipoviće in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 237 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1849) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1849) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1859) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1868) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1878)

Zahraničí 60x60pixelů Řád svaté Anny II. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád svatého Vladimíra IV. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát) 60x60pixelů komandér Řádu sv. Michaela (Bavorsko) 60x60pixelů komandér Řádu Albrechtova (Sasko)

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Franz Philippovich in: Biographisches Lexikon des österreichischen Kaiserthums

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Chorvatští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Rakousko-uherští místodržitelé Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Narození 12. října Kategorie:Narození v roce 1820 Kategorie:Úmrtí 9. června Kategorie:Úmrtí v roce 1903 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži