Julius Franz von Ripper ( Juliusz Franciszek Ripper z Ludwinowa) (6. března 1847 Podgórze, dnes součást Krakova – 15. července 1914 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál polského původu. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1861, zúčastnil se několika mezinárodních válečných konfliktů a působil i v námořní administraci na rakousko-uherském ministerstvu války. V letech 1905–1913 byl velitelem námořní základny v Pule a v roce 1911 dosáhl hodnosti admirála.
Biografie náhled|vlevo|Kontradmirál Julius Ripper (1902) náhled|vlevo|Korveta Fasana, s níž Julius Ripper absolvoval cestu na Dálný východ (1892–1893) Jeho předkové pocházeli z moravského Kunína, odkud počátkem 19. století přesídlili do Haliče. Byl synem podnikatele Franze Rippera (1818–1885) a jeho manželky Anny, rozené Struźecké (1820–1884).Julius Ripper na webu sejm-wielki.pl dostupné online První vzdělání získal v Krakově, odkud v roce 1861 přešel na C. k. námořní akademii do Rijeky. Jako kadet se v rámci rakouského kontingentu zúčastnil dánsko-německé války (1864). V roce 1869 byl povýšen na praporčíka (Linienschiffsfähnrich) a sloužil na různých lodích, v roce 1878 získal hodnost poručíka II. třídy a v roce 1879 poručíka I. třídy.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1880; Vídeň, 1880; s. 73 dostupné online Absolvoval kurz pro torpédové důstojníky a v tomto oboru se později stal předním odborníkem. V roce 1880 odjel do Anglie převzít dva torpédové čluny postavené pro c. k. námořnictvo v loděnicích v Yarrow.
náhled|vlevo|Pancéřový křižník SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia, vlajková loď kapitána Rippera v Karibiku (1898) V roce 1889 byl povýšen do hodnosti korvetního kapitánaRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1890; Vídeň, 1890; s. 8, 124 dostupné online a znovu pobýval v Anglii, kde dohlížel na stavbu torpédového člunu Planet, jehož se stal později velitelem (1891–1892).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1891; Vídeň, 1891; s. 8, 117 dostupné online Na korvetě Fasana absolvoval v letech 1892–1893 cestu Dálný východ, navštívil Indii, Čínu a Japonsko. Po návratu byl v roce 1893 povýšen na fregatního kapitána a několik dalších let působil na ministerstvu války.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 7, 104 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 93, 256 dostupné online Zde byl nejprve šéfem 4. oddělení námořní sekce (1894–1896) a v letech 1896–1898 ředitelem operační kanceláře námořnictva.WAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856–1918; Vídeň, 1961; s. 139, 141, 142 dostupné online Během španělsko-americké války byl jako velitel křižníku SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia vyslán k břehům Kuby kvůli ochraně rakousko-uherských zájmů v Karibiku. V roce 1899 se stal velitelem arzenálu v Pule.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine 1900; Vídeň, 1900; s. 1167 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 6, 126 dostupné online
K datu 1. května 1901 byl povýšen do hodnosti kontradmirálaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1901; s. 1205 dostupné online a převzal velení cvičné eskadry.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1902; Vídeň, 1902; s. 6, 155 dostupné online V letech 1902–1905 zastával funkci prezidenta Námořního technického výboru v Pule.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine 1903; Vídeň, 1902; s. 1196, 1199 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 298 dostupné online Dne 1. listopadu 1905 dosáhl hodnosti viceadmirála a stal se velitelem námořní základny, respektive válečného přístavu v Pule (1905–1913). Během bojů za nezávislost Kréty byl v roce 1905 velitelem mezinárodního loďstva, které mělo demonstrovat sílu evropských mocností proti Osmanské říši. K datu 1. listopadu 1911 byl povýšen do hodnosti admirálaRang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 9 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine 1913; Vídeň, 1912; s. 1448, 1455 dostupné online a dne 1. března 1913 byl penzionován.Služební postup Julia Rippera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 152 dostupné online
Poslední rok života strávil ve Vídni, kde také zemřel a je pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově. Celoživotně se hlásil ke své polské národnosti a rodnému Krakovu.Nekrolog admirála Julia Rippera in: Nowości Ilustrowane, 25. července 1914; s. 10–11 dostupné online
Tituly a ocenění Jako nositel Řádu železné koruny byl na základě řádových stanov v roce 1894 povýšen do šlechtického stavu. Při povýšení do hodnosti admirála obdržel v roce 1911 zároveň titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912; Vídeň, 1912; s. 246 dostupné online Během své kariéry obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 342 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1885) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1893) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu (1908) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1911) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1913)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 52 dostupné online
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Námořního záslužného kříže (Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu italské koruny (Itálie) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů rytíř Řádu sv. Stanislava (Rusko) 60x60pixelů komtur Řádu meče (Švédsko)
Odkazy
Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 81–91 (heslo Julius von Ripper) ISBN 3-7648-2519-7
Externí odkazy
Julius von Ripper in: Österreichisches Biographisches Lexikon Biografie Julia Rippera in: Residents of the Royal Free Town Podgórze
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu meče Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Námořního záslužného kříže (Španělsko) Kategorie:Narození 6. března Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Narození v Krakově Kategorie:Úmrtí 15. července Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži