Franz Karl Ferdinand hrabě von Merveldt (14. července 1844 Vídeň – 27. ledna 1916 Vídeň) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský státní úředník. Jako absolvent práv působil od roku 1866 ve státních službách a zastával nižší funkce ve správě rakouských zemí. V letech 1886–1889 byl zemským prezidentem ve Slezsku, v letech 1889–1890 krátce místodržitelem v Horním Rakousku a nakonec dlouholetým místodržitelem v Tyrolsku a Vorarlbersku (1890–1901). Po odchodu do penze byl jmenován členem Panské sněmovny.

Biografie náhled|vlevo|Hrobka rodiny Merveldtů v Bad Ischlu Pocházel z německého šlechtického rodu usazeného v jedné linii od 18. století v Rakousku, uváděného v minulosti také jako Meerveldt.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1838; Gotha, 1838; s. 334–335 dostupné online Narodil se jako mladší syn generálmajora Maxmiliana Merveldta (1797–1849) a jeho manželky Oktavie, rozené hraběnky Černínové z Chudenic (1802–1879).Rodokmen vinořské linie Černínů z Chudenic na webu euweb.cz dostupné online Jeho kmotrem byl arcivévoda František Karel, u něhož tehdy otec působil jako nejvyšší hofmistr. Po maturitě na Skotském gymnáziu (1861) vystudoval práva na Vídeňské univerzitě (1862–1866) a poté vstoupil do státních služeb. Začínal na dolnorakouském místodržitelství, kde byl od roku 1872 okresním komisařem v Sankt Pölten a později působil přímo ve Vídni. V letech 1876–1877 byl krátce místodržitelským tajemníkem ve Štýrském Hradci a v roce 1877 byl přeložen do Salcburska jako okresní hejtman v St. Johann im Pongau.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 385 dostupné online V letech 1879–1881 byl okresním hejtmanem v Leobenu ve ŠtýrskuGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1881; Gotha, 1881; s. 481 dostupné online a od roku 1881 byl radou zemské vlády v Klagenfurtu.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 247 dostupné online V roce 1884 se vrátil do Salcburku jako dvorní rada zemského prezídia.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 235 dostupné online

V červnu 1886 byl jmenován prezidentem zemské vlády ve Slezsku se sídlem v Opavě.Přehled představitelů státní správy ve Slezsku na webu worldstatesmen.org dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1887; Vídeň, 1887 s. 511 dostupné online Z titulu této funkce byl zároveň prezidentem zemského finančního ředitelství. Na postu slezského zemského prezidenta setrval tři roky a v letech 1889–1890 byl krátce místodržitelem v Horním Rakousku se sídlem v Linzi.Přehled představitelů státní správy v Horním Rakousku na webu worldstatesmen.org dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890 s. 510 dostupné online Nakonec řadu let působil jako místodržitel v Tyrolsku se sídlem v Innsbrucku (1890–1901).Přehled představitelů státní správy v Tyrolsku na webu worldstatesmen.org dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1891; Gotha, 1891; s. 656 dostupné online Z titulu úřadu místodržitele byl v Tyrolsku zároveň prezidentem zemského finančního ředitelství a předsedou zemské školní rady.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 629 dostupné online Do doby jeho funkčního období spadá oficiální návštěva císaře Františka Josefa v Tyrolsku v roce 1893. V prosinci 1901 na vlastní žádost odešel do penze, ale veřejného života se nadále zúčastňoval jako člen různých spolků a organizací.Rodinný archiv Merveldtů dostupné online

Zemřel ve Vídni 27. ledna 1916 ve věku 71 let. Spolu s matkou a sourozenci je pochován na hřbitově v Bad Ischlu.

Jeho starší bratr Paul (1838–1870) byl c. k. komořím, sloužil v c. k. armádě, dosáhl hodnosti rytmistra a byl pobočníkem arcivévody Ludvíka Viktora,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1870; Gotha, 1870; s. 675 dostupné online sestra Antonie (1840–1896) žila neprovdaná v Bad Ischlu a byla čestnou dámou Savojského ústavu šlechtičen ve Vídni.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1894; Gotha, 1894; s. 679–680 dostupné online

Tituly a ocenění Jako příslušník šlechtického rodu byl v roce 1875 jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1877; Vídeň, 1877; s. 194 dostupné online a ve funkci tyrolského místodržitele obdržel v roce 1890 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 182 dostupné online Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy a velkokříže Řádu Františka Josefa. V zahraničí získal velkokříž württemberského Řádu Fridrichova.Přehled řádů a vyznamenání Franze Merveldta in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 594 dostupné online Po odchodu do výslužby byl v roce 1901 jmenován doživotním členem Panské sněmovny.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 300 dostupné online

Odkazy

Reference

Externí odkazy Franz von Merveldt na webu Rakouského parlamentu Franz von Merveldt in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Kategorie:Rakousko-uherští místodržitelé Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští právníci Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Narození 14. července Kategorie:Narození v roce 1844 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 27. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1916 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Bad Ischlu Kategorie:Muži