František Václav říšský hrabě Kager ze Štampachu ( Franz Wenzel Reichsgraf Kager von Stampach; 8. května 1742 Valeč – 22. dubna 1804 Praha) byl český šlechtic, politik a státní úředník. Od mládí působil v justiční sféře Českého království, v letech 1794–1802 zastával funkci nejvyššího purkrabího a prezidenta českého zemského gubernia.Ottův slovník naučný, díl XXIV.; Praha, 1906 (reprint 2001); s. 761–762 (heslo Štampach ze Štampachu) ISBN 80-7185-382-8

Biografie náhled|vlevo|Zámek Valeč, rodiště Františka Václava Kagera ze Štampachu Pocházel ze starého německého rodu Štampachů usazeného od 15. století v Čechách. Byl synem Václava Erazima Štampacha (1693–1749) a jeho manželky Barbory, rozené Haugvicové z Biskupic (1714–1784). Narodil se na zámku Valeč, který byl tehdy majetkem rodu.Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 377 Otec zastával úřad hejtmana žateckého krajeSEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849; Národní archiv Praha, 2021; s. 294, 340 ISBN 978-80-7469-103-4 a v roce 1741 byl povýšen do stavu svobodných pánů. František Václav byl poté s bratrem Janem Ferdinandem a strýcem Karlem povýšen do stavu říšských hrabat (1756).Přehled udělování šlechtických titulů v habsburské monarchii 1705–1780 dostupné online

Získal výborné vzdělání, vystudoval práva na Karlově univerzitě a ve dvaceti letech vstoupil do státních služeb. Začínal jako rada apelačního soudu (1764),ŠALAK, Boris: Apelační soud v letech 1749–1790; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (diplomová práce); Praha, 2011; s. 88–90 dostupné online později byl dvorním radou u nejvyššího zemského soudu, kde měl v kompetenci záležitosti manského práva. V letech 1782–1792 zastával funkci viceprezidenta apelačního soudu. Jako vysoký zemský úředník se v roce 1791 zúčastnil korunovace Leopolda II. na českého krále.PETRÁŇ, Josef: Kalendář. Velký stavovský ples v Nosticově Národním divadle dne 12. září 1991; Československý spisovatel, Praha, 1989; s. 57–59 V roce 1792 byl povolán do Vídně, kde působil v justici jako prezident dolnorakouského zemského práva (1792–1794).

náhled|vlevo|Erb rodu Kagerů ze Štampachu s insigniemi říšských hrabat (1756) V roce 1794 se vrátil do Prahy a ke dni 24. února byl uveden do vrcholné funkce ve správě Českého království. V letech 1794–1802 byl nejvyšším purkrabím, respektive prezidentem českého zemského gubernia.Přehled představitelů státní správy v Čechách na webu worldstatesmen dostupné online Jako delegát zemského sněmu v různých záležitostech často jednal ve Vídni a vždy hájil zájmy českých stavů. Ve svém funkčním období byl ale také konfrontován s probíhajícími válkami s republikánskou Francií a jménem vídeňské vlády musel žádat sněm o uvolnění vysokých finančních příspěvků pro armádu.REZEK, Antonín: Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha druhá; Praha, 1893; s. 166–168, 178–179 dostupné online Kromě politiky věnoval svou pozornost i realizaci veřejných stavebních zakázek a po roce 1800 inicioval novostavbu kostela sv. Gotharda v Bubenči financovanou ze stavovských prostředků.Historie kostela sv. Gotharda na webu Římskokatolická farnost u kostela sv. Gotharda Praha-Bubeneč dostupné onlineKostel sv. Gotharda v Praze-Bubenči na webu Národního památkového ústavu dostupné online V roce 1802 požádal ze zdravotních důvodů o uvolnění z funkce, ale v roce 1803 byl znovu povolán do Vídně ve funkci druhého dvorského maršálka císařského dvora.Kayserlicher Und Königlicher Wie auch Ertz-Hertzoglicher Und Der Residentz-Stadt Wien Staats- und Stands- Calender 1804; Vídeň, 1804; s. 419 dostupné online

Byl také c. k. komořím a v roce 1782 obdržel titul skutečného tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Před odchodem z funkce nejvyššího purkrabího získal velkokříž Řádu sv. Štěpána (1801).SRŠEŇ, Lubomir: Malované závěsné portréty, I. díl; Národní muzeum Praha; 2021; s. 194–196 (heslo František Václav Kager ze Štampachu) ISBN 978-80-7036-683-7

Zemřel v Praze 22. dubna 1804 ve věku 61 let. Pohřben byl spolu s manželkou a dalšími členy rodu v kryptě kostela sv. Martina ve Vidhosticích.ROTT, Wenzel: Der politische Bezirk Podersam, Gerichtsbezirke Podersam und Jechnitz: eine Heimatskunde für Schule und Haus; Podbořany, 1902; s. 545–547

Majetkové a rodinné poměry náhled|vlevo|Palác Štampachů v Praze na Malé Straně Po strýci Karlovi (1691–1768), císařském generálovi jezdectva, zdědil několik nevelkých panství v severních Čechách na Lounsku (Mlýnce, Lužec, Ležky, Vidhostice). Tento majetek byl na základě závěti Karla ze Štampachu vázán statutem fideikomisu zřízeného se svolením Marie Terezie (1763).Zakládací listina štampachovského fideikomisu s podpisem Marie Terezie (Státní oblastní archiv v Praze) dostupné online Na statcích bylo několik dnes již neexistujících sídel nevelkého významu, například zámek ve Vidhosticích zbořený ve 20. stoletíHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha, 1984; s. 509 nebo zámek Mlýnce, postavený Františkovým otcem Václavem po roce 1733, později ale zásadně přestavěný.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 325 Ve Vidhosticích nechal v roce 1791 postavit kostel sv. Martina, který byl zároveň určen jako rodové pohřebiště, do krypty byly přeneseny ostatky několika Štampachů z jiných rodinných hrobek.Kostel sv. Martina ve Vidhosticích na webu Národního památkového ústavu dostupné online Hlavní rezidencí byl zámek Lužec, který byl v průběhu 18. století stavebně upravován.Lužec (okres Louny). Stavebně-historický průzkum zámku in: Zprávy památkové péče, Národní památkový ústav, 2009; s. 38–39 dostupné online V této době poblíž nového zámku stály ještě pozůstatky staré tvrze.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 293–294 V Praze sídlila rodina ve Štampachovském paláci (dnes zvaný Windischgrätzovský) v Letenské ulici na Malé Straně. Tento objekt byl ve druhé polovině 60. let 18. století přestavěn, aby splňoval nároky na reprezentaci vysokého zemského úředníka.Palác Kagerů ze Štampachu na webu Národního památkového ústavu dostupné online

V roce 1766 se na zámku v Mníšku pod Brdy oženil s hraběnkou Karolínou z Unwerthu (1745–1802), nejstarší dcerou Jana Ignáce z Unwerthu.VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025; Praha, 2015; s. 444–445 (heslo z Unwerthu) ISBN 978-80-905324-7-2 Karolína byla později c. k palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství se narodilo sedm dětí, ale jen tři se dožily dospělého věku. Synové Václav (1771–1815) a Jan (1777–1830) byli posledními mužskými potomky této linie Štampachů. Fideikomis Lužec v roce 1830 zdědila jejich sestra Marie Anna (1772–1848), která nechala lužecký zámek romanticky přestavět.Historie zámku Lužec na webu Zámku Lužec dostupné online Byla provdaná za hraběte Karla Pachtu z Rájova (1758–1846)Rodokmen Pachtů z Rájova dostupné online a jejich dcery později zdědily panství Mníšek pod Brdy po vymřelém rodu Unwerthů.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl; Praha, s. 87 ISBN 80-85983-16-8Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV.; Praha, 1985; s. 216

Odkazy Reference

Externí odkazy

František Václav Kager Kategorie:Nejvyšší pražští purkrabí Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození 8. května Kategorie:Narození v roce 1742 Kategorie:Úmrtí 22. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1804 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži