Dědice (též Starý hrad nebo Dědický hrad) jsou zřícenina středověkého hradu na severním okraji osady Hamiltony, místní části Vyškova, na výběžku Drahanské vrchoviny v záhybu řeky Velká Haná. Lokalita je chráněna jako kulturní památka.
Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století, pravděpodobně v sedmdesátých letech, významným moravským šlechticem Milotou z Dědic. Existoval pravděpodobně až do konce 14. století, přičemž první přímá písemná zmínka o něm pochází z roku 1381, kdy je označován jako starý oproti nedalekému novému hradu Stagnov. Archeologické nálezy datují dobu života hradu do poslední čtvrtiny 13. století a značné části 14. století. Z hradu se dochovaly terénní relikty s pozůstatky zdiva a výrazné valové opevnění.
Historie První nepřímá zmínka o hradu pochází z roku 1278, kdy se po něm píše moravský šlechtic Milota z Dědic. Ten se před tímto datem, konkrétně roku 1269, zcela ojediněle nazýval z Kvasic, později však výlučně z Dědic. Hrad byl s největší pravděpodobností postaven právě Milotou z Dědic v sedmdesátých letech 13. století, ačkoliv přímé doklady o jeho založení chybí. Zdá se, že po Milotově smrti na počátku 14. století přestal hrad sloužit k trvalému pobytu majitelů panství. Ve druhé polovině 14. století náležel pánům ze Šternberka, kteří zde podle listiny z roku 1372 měli svého purkrabího. Roku 1381 je v dokumentech označován jako starý oproti novému hradu Stagnov, což naznačuje, že v této době již ztrácel na významu. V pozdějších zápisech z let 1526 a 1537 je stále označován jako starý, nikdy ne jako pustý, zatímco v obdobných výčtech majetku z let 1480 a 1511 se zmiňuje jen ves či městečko Dědice. Zajímavostí je, že nedaleko hrad Stagnov se v roce 1537 výslovně označuje jako pustý. Delší přežívání hradu v 15. století nelze historickými prameny doložit.
Archeologický výzkum Povrchový průzkum hradu Dědice provedli Miroslav Plaček a Rudolf Procházka. Na akropoli hradu bylo nalezeno 28 středověkých keramických fragmentů, další nálezy jsou uloženy v depozitáři vyškovského muzea. Nalezená keramika je převážně ze středně zrnité hlinitopísčité hmoty, vypálené do šedých odstínů. Typologicky převládají hrnce s různými typy okrajů, dále byly nalezeny fragmenty džbánů, pokliček, kahanů a zásobnic. Výzdoba zahrnuje žlábkovou šroubovici, ryté linie a vlnice. Datace nálezů je komplikována regionálními specifiky. Obecně lze keramiku zařadit do období od poslední čtvrtiny 13. století do značné části 14. století, s ojedinělými nálezy možná i z 15. století. Nejbližší analogie poskytuje keramický soubor z nedalekého hradu Stagnova.
Stavební podoba Dvoudílný hradní areál odděluje od okolní krajiny dvojice příkopů. Vnější příkop je široký šestnáct až 24 metrů, a přes novodobé zarovnání dna jeho hloubka dosahuje čtyř metrů. Za příkopem následuje val, za nímž je mohutný druhý, třicet metrů široký a jedenáct metrů hluboký příkop. Jižní okraj valu je zarovnán s okolním terénem, zatímco na severovýchodě jej ukončují terénní pozůstatky drobného opevnění.
Předhradí s rozměry 65 × 72 metrů slouží jako sad. Jeho obvod je částečně lemován asi šest metrů širokým valovitým útvarem, v němž jsou místy patrné fragmenty zdí. Východní stranu odděluje od hradního jádra další příkop široký dvacet a hluboký 4,5 metru. Jádro má lichoběžný půdorys (50 × 21 metrů) a po jeho obvodu se dochovaly drobné zbytky zdiva. Jeho povrch byl výrazně pozměněn při poválečné úpravě na přírodní divadlo. Pouze na vstupní západní straně se nachází náznak parkánu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Zřícenina hradu Hrádek (Starý hrad) na webu NPÚ
Kategorie:Zaniklé hrady v okrese Vyškov Kategorie:Hrady v Drahanské vrchovině Kategorie:Hrady založené ve 13. století Kategorie:Dědické panství Kategorie:Kulturní památky ve Vyškově Kategorie:Hrady ve Vyškově