Husův sbor v Táborské ulici v pražských Nuslích je sakrální stavba Československé církve husitské do současné podoby přestavená roku 1925.
Počátky Nusle byly určujícím místem pro vznik církve československé. U jejího zrodu stál Antonín Procházka, který zajišťoval distribuci výtisků Českého misálu vydaného Karlem Farským dne 18. prosince 1919. Svolání lidu k vánočním bohoslužbám bylo předzvěstí k vyhlášení církve československé v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí 8. ledna 1920.
O smyslu ustavení československé církve hovořily 23. ledna 1920 v nuselském Národním domě pokrokové ženy Božena Šťastná a Anna Štechová.
Náboženská obec církve československé byla v Nuslích ustavena po táborech lidu dne 7. května 1920 přednáškou Karla Farského, duchovní správu tvořili kněží Martin Zeman, Arnošt Šimšík a Karel Janda, čemuž následovala jejich exkomunikace z katolické církve. Prozatímně k setkávání docházelo v kostele svatého Václava v Nuslích.
Při sčítání lidu roku 1920 se k československé církvi hlásilo 38,5 % občanů Nuslí, tehdy ještě samostatného okresního města, posléze (1. ledna 1922) připojeného do Velké Prahy.
Oficiální schválení této nuselské náboženské obce došlo 22. února 1923. Kvůli přetrvávajícím sporům s katolickou církví byla setkávání nově konána v sále kina Rokoko (později známé jako Tatra, Táborská 619/46; od roku 2010 expres prodejna Tesco).
Rok 1923 přinesl nejen oficiální schválení nuselské náboženské obce, ale též dvě zcela zlomové události. 28. září 1923 – na svátek sv. Václava – byla stále ještě v kostele sv. Václava poprvé sloužena bohoslužba podle její nové úpravy patriarchy dr. Karla Farského (tzv. Liturgie dr. Karla Farského). O šestnáct dní dříve, 12. září 1923, se pak Rada starších nuselské obce poprvé sešla ke svému zasedání v domě Nusle čp. 317 na Palackého třídě (dnes Táborská ul.), který doposud sloužil jako nuselská sokolovna, naproti biu Rokoko.
Od 12. září 1923 se Rada starších setkávala v protější tehdejší nuselské sokolovně (Táborská 317/65), kterou od Sokola za 400 tisíc Kč odkoupila a začala stavebně upravovat pro účely Husova sboru, který byl slavnostně otevřen 13. prosince 1925 bohoslužbou biskupa Gustava A. Procházky.
Nuselský Husův sbor byl místem víry a naděje během květnových dní roku 1945, do dvora Sboru byli snášeni mrtví a ranění z barikád.
Výstavba a zařízení Husův sbor byl vystavěn Augustinem Korbem podle návrhu Václava Prokopa. Na samotné přestavbě se podíleli mnozí živnostníci, kteří k nuselské obci patřili: Kunc a Císař (tesaři), Tampe (pokrývač), Král (klempíř), Kubát (truhlář), Soukup (zámečník), Kraus (betonář), Brčák (instalatér), Mráček (elektrotechnik), Hovorka (natěrač), Joneš (kamnář), Králík (malíř), Preclík (uzenář), Vlach (sklenář), Leitner (dlaždič), Liška (čalouník), Všetička (podlahář) a jiní.
Součástí dodávek byly také čtyři zvony s originálními nápisy (Jan Hus – Milujte se a pravdy každému přejte; Jan Žižka – Kdož jste boží bojovníci; Jan Amos Komenský – Živ buď, národe, posvěcený v Bohu, neumírej!; Patriarcha CČS dr. Karel Farský s TGM – Pravda vítězí) darované A. Korbem a ulité firmou Diepold. Zvony byly v době Protektorátu zrekvírovány a roztaveny pro účely válečné mašinérie.
Vnitřek Sboru byl vybaven obětním stolem Páně od architekta Kašpara, obrazem Ježíše od akademického malíře Barucha (nedochován), barevnými vitrážemi od karlínské firmy Veselý, křížem s tělem Krista od řezbáře Kotyzy, reliéfem a sochou Krista. Roku 1928 byly opatřeny nové varhany, později vyměněné.
Zajímavá jsou zachovaná 3 barevná vitrážová okna v apsidě (arkýři) z roku 1925 s nápisy Hus, Komenský, Masaryk.
Reference
Externí odkazy Oficiální stránky náboženské obce
Nusle Kategorie:Kostely z 20. století Kategorie:Kostely v Praze 4 Kategorie:Kostely v Nuslích Kategorie:Postaveno v Česku 1925