Experimentální obytný dům Drofa, též Experimentální chodbový dům hotelového typu nebo stručně Drofův dům, je bytový dům ve Zlíně v ulici Zálešná I čp. 4057. Jedná se o desetipodlažní dům obsahující celkem 173 malometrážních bytových jednotek. Byl navržen architektem Miroslavem Drofou (po němž získal i své lidové označení) a realizován roku 1963. Později k němu byla přistavěna ještě dvoupodlažní budova společenského vybavení. V roce 2000 byl zapsán na seznam nemovitých kulturních památek.
Historie Dvacetiletý Miroslav Drofa přišel do Zlína v roce 1928 a nastoupil do Stavebního oddělení firmy Baťa. Krátce po skončení 2. světové války už patřil k nejzkušenějším architektům firmy a získal zásadní pozici při poválečné obnově města. V období tzv. dvouletky (1947–1948) projektoval mimo jiné dvojici výškových obytných domů zvaných Morýsovy či pětici věžových domů mezi železniční tratí a Stalinovou třídou (později Tomáše Bati). Od roku 1948 pracoval v projektovém oddělení Stavosvitu a od roku 1952 nastoupil do místní projektové organizace Centroprojekt. Tam se zhruba po deseti letech znovu vrátil k experimentům s prvky kolektivního bydlení v letech 1959–1963, když navrhl a přivedl k realizaci desetipodlažní dům, lidově po něm nazývaný „Drofa“, na okraji dřívější dělnické čtvrti Zálešná (a v těsném sousedství Gerbecovy vily).
Architekt Drofa se dříve (1948–1950) podílel také na přípravě zlínského kolektivního domu (hlavním autorem byl Jiří Voženílek), resp. na jeho experimentální buňce, která měla posloužit k odzkoušení nových technologií před samotnou výstavbou. Kromě toho zlínského pak byl vystavěn i kolektivní dům v Litvínově a ministerstvo výstavby na základě odborných doporučení Výzkumného ústavu výstavby a architektury s odstupem času rozhodlo věnovat se dalšímu experimentování s formami bydlení. Ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově) tak vznikl Drofův hotelový dům a podobně také obytný dům Družba od architekta Arnošta Kubečky. Domy hotelového typu se měly zaměřit na dočasné bydlení jednočlenných nebo dvoučlenných domácností (bezdětné rodiny a seniory), pro které nebylo nutné zřizovat větší a náročnější zázemí rodinného života, ale nahrazovala je společná odpočinková zařízení přístupná všem obyvatelům. Podobné domy byly počátkem 60. let vybudovány také v Olomouci, Praze a Českých Budějovicích.
Většinu bytových jednotek ve zlínském experimentálním domě hotelového typu měly představovat malometrážní jednopokojové byty s kuchyňským koutem v předsíni. V průběhu projektových příprav i samotné výstavby domu panoval tlak na finanční úspornost a v jeho důsledku docházelo k intenzivním diskusím a měnilo se rozložení obytných prostor i materiálové řešení. Problémem se stala např. nedostupnost podlahových krytin zlinolitu či skleněných tvárnic, rušily se plánované dřevotřískové příčky.
Dům byl dokončen v závěru roku 1963. Později byl přistavěn ještě nedaleký samostatný dvoupodlažní pavilon s obchodními a společenskými službami (čp. 1036), pro nějž bylo původně zamýšleno propojení s domem pomocí chodby.
Architektura Drofův dům je situován na západním okraji nízké zástavby dělnických dvojdomků ve čtvrti Zálešná, několik jich ostatně muselo výstavbě experimentálního domu ustoupit. Svými rozměry vytvořil pohledovou dominantu celé oblasti a společně s dalšími výškovými budovami z 60. let zasáhl do panoramatu města. Ze západní strany samostatně stojící dům obtéká drobný vodní tok Fryštácký potok (nazývaný též Januštice).
Základem budovy o deseti obytných podlažích s rovnou střechou se stala železobetonová monolitická konstrukce o modulu 6 × 6 m, jehož kulaté sloupy vystupují z fasády vertikálně po celé výšce průčelí. Tyto sloupy byly vytvořeny pomocí nově vyvinutého speciálního typového montážního ocelového bednění s kruhovými průřezy. Jednotlivé moduly pak byly vyplněny typovými prvky: cihelnými vyzdívkami, struskobetonovými parapety se zvrásněnou strukturou povrchu a pásovými okny zasazenými v ocelových rámech. Parapety byly rytmicky zbarveny bíle a vínově. vlevo|náhled|Pohled na Drofův dům od jihovýchodu, v popředí vlevo boční stěna pavilonu služeb, vpravo dřívější rodinná zástavba čtvrti Na bočních stranách domu jsou jednotlivá pravoúhlá okna s lodžiemi se zábradlím z perforovaných betonových prefabrikátů, které se objevují také na otevřené kryté terase v posledním podlaží. Východní (zadní) fasádu dělí na poloviny pás schodišťových oken po celé šířce jednoho modulu s luxferovou středovou linií. Tento prvek s luxfery použil architekt Drofa už u Morýsových domů. Hlavní vstup je orientovaný směrem k potoku a umístěný na středovou osu západní fasády. Zdůrazňuje jej krátké schodiště s nenápadným betonovým zastřešením.
Budova s obdélníkovým půdorysem je koncipována jako trojtraktová. Osu každého z deseti obytných podlaží tvoří užší průchozí podélná chodba o šířce 3 metrů se vstupy do bytů, které jsou orientované na západ a východ. Ve středu dispozice jsou dva osobní výtahy pro šest osob a dvojramenné schodiště, které přiléhá k zadnímu (východnímu) průčelí. Většinu z celkového počtu 173 bytových jednotek tvoří jednopokojové byty o ploše 35 m2 s malou nikou pro kuchyňský kout v předsíni a koupelnou obsahující toaletu a vanu. Kromě nich bylo naproti výtahům zřízeno 26 garsoniér o velikosti poloviny konstrukčního modulu. V suterénu byly projektovány společné prádelny, sušárny, sklepy, spalovna odpadu a v přízemí také byt domovníka.
Další vývoj Dům zůstal ve vlastnictví statutárního města Zlína a dochovala se jeho poměrně autentická podoba. I přes dílčí úpravy zůstaly v interiérech některé originální detaily, například dvojité lítací dřevěné dveře a terazzová podlaha na schodišti i v hale, kovové mřížky kryjící radiátory na chodbách, vlýskové podlahy, vestavěné skříně i dveřní výplně v bytech.
V prosinci 2000 byl Drofův dům s malometrážními byty prohlášen rozhodnutím Ministerstva kultury ČR za kulturní památku. Národní památkový ústav přitom označil za výjimečné „dochování původních povrchů a barevnosti“.
Město oznámilo záměr dům celkově rekonstruovat a současně opravit jednu z obytných jednotek jako vzorovou v co nejpůvodnějším stavu.
Poznámky
Reference
Související články
Seznam kulturních památek ve Zlíně
Externí odkazy
Experimentální chodbový dům hotelového typu (Drofa) ve Zlínském architektonickém manuálu Experimentální obytný dům "Drofa", 1963 na webu města Zlín Drofův dům v Památkovém katalogu Občanská výstavba ve 60. letech na webu Architekt Drofa (sada fotografií včetně výstavby v kapitole Experimentální chodbový obytný dům "Drofa" – Zlín)
Kategorie:Domy ve Zlíně Kategorie:Kulturní památky ve Zlíně Kategorie:Postaveno v Česku 1963