Toto je seznam některých osobností, které bydlely na Janáčkově nábřeží v Praze v různých obdobích jeho existence. Seznam je řazen sestupně podle čísla orientačního, tj. podle uspořádání domů proti proudu Vltavy (s uvedením současného i původního čísla popisného a orientačního). Zpravidla na konci řádku je uvedena i doba pobytu.
126/63 (454/2) Anka Čekanová (1905–1965), tanečnice, pedagožka. (1930–1950) Josef Srb Debrnov (1836–1904), spisovatel. (1899–1904) Josef Fanta (1856–1954), architekt. (1891–1903) Julie Fantová (1858–1908), mecenáška, sufražetka a feministka. (1891–1903) Marie Fantová (1893–1963), novinářka a překladatelka. (1893–1903) Vladimír Viktor Havlíček (1909–1941), pilot RCAF. (1921–1930) Karel Janšta (1912–1986), pilot RAF. (1945) Jindřich Jechental (1842–1899), podnikatel a stavitel. (1878–1881), poté do roku 1889 v sousedním domě čp.133/61 Otakar Kukula (1867–1925), chirurg, vysokoškolský učitel, lékař, pedagog a patolog, rektor Univerzity Karlovy. (1915–1925) František Mráz (1816–1881), generální ředitel Pražsko-duchcovské dráhy. (1880–1881) Otakar Petřík (1877–1955), advokát, prezident AC Sparta Praha a místopředseda Československého olympijského výboru. (1915–1955) Michael Romberg (1918–1982), akademický malíř, grafik, typograf, kostýmní výtvarník a pedagog. (cca 1955–1982) Gustav Rubeš (1900–1988), majitel obrazové galerie a vězeň komunistického režimu. (1935–1960) Otilie Rubešová (1902–1994), dcera Emanuela Vosky, vězenkyně komunistického režimu. (1946–cca 1965) Richard Rubešrubes_richard_13.08.1926.pdf (1926–1950), radarovým mechanikem u RAF. (1935–1949) František Štambacher (1899–1986), starosta Velkých Pavlovic (1938–1946), poválečný poslanec za Československou stranu lidovou a vězeň komunistického režimu. (1945–1947) Emanuel Viktor Voska (1875–1960), představitel prvního i druhého československého odboje a za první světové války agent tajné služby Spojených států amerických. (1945–1946)
133/61 (480/3) Otto Kopfstein (1868–1957), senátní prezident nejvyššího správního soudu. (1935–1939) Leopold Mareš (1859–1957), zemský rada na Smíchově, autor článků o turistice a alpinismu. (1889–1908) Ivan Hodáč (1910–1993), automobilový závodník. (1975–1993), předtím bydlel o několik domů vedle, Janáčkovo nábřeží čp. 713/33 Vilém Eckhardt (1907–1991), podnikatel, protinacistický odbojář a poúnorový exulant. (1944–1949) Antonín Uhlíř (1882–1957), sociolog a politik. (1934–1935), v období (1937–1940) v čp. 84/9.
138/59 (453/4) Leo Borský (1883–1944), novinář a politik. (1932–1939) Bohumil Eiselt (1831–1908), profesor chirurgie a patologie, první český učitel lékařské fakulty. (1906–1908) Rudolf Eiselt (1881–1950), zakladatel klinické gerontologie a prvního ředitel sanatoria Na Pleši. Syn Bohumila Eiselta. (1906–1907) Alois Elhenický (1844–1915), starosta Smíchova. (1899–1915), předtím v čp. 478/39 (1881–1885), poté v čp 477/41. (1885–1899) Bohumila Elhenická (1848–1925), mecenáška, předsedkyně spolku pro podporu obětem nehod ve stavebnictví, manželka Aloise Elhenického. (1881–1915) Osvald Kosek (1876–1960), filmový podnikatel, producent, zakladatel a majitel pražských kin nebo automatu Koruna. (1927–1939) Milada Paulová (1891–1970), profesorka dějin slovanských národů a byzantologie. (1937–1970) Josef Pekař (1870–1937), spisovatel, historik. (1934–1937) Josef Rak (1837–1905), zpěvák, herec, kabaretiér, ředitele pěvecko-herecké společnosti. (1904–1905) František Roubík (1890–1974), historik, archivář. (1917) František Sichrovský (1874–1952), hodinář a obchodník, účastník tzv. uhelné aféry. (1925–1952) Jan Svoboda (1900–1943), právník, náčelník smíchovského Sokola, člen odboje. (1909–1942), předtím bydlel v čp. 477/41 (1907–1909)
139/57 (452/5) František Xaver Diviš (1892–1957), dirigent a hudební skladatel (1919–1943) Hans Kelsen (1906–1990), právní teoretik, filozof a tvůrce evropského modelu ústavního soudu. (1937–1939) Emil Sobička (1906–1990), právník, odbojář. (1912–1990) Antonín Steinhilber (1840–1896), výrobce rukavic, první majitel domu. (1878–1896) Jan Šimon (1913–1974), violista v České filharmonii. (1941–1948) Vilém Votruba (1870–1939), spisovatel, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou národní demokracii. (1920–1935)
140/55 (467/6) Alois Filcík (1841–1923), architekt, stavitel. (1879–1923) Anna Honová (1926–2019), odbojářka, nositelka medaile „Za zásluhy o stát“. (1943–1947) Emil Lauffer (1837–1909), malíř, pedagog. (1880–1891), poté čp. 126/1 (1891–1909) Jindřich Kopřiva (1878–1937), generální ředitel České průmyslové banky, předseda LTC Praha, člen výboru SK Slavia. (1910–1937) Rudolf Krejčí (1860–1928), právník a státní úředník, odborový přednosta zemského správního výboru. (1907–1928) Karel Krejčí (1904–1979), literární historik, slavista, syn Rudolfa Krejčího. (1907–1929) Josefína Pepa Mařáková (1872–1907), malířka, dcera Julia Mařáka. (1894–1903) Julius Eduard Mařák (1832–1899), malíř – krajinář, kreslíř a grafik. (1888–1899) Josef Václav Myslbek (1848–1922), představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství. (1890–1908) Růžena Pokorná (1864–1951), malířka, dcera Marie a Karla Purkyně. (1894–1951) Marie Purkyně (1840–1914), socioložka a pedagožka, matka Růženy Pokorné. (1894–1914) Jindříška Slavínská (1843–1908), herečka Národního divadla. (1887–1908), předtím bydlela v čp. 479/37 (1886–1887)
157/53 (468/7) Marie Bendová (1894–1935), akademická malířka. (1897–1935) Karel Handzel (1885–1948), novinář, spisovatel a překladatel. (1929–1930) Zikmund Konečný (1897–1987), československý legionář, diplomat, politický vězeň, vrchní ředitel Živnostenské banky. (1938–1950) Bohuslav Leopold (1888–1956), houslista, kapelník, hudební skladatel a aranžér. (1920–1921)
Josef Zítek (1832–1909), architekt, autor původního projektu Národního divadla. (1882–1909)
39/51 (447/8) Vojtěch Kristián Blahník (1888–1934), divadelní historik a kritik. (1912–1917) Vilém Černý (1887–1957), právník, diplomat a nejbližší spolupracovník Jana Masaryka. (1822–1926) Olga Krijtová (1931–2013), nederlandistka, vysokoškolská pedagožka a překladatelka z nizozemštiny. (1963–1995). Adolf Maixner (1877–1957), chirurg, gynekolog, osobní lékař prezidentů republiky v letech 1921–1945. (1932–1957) Zdeněk Němeček (1894–1957) odbojář, spisovatel, dramatik a diplomat. (1924–1927) Bohuslav Syrový (1903–1981), architekt a historik architektury. (1946–1947) František Adolf Šubert (1849–1915), dramatik, prozaik a divadelní historik. (1911–1915) Emanuel Žák (1863–1943), papežský komoří, arcibiskupský notář, pedagog, divadelní kritik. (1913–1943)
471/49 (471/9) Růžena Doubková (1883–1973), majitelka módního salónu. (1934–1973) Jiří Frejka (1904–1952), režisér, divadelní teoretik a pedagog. (1935–1942) Jan Gellner (1907–2001), letecký navigátor, instruktor a pilot RCAF a navigátor 311. čs. bombardovací perutě RAF, advokát, horolezec a kanadský novinář. (1946–1947) Gustav Herschmann (1870–1942), obchodník, člen olympijského výboru, oběť nacismu. (1910–1925) Otakar Koldovský (1930–1998), lékař a profesor fyziologie, emigrant po roce 1968. (1934–1955, 1959–1968) Jana Krejcarová (1928–1981), básnířka, prozaička a výtvarnice. (1944) Ivan Medek (1925–2010), novinář, muzikolog, hudební publicista, hradní kancléř, teoretik a kritik. (1940–1978) Mikuláš Medek (1926–1974), malíř. (1940–1974) Emila Medková (1928–1985), fotografka, umělkyně. (1951–1974) Georgine von Milinkovič (1913–1986), chorvatská operní mezzosopranistka českého původu. (1948) Christian Turnwald (1839–1918), výrobce a prodejce rukavic, první majitel domu. (1880–1918) Martin Vaváček (1902–1986), ředitel CK Čedok, odbojář a vězeň komunistického režimu. (1937–1939), později v čp. 474/45 (1960–1975)
475/47 (475/10) Egon Busch (1907–1993), šéfredaktor časopisu Mezinárodní politikahttps://www.dokumenty-iir.cz/MP/MPArchive/2005/MP072005.pdf a účastníka zahraničního odboje. (1946–1993) Carl Ferdinand Cori (1896–1984), americko-český biochemik, vědec a pedagog, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. (1918–1920) Carl Isidor Cori (1865–1954), zoolog německé národnosti a rektor pražské Německé univerzity. (1918–1946), předtím v čp. 729/31 (1918) Viktor von Latscher (1844–1928), generálmajor. (1891–1897) Felix Mainx (1900–1983), genetik, biolog a lékař. (1943–1946) Ella Modřická (*1854), klavírní virtuoska. 474/45 (474/11) Karel Dietz (1891–1965), továrník na šamotové zboží podniku L.P. Dietz..(1916–1935) Gertruda Gruberová-Goepfertová (1924–2014), malířka, grafička, básnířka a spisovatelka. (1936–1937) Otto Hojtaš (1898–1942), výrobce a obchodník s vojenskými a galanterními potřebami, oběť holocaustu. (1938–1942) Antonín Hora (1859–1928), římskokatolický kněz, profesor teologické fakulty, pedagog. (1912–1928), předtím čp. 138/59 (1910–1912) Ladislav Kučera (1889–1955), lékař - pediatr, vedoucí dětského střediska OÚNZ Praha 5. (1945–1955), před tím čp. 86/7 (1943–1945) Gustav Langendorf (1872–1942), spoluvlastník společnosti Odkolek, oběť holocaustu, vlastník domu. (1929–1939) Kateřina Langendorfová (1906–2001), oční lékařka, emigrantka, dcera Gustava Langendorfa. (1933–1939) 476/43 (476/12) Bohumil Bazika (1904–1975), sklepmistr, provozovatel hotelu. (1939–1949), v letech 1937–1939 bydlel na Janáčkově nábřeží čp. 479/37 Karel Hammer (1879–1943), železniční inženýr, fotbalista a sportovní funkcionář SK Slavia, redaktor. (1892–1898), poté do roku 1912 v čp. 478/39 Boleslav Hammer (1881– 1913), chemik, fotbalista za SK Slavia, účastník prvního mistrovského turnaje v Chamonix. (1892–1898), poté do roku 1912 v čp. 478/39 Zdeněk Hammer (1882–1929), lékař, tenista, fotbalista za SK Slavia, účastník prvního mistrovského turnaje v Chamonix. (1892–1898), poté do roku 1912 v čp. 478/39 Josef Kepler (*1874), ředitel směnáren Živnostenské banky, legionář a aktivní člen Českého Klubu Velocipedistů. (1911–1930) Vojtěch Kepler (*1876), notář, cyklistický závodník. (1915–1918) Milada von Nack-Meyroser (1899–1986), uměleckým jménem Milada Narenta, zpěvačka a terezínská vězenkyně. (1935–1948) Hans Regina von Nack (1894–1976), novinář, spisovatel a překladatel, manžel Milady von Nack. (1915–1948) Josef Smělý (1874–1950), lékař, generál zdravotní služby. (1918–1928) Zdeněk Vančura (1903–1974), profesor americké literatury, překladatel a ředitel Ústavu jazyků a literatur. (cca 1959–1974) Josef Weis (1902–1945), pracovník Radiojournalu, odbojář, zahynul, oběť nacismu. (1904–1932) Karel Weis (1862–1944), hudební skladatel a sběratel lidových písní. (1904–1944) Florian Zapletal (1884–1969), historik umění, novinář, fotograf a voják. (1927–1935), poté bydlel na Janáčkově nábřeží čp. 140/55 (1935–1939)
477/41 (477/13) Viktor Barvitius (1834–1902), malíř, představitel moderního realismu a počátků impresionismu, teoretik umění. (1885–1902) Květa Pacovská (1928–2023), sochařka, ilustrátorka, grafička a pedagožka. (1931–1934) Otto Pacovský (1872–1943), operní zpěvák, továrník, oběť holocaustu. (1931–1934) Josef Plojhar (1902–1981), poslanec za Československou stranu lidovou, ministr zdravotnictví komunistické vlády, římskokatolický kněz. (1948) Otto Rydlo (1896–1974), politik, lékárníka, místopředseda Českého abstinentního svazu, odbojář a politický vězeň. (1941–1974) Otto Stránský (1897–1943), majitel realit, vlastník továrny na výrobu metalurgických výrobků, oběť holocaustu. (1934–1939) Mojmír Vaněk (1911–1992), historik umění, muzikolog, osobní tajemník prezidenta Edvarda Beneše, politický vězeň komunistického režimu. (1960–1969) Olga Vaňková-Frejková (1905–1991), historička umění, manželka Mojmíra Vaňka, bývalá manželka Jiřího Frejky. (1942, 1950–1969) František Weyr (1879–1951), právní filosof, státovědec a statistik, spoluzakladatel, děkan a profesor brněnské právnické fakulty. (1942–1945), předtím také v čp. 133/61 (1915–1920, 1928–1939) a v čp. 139/57 (1920–1925).
478/39 (478/14)