Rodinné domy v Brně v ulici Marie Steyskalové číslo popisné 852 a 865–869, resp. orientační 48–58, patří ke skupině funkcionalistických řadových rodinných domů v městské části Žabovřesky, které navrhl a projektoval Alois Kuba ve druhé polovině 20. let 20. století pro rozrůstající se obytnou oblast Žabovřesk kolem Minské ulice. Autorství řadové vilové zástavby v těchto ulicích bylo dlouho neznámé. Průčelí domů bylo patrně v 80. letech zapsáno na seznam nemovitých kulturních památek, později však byla jejich památková ochrana zrušena.

Historie

Stavební vývoj čtvrti

Původně samostatná ves Žabovřesky v průběhu 19. století díky dynamickému růstu pohltila osadu Vinohrádky s osou podél novodobé Horovy ulice a dál se rozšiřovala směrem k Brnu. Do roku 1918 vyplnila celou délku veversko-brněnské cesty na žabovřeském katastru patrová rodinná a dělnická zástavba a na hranici území s brněnskou Velkou Novou Ulicí (později čtvrť Veveří) vznikla i zástavba městského charakteru. V roce 1919 byly Žabovřesky úředně připojeny k Velkému Brnu, a tak se otevřela cesta k dalšímu rozvoji území. V letech 1922–1923 byly vybudovány Kounicovy koleje, k nimž dosáhla od Minské ulice bloková zástavba, a ve stejné době se rozprostřela i vilová Česká úřednická čtvrť vybíhající po severním a západním svahu Kraví hory od náměstí Míru k okraji Wilsonova lesa tak, že do roku 1939 organicky propojila Žabovřesky s Masarykovou čtvrtí.

Spolu s politickými změnami po první světové válce a osamostatnění Československa mělo na vývoj stavitelství v Brně vliv více faktorů, mezi nimiž byla urbanizace a rychlý přírůstek obyvatelstva v příměstských částech, vlastenecké úsilí vymanit se z nadvlády monumentální rakouské stavební kultury a architektonické tradice nedaleké Vídně, ale také nedostatek financí i odborných pracovních sil a přemrštěné ceny stavebního materiálu v důsledku živelné výstavby. Začaly se proto uplatňovat čisté a jednoduché výrazové prostředky a namísto přehnaných honosných staveb se začaly využívat střídmé konstrukce a dispozice.BAZGIER (2012). S. 27–28, 30, 35.

Nová výstavba v nových ulicích náhled|Průhled ulicí Marie Steyskalové od bloku domů č. 48–58 směrem k jihu V roce 1928 se na nově zbudovaném Zemském výstavišti uskutečnila u příležitosti desátého výročí založení republiky Výstava soudobé kultury a její součástí se stala experimentální kolonie Nový dům v Žabovřeskách prezentující moderní úsporné individuální bydlení pro střední vrstvu. Už v letech předcházejících této bytové expozici však vzniklo několik pozoruhodných domů v souběžných ulicích Sirotkově a Kameníčkově a v příčné ulici Eliášově, stejně jako v ulici Marie Steyskalové pod svahem severního výběžku Wilsonova lesa.

Ulice Sirotkova vznikla paralelně s Minskou ulicí (tehdy Palackého třídou) už v roce 1907 a do druhé světové války nesla jméno Svatopluka Čecha. V červnu 1930 ji doplnila další souběžná ulice Kameníčkova pojmenovaná po moravském historikovi Františku Kameníčkovi a současně také příčná Eliášova, která se původně jmenovala Langova podle žabovřeského učitele a organizátora spolkového života Antonína Langa. Langova ulice kopírovala horní hranu výběžku Wilsonova lesa, zatímco při jeho spodní hraně souběžně s ní vybíhala z Burianova náměstí (tehdy Komenského) k jihu už od roku 1919 pojmenovaná ulice Hálkova, později Marie Steyskalové.

Autor a jeho domy

Alois a bratři Kubovi Ze šesti synů početné rodiny Kubů v Nížkovicích nedaleko Slavkova, kteří se dožili dospělého věku, jeden převzal rodinné hospodářství a všichni ostatní se uplatnili ve stavitelství v Brně i na jiných místech jižní Moravy. Nejvýrazněji patrně tři, z nichž nejmladší Vilém (26. května 1905 – 20. května 1961) absolvoval studium architektury, prostřední Florián (1903–1983) stavěl mimo jiné školy a nájemní domy v Brně a nejstarší Alois (11. února 1901 – 17. května 1979) spolupracoval zprvu se stavitelem Václavem Dvořákem (1900–1984) a posléze v roce 1932 založil společnou firmu s bratrem Vilémem. Projekční a stavitelská kancelář Václava Dvořáka a Aloise Kuby vyvinula koncem 20. let koncept „vertikálního bydlení“, který přejímal inovace řadových rodinných domů patrné v kolonii Nový dům, a lokalitu kolem Wilsonova lesa a Kraví hory si obzvláště oblíbila. Svými řadovými domy později „obsadila“ také ulice Březinovu, Tůmovu, Zábranského a Hvězdárenskou (která tehdy byla ještě součástí Zábranského ulice), Lužickou a Náhorní (tehdy Strmou).BAZGIER (2012). S. 35. Stavby však realizovala i v mnoha dalších městských částech Brna.

Tomu ovšem předcházelo studium Aloise Kuby u Jaroslava Syřiště na Odborné škole stavitelské v Brně, povinná školní praxe v Hodoníně, dva roky práce pro Rösslera a Kudlíka v České Třebové a roční vojenská povinnost. Poté zpět v Brně začínal jako asistent u stavitele Františka Hrdiny a po dvou letech nastoupil do ateliéru Bohuslava Fuchse. Ještě téhož roku (1928) se Kuba dohodl na spolupráci s Václavem Dvořákem, pro nějž nejprve pracoval jako zaměstnanec a poměrně brzy se stal i spolupodílníkem firmy.

Domy v ulici Marie Steyskalové a okolí vlevo|náhled|Odlišné hmoty zdůrazněné použitím režného zdiva a klasické omítky u domů č. 52 a 54 Originální řadové domy v Eliášově a okolních ulicích patří mezi rané práce Aloise Kuby z konce dvacátých let. Jedná se o první rozsáhlou stavební akci pozdějšího zakladatele úspěšné developerské, projekční a stavební firmy třicátých let a podle Petra Pelčáka „dokumentuje hledání nové architektonické formy, typické pro první dvě třetiny let dvacátých“. Řadová vilová zástavba v těchto ulicích je kombinací „statické“ estetiky po vzoru Adolfa Loose, se svojí trojosou kompozicí, bočními hmotnými arkýři, vstupními nikami a svislými hustě dělenými okny, a expresivity německé frankfurtské školy, která se projevila například oblými schodišťovými věžemi či nárožními balkony.

Do tohoto širšího funkcionalistického souboru budov zapadá blok řadových domů v ulici Marie Steyskalové čp. 852, 865, 866, 867, 868 a 869 realizovaný v letech 1926–1927. Ačkoli se jedná o ranou tvorbu Aloise Kuby, je v ní již možné najít některé z prvků, které později rozvinul společně s Václavem Dvořákem a bratrem Vilémem Kubou v konceptu „vertikálního bydlení“. náhled|Jižní okrajový segment bloku, dům č. 58. Šest řadových rodinných domků o třech podlažích bylo stavěno na úzké a ekonomicky výhodné parcele, díky sdílené boční zdi je vylepšena tepelná izolace i úspora nákladů spojených s hloubením základů nebo s konstrukcí krovů. Vnitřní dispozice domků se projevuje i na uliční fasádě, neboť ta se prostorově člení na dvě části, vůči sobě o polovinu podlaží posunuté. Odlišnost jednotlivých hmot je zdůrazněná i použitým materiálem, jímž je v jedné části o půl podlaží nižší a lícující s korunní římsou režné cihlové zdivo, zatímco v části vystupující o půl podlaží nad korunní římsu tradiční omítka. Od uliční čáry domy oddělují předzahrádky, což odkazuje na stále živý koncept anglického zahradního města, považovaný po celá 20. léta za ideál v řadě brněnských čtvrtí.

Památková ochrana Domy v celém bloku, resp. jen jejich průčelí byla patrně v lednu 1988 prohlášena rozhodnutím Ministerstva kultury ČR za kulturní památku a evidována v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem 48454/7-7770. Památkový ústav přitom objekt označil za „pozoruhodnou skupinu jednotně řešených řadových domů“.

V prosinci 2020 ministerstvo kultury na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zrušilo u více než 1 400 dosud chráněných staveb v Brně památkovou ochranu z důvodu „pozdního zápisu“ do seznamu a mezi takto postiženými se ocitl i tento soubor rodinných domů. Na přelomu let 2022 a 2023 pak stanovilo alespoň plošnou památkovou ochranu vyhlášením městské památkové zóny Brno, která zahrnula oblast Žabovřesk a s ní také tyto domy.

Reference

Literatura

Související články Rodinné domy Eliášova 1–17 Rodinný dvojdům Kameníčkova 26 a 24 Rodinný trojdům Sirotkova 73–77 Seznam funkcionalistických staveb v Brně Seznam kulturních památek v Brně-Žabovřeskách

Externí odkazy Rodinné domy v Brněnském architektonickém manuálu Průčelí skupiny rodinných domů v Památkovém katalogu

Kategorie:Domy v Brně Kategorie:Funkcionalistické domy v Česku Kategorie:Funkcionalistické stavby v Brně Kategorie:Kulturní památky v Brně Kategorie:Postaveno v Česku 1927 Kategorie:Brno-Žabovřesky