Oskar Johann hrabě Cassini ( Oscar Giovanni Conte Cassini) (12. května 1837 Terst – 1921 Terst) byl rakousko-uherský admirál italského původu. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1853 a zúčastnil se několika válek, později působil v námořní administraci na ministerstvu války a uplatnil se i v diplomacii. Jako velitel císařské jachty SMS Miramar doprovázel císařovnu Alžbětu na jejích cestách po Středomoří. V závěru kariéry byl velitelem námořního arzenálu v Pule (1895–1897) a v roce 1897 byl penzionován v hodnosti viceadmirála.
Biografie náhled|vlevo|Císařská jachta SMS Miramar, na níž Oscar Cassini doprovázel císařovnu Alžbětu v letech 1886–1892 Pocházel z italské šlechtické rodiny usazené v době napoleonských válek v Rusku, byl synem hraběte Paula Cassiniho (1798–1875), ruského generálního konzula v Terstu a Benátkách. Studoval na námořní škole a v roce 1853 vstoupil do služeb rakouského válečného námořnictva. Jako kadet se stal příslušníkem námořní pěchoty a v letech 1853–1854 se na fregatě SMS Novara plavil po Jaderském moři a do Anglie. Sloužil také v obchodní a osobní dopravě, kromě toho vykonával povinnosti v přístavu v Benátkách a v roce 1858 získal hodnost praporčíka. Byl přidělen k oblastnímu námořnímu velitelství v Benátkách a Terstu, v roce 1862 byl povýšen na poručíka II. třídyMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 724 dostupné online a v roce 1866 se zúčastnil války s Itálií u břehů Černé Hory. V letech 1867–1869 byl v Pule velitelem námořních jednotek na pevnině a v roce 1869 obdržel hodnost poručíka I. třídy.Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1869; s 889 dostupné online Několik dalších let byl přidělen k námořnímu arzenálu v Pule.
V roce 1879 byl povýšen na korvetního kapitánaRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1880; Vídeň, 1880; s. 5 dostupné online a v letech 1879–1883 působil na rakousko-uherském velvyslanectví v Londýně jako námořní atašé.Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1882 s. 840 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1881; Vídeň, 1880; s. 5 dostupné online Po návratu byl velitelem torpédového křižníku SMS Sebenico (1883–1884) a pancéřové fregaty SMS Erzherzog Ferdinand Mx (1885). Mezitím byl povýšen na fregatního kapitána (1884)Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 969, 974 dostupné online a znovu působil také u námořního arzenálu v Pule, v roce 1885 byl krátce prezidentem Námořního technického výboru.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1885;Vídeň, 1885; s. 4, 81 dostupné online
V letech 1888–1890 byl přednostou operační kanceláře v námořní sekci na ministerstvu válkyWAGNER, Walter: Ergänzungsband 6. Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 150 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890; s. 323 dostupné online a v roce 1890 se na pozvání císaře Viléma II. zúčastnil manévrů německého námořnictva v Německu, Dánsku a Švédsku. Mezitím byl v roce 1886 povýšen na kapitána řadové lodiRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1887; Vídeň, 1887; s. 6 dostupné online a téhož roku poprvé přidělen jako doprovod císařovně Alžbětě na jachtě Miramar.Článek Donna, imperatrice e viaggiatrice: 200 opere per raccontare Sissi in: Il Gazzetino; 31. července 2018 dostupné online V roce 1888 ji doprovázel na Iónské ostrovy, v roce 1889 po Středomoří, na jaře 1891 do Neapole, na Sicílii a do Řecka a na podzim 1891 na Korfu a do Egypta.
K datu 1. dubna 1893 byl povýšen do hodnosti kontradmirála,Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 5 dostupné online byl velitelem výcvikové eskadry, II. divize a v letech 1893–1895 velitelem oblastního námořního velitelství v Terstu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1894; Vídeň, 1894; s. 1153, 1155 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 257 dostupné online Nakonec v letech 1895–1897 zastával funkci velitele námořního arzenálu v Pule.Seznam velitelů námořního arzenálu v Pule dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 268 dostupné online Ke dni 1. listopadu 1897 byl penzionován v hodnosti viceadmirála.Služební postup Oscara Cassiniho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 25 dostupné online Ve výslužbě se usadil v rodném Terstu,Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 86 dostupné online kde byl členem Rakouské společnosti pro podporu lodní dopravy (Österreichischer Flottenverein) a v roce 1911 zakladatelem C. k. jachtařské společnosti.
Rodina Zemřel svobodný a bezdětný v Terstu v roce 1921. Jeho starší bratr Artur (1835–1919) byl diplomatem v ruských službách, velvyslancem v Číně, USA a Španělsku. Další bratr hrabě Eduard Cassini (1842–1913) žil také v Rusku, kde byl ceremoniářem u carského dvora. Jejich sestra Natalie (1832–1918) byla provdaná za c. k. generála jezdectva hraběte Wilhelma Westphalena z Fürstenbergu (1818–1883).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 1259 dostupné online Jejich dcera Olga (1869–1958) byla manželkou hraběte Karla Coronini-CronbergaGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 215–216 dostupné online Olga Coronini-Cronberg žila v Gorici a na zámku Velenje v dnešním Slovinsku, kde byl Oscar Cassini častým hostem. Olga se stala jeho univerzální dědičkou, součástí dědictví byly kromě archiválii také hodinky darované císařovnou Alžbětou Cassinimu v roce 1886.Článek A Gorizia l'orologio regalato al conte Cassini in: Il piccolo, 27. června 2018 dostupné online
Tituly a ocenění Během služby u námořnictva se stal nositelem vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Oscara Cassiniho in: Almanach für die k.u.k Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 71 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1877) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1890) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1897) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů Řád Medžidie III. třídy (1880, Osmanská říše) 60x60pixelů komandér Danebrožského řádu (1890, Dánsko) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (1891, Německo) 60x60pixelů komandér Řádu meče (1891, Švédsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (1893, Řecko) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu rumunské koruny (1896, Rumunsko)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 444–449 (heslo Oskar Johann Conte Cassini) ISBN 3-7648-2511-1
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Italští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Nositelé Řádu meče Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Narození 12. května Kategorie:Narození v roce 1837 Kategorie:Narození v Terstu Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Úmrtí v Terstu Kategorie:Muži