Karl von Pöltl ( Carl Ritter von Pöltl) (11. února 1842 Benátky – 3. února 1929 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. válečného námořnictva sloužil od roku 1859 a zúčastnil se několika válek. Později působil mimo jiné jako pedagog a vysoký úředník v námořní sekci na rakousko-uherském ministerstvu války. V roce 1898 byl povýšen do hodnosti kontradmirála.
Biografie náhled|vlevo|SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia, vlajková loď Karla Pöltla v roce 1895 Byl nejstarším synem viceadmirála Josefa Pöltla (1810-1889).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 141–145 (heslo Josef von Pöltl) ISBN 3-7648-2511-1 Původně studoval na vojenské kadetní škole v Mariboru, poté prošel dvouletým kurzem pro námořnictvo na výcvikové lodi SMS Adria (1857–1859). V roce 1859 vstoupil jako kadet k námořnictvu a kromě služby na různých lodích vykonával povinnosti v přístavech Terst a Pula. Během války s Itálií se na lodi SMS Kaiserin Elisabeth zúčastnil bitvy u Visu (1866) a téhož roku získal hodnost praporčíka.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 741 dostupné online Na stejné lodi doprovázel v roce 1869 císaře Františka Josefa na cestě ke slavnostnímu otevření Suezského průplavu. V roce 1871 byl povýšen na poručíka II. třídyKais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 664, 667 dostupné online a dva roky velel rotě námořnictva na pevnině v Pule, poté se mimo jiné věnoval výcviku kadetů námořnictva.Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 87 dostupné online Jako poručík I. třídy (1875) byl přidělen k námořnímu arzenálu v Pule. Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1878; Vídeň, 1878; s. 7, 83 dostupné online Na lodi SMS Nautilus se v roce 1882 zúčastnil potlačení povstání v Dalmácii. Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1882; Vídeň, 1882; s. 86 dostupné online
V roce 1885 byl povýšen na korvetního kapitánaKais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 975 dostupné online a v rámci eskadry převzal velení postupně několika lodí.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1886; Vídeň, 1886; s. 114 dostupné online V letech 1888–1892 byl přednostou oddělení v námořní sekci ministerstva válkyHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1889; Vídeň, 1888; s. 318 dostupné online a mezitím byl k datu 1. listopadu 1888 povýšen na fregatního kapitána.Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 994, 1003 dostupné online V roce 1892 byl přidělen k námořnímu sborovému velitelství v Pule a v letech 1893–1894 byl velitelem fregaty SMS Radetzky. Dne 1. května 1893 získal hodnost kapitána řadové lodiSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1894; Vídeň, 1894; s. 1156 dostupné online a v dalších letech působil u velitelství arzenálu v Pule. V roce 1895 byl krátce velitelem pancéřového křižníku SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia. V letech 1895–1898 působil znovu v námořní sekci na ministerstvu války, kde byl přednostou I. oddělení.WAGNER, Walter: Ergänzungsband 6. Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 140 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 266 dostupné online Dne 1. listopadu 1898 byl povýšen na kontradmirála Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 5 dostupné online a závěr kariéry strávil u velení pevnosti v Pule.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1899; Vídeň, 1899; s. 5, 138 dostupné online Ke dni 1. května 1899 byl penzionován.Služební postup Karla Pöltla in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 142 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil ve VídniRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1901; Vídeň, 1901; s. 91 dostupné online a v roce 1904 patřil k zakládajícím členům Rakouské společnosti pro podporu lodní dopravy (Österreichischer Flottenverein), mimo jiné byl též členem C. k. zeměpisné společnosti. Zemřel ve Vídni 3. února 1929 ve věku nedožitých 87 let a byl pohřben ve vojenské sekci hřbitova Sant'Anna v Terstu, kde byl pochován již jeho otec.
V roce 1876 se oženil s Louisou Mandussichovou (1846–1944), dcerou majitele realit v Pule. Manželství zůstalo bezdětné.
Tituly a ocenění Byl uživatelem šlechtického titulu rytíř, který v roce 1853 získal jeho otec. Během služby u námořnictva se stal nositelem vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Karla Pöltla in: Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 71 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná pamětní medaile (1864) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1884) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Františka Josefa (1892) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1899) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů důstojník Řádu slávy (1878, Tunisko) 60x60pixelů Řád Osmanie IV. třídy (1883, Osmanská říše) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (1895, Německo) 60x60pixelů komandérský kříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (1899, Sasko)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 47–51 (heslo Karl von Pöltl) ISBN 3-7648-2519-7
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu slávy (Tunisko) Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Narození 11. února Kategorie:Narození v roce 1842 Kategorie:Narození v Benátkách Kategorie:Úmrtí 3. února Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Terstu Kategorie:Muži