Ženský šach

náhled|Sestry Polgárovy, významné maďarské ženské šachistky (1988). Judit Polgárová (uprostřed) je historicky nejlépe hodnocenou šachistkou. Ženský šach je souhrnné označení pro šachy hrané ženami. Obecně pak platí, že ženských šachistek je na všech úrovních podstatně méně než mužských hráčů, konkrétně se jedná o asi 15% podíl na celkovém počtu hráčů. Na mistrovské úrovni se tento podíl snižuje až na 6 %, například mezi šachovými velmistry k roku 2019 bylo celkem 37 žen oproti 1643 mužům. Pro ženy jsou vyhrazeny zvláštní šachové tituly, tento systém byl ale kritizován například bývalou ženskou mistryní světa Judit Polgárovou. Situace se dlouhodobě zlepšuje, mezi lety 2001 a 2020 podíl žen na celkovém počtu šachistů vzrostl ze 6 % na zmiňovaných 15 %.

V některých turnajích hrají ženy odděleně, v jiných pak společně s muži. Pro ženy je vyhrazeno mistrovství světa v šachu žen a některé národní soutěže, například mistrovství České republiky v šachu žen. Ženské turnaje jsou hrány také online.

Historicky nejlépe hodnocenou ženou byla maďarská šachistka Judit Polgárová, která se roku 2005 dostala na 8. příčku nejlépe hodnocených šachistů na světě a během své kariéry porazila i vrcholové mužské šachisty, včetně bývalého mistra světa Borise Spasského. Ve stovce nejlepších šachistů (bez ohledu na pohlaví) se nachází také čínská hráčka Chou I-fan a v minulosti v ní figurovala také Maja Čiburdanidzeová.

S nerovností se snaží bojovat kromě samotných hráček a hráčů také světová šachová federace FIDE, která pro tyto účely vytvořila speciální komisi FIDE Commission for Women’s Chess. Ta zastřešuje ženské turnaje, propaguje sport mezi mladými hráčkami a organizuje edukační akce ohledně genderové nerovnosti v šachu. I přes snahu o změnu uvažování o ženských šachistkách mezi trenéry i mužskými spoluhráči se někteří šachisté vyjadřují o ženách v tomto sportu negativně. Média se zabývala například výroky velmistrů Nigela Shorta a Bobbyho Fischera.

Historie

Středověk a novověk náhled|Obraz od malířky Sofonisba Anguissola z roku 1555 zachycující sestry hrající šachy Šachy byly ve středověké Evropě výsadou šlechty. Na královských dvorech patřily mezi významné hry už od počátku středověku, hrály je tudíž i významné šlechtičny. Známou šachistkou byla například sicilská šlechtična Macalda di Scaletta (1240 – 1308).

V období renesance spolu s větším začleňováním žen do politického života rostl i počet žen, stále především z řad vyšší šlechty, které hrály šachy. Jedním z center renesančního šachu byla i Francie, konkrétně dvůr francouzského krále (prokazatelně se šachům věnovala například Luisa Savojská). V tomto období také získala na síle šachová figura dámy, což dokládá zvýšenou úctu k ženám. S ženami se podle Thomase Jeffersona při své návštěvě Francie v šachách utkal také Benjamin Franklin, například Batilda Orleánská pak podle Franklina dosahovala stejných kvalit jako on sám.

Počátky ženské účasti na turnajích a 20. století První ženský turnaj se konal roku 1884 a byl sponzorován Sussex Chess Association. První mezinárodní šachový turnaj se konal roku 1897. První mistrovství světa v šachu žen se pak konalo roku 1927 a vyhrála jej Věra Menčíková. náhled|Americká šachistka Lisa Lane, která se jako první šachistka objevila na obálce časopisu Sports Illustrated Roku 1950 se sovětská šachistka Ljudmila Ruděnková stala jako první ženou mezinárodní mistryní (IM). O 7 let později tým SSSR zvítězil také na historicky první ženské šachové olympiádě, první žena, která hrála na šachové olympiádě však byla Chantal Chaudé de Silans v kategorii Open roku 1950. Roku 1977 pak Nona Gaprindašviliová skončila na sdíleném 1. místě v mezinárodním šampionátu v Lone Pine, který je jednou z takzvaných velmistrovských norem, a v následujícím roce také získala jako první žena titul šachového velmistra (GM). Ženské mistrovské tituly byly zaváděny postupně: Woman International Master FIDE zavedlo roku 1950, Woman Grandmaster roku 1976 a Woman FIDE Master pak roku 1978.

Roku 1961 se americká šachistka Lisa Lane jako první šachista (bez ohledu na pohlaví) na světě objevila na obálce sportovního časopisu Sports Illustrated.

V 80. letech se Maje Čiburdanidzeové podařilo jako první ženě v historii zvítězit v turnaji hraném systémem Round-Robin, přičemž za tuto dekádu zvítězila v takových turnajích dvakrát. Roku 1986 se pak FIDE rozhodlo všem aktivním ženským šachistkám udělit bonusových 100 bodů Elo, výjimkou byla jen Szusza Polgárová, které hrála převážně v mužských turnajích.

V 90. letech se nejvýznamnější šachistkou stala Judit Polgárová z Maďarska, která se také jako jediná dostala do desítky nejlépe hodnocených hráčů světa. Nejdříve se roku 1991 stala velmistryní (GM), tehdy jako nejmladší osoba na světě bez ohledu na pohlaví. Roku 1993 se pak jako první žena kvalifikovala na turnaj Interzonal. Roku 1998 pak vyhrála jako první žena U.S. Open chess championship.

21. století Roku 2002 FIDE zavedlo poslední ženský šachový titul, Woman Candidate Master (WCM). Ve stejném roce také Judit Polgárová jako první žena v historii porazila bývalého mistra světa v šachu, konkrétně Garriho Kasparova. Roku 2005 byla také pozvána do finále turnaje kandidátů FIDE World Chess Championship pro nejlepších 8 hráčů. Věra Menčíková O dva roky byla roku 2011 jako první žena v historii uvedena do světové šachové síně slávy. O dva roky později Alexandra Kosteňuková jako první žena vyhrála Swiss Chess Championship.náhled|Figura dámy, zavedená pravděpodobně na počest španělské královny Isabely Kastilské

Ženská figura dáma V původních indických šachách se nenacházela figura dámy, kromě krále se používaly figury slona, pěšce, jezdce a vozu. Když hru přebrali Peršané, pouze změnili názvy figur na jejich perské ekvivalenty (například král získal označení šáh). Postupem času, není přesně známo kdy, přibyla do hry postava farzin, tedy vezír. Z Persie se šachy dostaly dále do Evropy, kde ale institut mocného vezíra nebyl příliš známý. Poprvé tuto figuru jako královnu (latinsky regina) označil německý mnich a autor knihy Verše o šachu ve 13. století. Nový pojem se však neuchytil a pojmenování zůstalo stejné až do konce 15. století, konkrétně do období mezi lety 1470 a 1480. Tehdy byla figura, pravděpodobně na počest velmi mocné španělské královny Isabely Kastilské, natrvalo přejmenována na dámu. To je podle šachových historiků důkazem vlivu žen na společnost i šachy v období středověku. S tím souvisí i postupné posilování figury v renesanci, které šlo ruku v ruce zlepšováním pozice žen ve společnosti.

Ženské tituly náhled|Judit Polgárová, jedna z nejslavnějších šachových velmistryň V rámci ženského šachu jsou hráčkám za vynikající výkony udělovány, stejně jako u šachu mužského, tituly. Jsou od mužských titulů odlišené a nároky na jejich dosažení jsou nižší. Konkrétně se jedná o tituly Woman Candidate Master (WCM), Women FIDE Master (WFM), Women International Master (WIM) a Woman Grandmaster (WGM). Ženy mohou získat, za splnění standardních podmínek, i mužské tituly. Minimální ratingy Elo pro získání čestných ženských titulů za výkony ve specifických turnajích jsou uvedeny v tabulce. Tituly lze získat i splněním jiných podmínek, ovšem minimální rating je nutnou podmínkou. +TitulRating EloWGMvíce než 2100WIMvíce než 2000WFMvíce než 1900WCMvíce než 1800 Maďarská šachistka Judit Polgárová pak vyzvala ke zrušení těchto titulů, protože podle ní nepřinášejí užitek a jen zvětšují rozdíly mezi pohlavími. Tituly byly zavedeny postupně:

Woman Cadidate Master roku 2002 Woman FIDE Master roku 1978 Woman International Master roku 1950 Woman Grandmaster roku 1976.

Významné ženské šachistky náhled|Původem česká mistryně světa v šachu Věra Menčíková

Mistryně světa v šachu

Nejvyšším dosažitelným úspěchem v ženském šachu je vítězství na mistrovství světa v šachu žen. Celkem k roku 2025 titul mistryně světa v šachu získalo 17 žen, například Věra Menčíková (Československo), která jej držela mezi lety 1927 a 1944, Elisaveta Bykova (Sovětský svaz), Zsuzsa Polgárová (Maďarsko), Alexandra Kostěňuková (Rusko), Marija Muzyčuková (Ukrajina), Chou I-fan (Čína) nebo úřadující mistryně (2025) Ťü Wen-ťün (Čína).

Nejlépe hodnocené šachistky Měřitelným hodnocením kvalit hráček je také hodnocení Elo. V něm je historicky nejlepší Judit Polgárová, která se roku 2005 s hodnocením 2735 bodů umístila na 8. příčce nejlépe hodnocených šachistů světa (bez ohledu na pohlaví). Nejlépe hodnocenou šachistkou pak byla nepřetržitě od roku 1989 do roku 2015, kdy oficiálně opustila profesionální šach. K roku 2025 je nejlépe hodnocenou šachistkou Chou I-Fan, jejíž rating je 2633.

Šachové streamerky Některé profesionální šachistky jsou také aktivní na sociálních sítích, kde mají mnohdy velký dopad. Nejpopulárnějšími šachovými influencerkami (podle počtu sledujících na Instagramu) jsou Alexandra Botez (a její sestra Andrea Botez) s 914 tisíci sledujících a Anna Cramling se 704 tisíci sledujících. Na Twitchi pak jsou obě tyto streamerky opět nejpopulárnější s 1 311 988 sledujících na účtu Alexandry Botez, resp. 471 537 sledujících u Anny Cramling.

Ženské turnaje náhled|Mistrovství světa žen roku 2011 v Tiraně V některých turnajích hrají ženy odděleně, v jiných pak společně s muži. Pro ženy je vyhrazeno mistrovství světa v šachu žen a některé národní soutěže, například mistrovství České republiky v šachu žen. Každé dva roky se koná také Ženská šachová olympiáda, ale ženy mohou soutěžit také ve smíšené kategorii Open standardní šachové olympiády. Ženské turnaje jsou hrány také online, nejvýznamnějším je Queens‘ Online Chess Festival konaný federací FIDE každý rok v březnu.

Oddělování ženských turnajů od mužských kritizovaly mimo jiné Judit Polgárová a Chou I-Fan s tím, že toto dělení zabraňuje ženám v růstu, kterého dosahují muži.

Mistrovství světa Na mistrovství světa žen se proti sobě každoročně postaví vždy vítězka turnaje kandidátů a obhájkyně titulu mistryně světa. Na turnaj kandidátů na mistrovství světa žen se lze kvalifikovat výhrami v několika turnajích, k roku 2025 se jedná o zápasy FIDE WOMEN’S GRAND PRIX, FIDE WOMEN’S WORLD CUP, FIDE WOMEN’S GRAND SWISS a ‘FIDE Women’s Events 2024-25’ series. Celkem se v turnaji kandidátů utká vždy 8 hráček.

Samotný turnaj mezi obhájkyní titulu a její vyzyvatelkou se pak končí, když první z hráček dosáhne 6,5 bodu. Maximálně může být odehráno 12 her a případné tiebreaky. Tempo je 90 minut na prvních 40 tahů, poté 30 minut navíc na zbytek hry a bonus 30 sekund za tah.

Historicky nejdéle titul mistryně držela československá šachistka Věra Menšíková, dalšími vítězkami byly například Zsuzsa Polgárová z Maďarska, Alexandra Kostěňuková z Ruska, Marija Muzyčuková z Ukrajiny nebo čínská reprezentantka Chou I-fan.

Šachová olympiáda náhled|Šachová olympiáda 2002 Každé dva roky se koná Ženská šachová olympiáda určená pro národní týmy tvořené ženami. Ženy mohou soutěžit také ve smíšené kategorii Open standardní šachové olympiády. První ženská šachová olympiáda se konala 1. září roku 1957, jako místo bylo zvoleno město Emmen v Nizozemsku. Ženské šachové olympiády se od té roby až do roku 1972 konaly odděleně od Open. To se změnilo, když se FIDE rozhodlo zorganizovat obě kategorie ve Skopje ve stejném termínu. Stejný scénář se opakoval ještě v letech 1974 a 1976, od té doby je termín opět stanovován jinak pro každou ze soutěží.

Před 2. světovou válkou bylo součástí šachové olympiády také Mistrovství světa v šachu žen. Po konci války už bylo obnoveno samostatně.

Mistrovství České republiky Mistrovství České republiky žen je uzavřený turnaj, kterého se účastní 12 hráček, vybraných podle výsledků v předchozím ročníku mistrovství a dlouhodobého hodnocení Elo. Turnaj je hrán ve vyřazovacím systému, pokaždé se koná v jiném městě. Poprvé bylo organizováno mezi lety 1940 a 1944.

Online turnaje