AL 129-1 jsou zlomky stehenní a holenní kosti tvořící kompletní kolenní kloub, který patřil druhu Australopithecus afarensis. Byly objeveny v Hadaru v Etiopii Donaldem Johansonem v listopadu 1973.Johanson, Donald; Edey, Maitland (1981), Lucy, the Beginnings of Humankind, St Albans: Granada S. 154 Tyto kosti, které jsou datovány do období přibližně 3,4 milionu let, se staly prvním přímým důkazem, že hominini v pliocénu již běžně používali vzpřímenou bipední chůzi.JOHANSON, D. C.; TAIEB, M. Plio-Pleistocene discoveries in Hadar, Ethiopia. Nature. 1976, roč. 260, s. 293–297. Mezi charakteristické znaky nalezeného kolenního kloubu patří elipsovitý laterální kondyl a šikmá femorální diafýza, které se svou stavbou podobají moderním lidem.
Nález Hadarské souvrství bylo objeveno francouzským geologem Mauricem Taiebem v roce 1968. Následně Taieb vytvořil Mezinárodní expedici pro výzkum oblasti Afar, ke které přizval mimo jiné amerického antropologa a zakládajícího ředitele Institutu lidského původu na Arizonské státní univerzitě Donalda Johansona, amerického geologa Jona Kalba a paleontologa francouzského původu Yvese Coppense, aby společně řídili výzkum. Byla vytvořena expedice se čtyřmi americkými a sedmi francouzskými členy.Johanson & Edey 1981, S. 154–158
Expedice našla četné fosilie, ale zpočátku žádné, které by patřily homininům. V listopadu 1973, kdy se blížil konec první výzkumné sezóny, poklepal Johanson na fosilní fragment, o kterém se domníval, že se jedná o žebro hrocha. Zjistil ale, že jde ve skutečnosti o fosilii proximální části tibie (horního konce holenní kosti). Vzhledem k její malé velikosti se domníval, že se jedná o pozůstatek opice. Zatímco si nález zapisoval, všiml si nedaleko ležící distální části femuru (dolního konce stehenní kosti). Když Johanson přiložil fragmenty obou kostí k sobě, zjistil, že kolenní kloub jasně ukazoval, že se jednalo o vzpřímeně kráčejícího hominida. Tento hranatý kloub se lišil od opice, u nichž stehenní a holenní kost tvoří přímku.Johanson & Edey 1981, s. 159–160
Jednalo se o nesmírně důležitý nález, protože to byl první důkaz o vzpřímeně kráčejícím hominidu z doby před 3,4 miliony let. Den po nálezu této fosilie začal Johanson o své analýze pochybovat. Nicméně ji bylo potřeba naléhavě potvrdit, neboť jejich dohoda s etiopskou vládou je zavazovala, aby jeho tým před odjezdem popsal své nálezy na tiskové konferenci. Proto využil blízkou ruinu afarského pohřebiště, kde srovnal fosilní nález s novodobými lidskými kostmi. Kromě velikosti byly oba vzorky prakticky totožné.Johanson & Edey 1981, s. 161–163
V roce 1974 se tým vrátil na druhou výzkumnou sezónu a našel hominidní čelisti. Poté dne 24. listopadu 1974 objevili také částečnou kostru patřící druhu Australopithecus afarensis, která vešla ve známost jako Lucy.
Odkazy
Reference
Literatura
Johanson, D. C. and T. Taieb, 1976. A preliminary anatomical diagnosis of the first plio/pleistocene hominid discoveries in the central Afar, Ethiopia. Am. J. Phys. Anthropol. 45: 217-234.
Kategorie:Paleoantropologie Kategorie:Australopitékové Kategorie:Dějiny Etiopie