Anton svobodný pán von Wiplinger ( Anton Freiherr von Wiplinger, uváděn též jako Wipplinger) (14. prosince 1830 Štýrský Hradec – 3. března 1896 Pula) byl rakousko-uherský admirál. Po krátké službě v armádě přešel k c. k. námořnictvu a vyznamenal se v několika válečných konfliktech. V letech 1868–1871 se zúčastnil tříleté cesty kolem světa s obchodně-diplomatickým zaměřením. Poté se jako funkcionář v námořní administraci zasloužil o modernizaci dělostřelectva. Svou kariéru završil jako velitel námořní základny v Terstu (1883–1891). V roce 1883 získal šlechtický titul barona a v roce 1888 dosáhl hodnosti viceadmirála.

Biografie náhled|vlevo|Erb Antona Wiplingera při povýšení do stavu svobodných pánů Byl synem generálního válečného komisaře Josefa Wiplingera. Ve třinácti letech vstoupil do armády a sloužil u 18. pěšího pluku v Miláně (1844),Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1847; Vídeň, 1847; s. 140 dostupné online v roce 1847 přešel jako kadet k rakouskému námořnictvu. V revolučních letech 1848–1849 se zúčastnil blokády Benátek (1848), poté sloužil u jednotek námořní pěchoty a v roce 1849 získal hodnost praporčíka.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1850; Vídeň, 1850; s. 505 dostupné online Na fregatě SMS Venus absolvoval v letech 1851–1852 cestu do Karibiku a od roku 1853 působil jako pedagog na C. k. námořní akademii v Terstu. Postupoval v hodnostech (poručík I. třídy 1853, poručík II. třídy) a na různých lodích se plavil na Blízký východ nebo do Anglie. V roce 1857 krátce působil u vrchního velení armády v Miláně, poté byl přidělen k námořním základnám v Terstu a Pule. V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií, následně velel lodím SMS Kaiser a SMS Carolina v Jaderském moři.

V roce 1861 byl povýšen na fregatního kapitána a jako velitel na lodi SMS Velebich plul do Istanbulu, v letech 1862–1863 byl velitelem dělostřelecké výcvikové lodi SMS Bellona. V letech 1863–1864 byl přednostou centrální kanceláře námořní sekce na ministerstvu válkyWAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 148 dostupné online a v roce 1864 se zúčastnil dánsko-německé války jako velitel korvety SMS Erzherzog Friedrich. Během války s Itálií byl velitelem pancéřové fregaty SMS Don Juan d’Austria a bojoval v bitvě u Visu (1866).

náhled|vlevo|Pancéřová fregata SMS Don Juan d’Austria, Vlajková loď kapitána Antona Wiplingera v dánsko-německé válce (1864) Po válce v roce 1866 byl povýšen na kapitána řadové lodiMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 733, 738 dostupné online a v letech 1866–1868 byl znovu přednostou centrální kanceláře námořní sekce na ministerstvu války ve Vídni.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 82, 761 dostupné onlineWAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 150 dostupné online Jako velitel korvety SMS Donau byl v letech 1868–1871 účastníkem expedice na Dálný východ a do Ameriky pod velením admirála Antona Petze. Cesta sledovala především obchodní zájmy v Siamu, Číně a Japonsku. Expedice začala 16. října 1868 v Terstu, přes Gibraltar, Tenerife a Kapské Město pokračovala do Singapuru a Bangkoku, kde se v květnu 1869 podařilo uzavřít obchodní smlouvu. Dále pokračovala do Šanghaje, Pekingu a Jokohamy, kde se expedice musela zdržet kvůli tajfunu. Z Japonska cesta rakouské mise vedla přes Honolulu do San Francisca a poté podél břehů jižní Ameriky.

Po návratu byl přidělen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule, kde byl prezidentem stálé komise pro dělostřelectvo (1872–1881),Kais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 658, 660 dostupné online k datu 1. října 1878 získal hodnost kontradmirála.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1879; Vídeň, 1879; s. 3 dostupné online Ve spolupráci s německou firmou Krupp se podílel na modernizaci dělostřelectva a zavádění torpéd. Na vlajkové lodi SMS Laudon byl v letech 1881–1883 velitelem eskadryRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1882; vídeň, 1882; s. 83 dostupné online a nakonec zastával funkci velitele oblastního námořního velitelství v Terstu (1883–1891).Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 921, 924 dostupné online Dne 1. listopadu 1888 byl povýšen na viceadmirálaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 1011, 1013 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1890; Vídeň, 1890; s. 5 dostupné online a v roce 1891 byl penzionován.Služební postup Antona Wiplingera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 203 dostupné online

Tituly a ocenění Po nobilitaci svého otce v roce 1859 užíval šlechtický titul rytíře a sám byl v roce 1883 povýšen do stavu svobodných pánů.Nobilitační diplom Antona Wiplingera na webu Rakouského státního archivu dostupné online Během služby u námořnictva získal vysoká vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Antona Wiplingera in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1889; s. 324 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná pamětní medaile (1864) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1866) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1868) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1882) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu (1888) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1888)

Zahraničí 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Guadalupe (1867, Mexiko) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Kamehamehy I. (1872, Havajské království) 60x60pixelů Řád siamské koruny II. třídy (1873, Siam) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (1889, Německo)

Odkazy

Reference

Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 280–285 (heslo Anton Freiherr von Wiplinger) ISBN 3-7648-2511-1

Externí odkazy Anton von Wiplinger in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu Kamehamehy I. Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu thajské koruny Kategorie:Nositelé Císařského řádu Guadalupe Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 14. prosince Kategorie:Narození v roce 1830 Kategorie:Narození ve Štýrském Hradci Kategorie:Úmrtí 3. března Kategorie:Úmrtí v roce 1896 Kategorie:Úmrtí v Pule Kategorie:Muži