Josef Hübner (slévárna) byla firma, která byla v rejstříku firem vedena jako Pilsdorfer Eisengießerei und Eisenwarenfabrik, Josef Hübner. V názvu firmy je obsažen předmět podnikání (slévárna a výroba železného zboží), tak sídlo firmy: Pilsdorf. Pilsdorf byla osada vedle Pilníkova v okrese Trutnov. I když byl Pilsdorf v roce 1929 spojen s Pilníkovem, němečtí majitelé ponechali název osady v názvu firmy. Synové Josefa Hübnera Eduard a Wenzel Hübnerovi ponechali v názvu firmy také jméno svého otce.

Pilsdorfer Maschinenfabrik & Eisengiesserei Wilhelm Klimsch & Co V Pildorfu existovala firma Pilsdorfer Maschinenfabrik & Eisengiesserei Wilhelm Klimsch & Co., která uváděla adresu: Pilnikau, Böhmen. V její nabídce v roce 1894 byly:

parní stroje s bezpečnostími kotli (provozní tlak 10 atm.) nevyžadující koncesi vhodné pro malé podniky

velké parní stroje s výkonem až 100 koní transmise podle Seberova systému mlýnská zařízení jako válcové mlýny s tvrdými litinovými válci, třídící stroje a taráry (fukary) na čištění obilí odlitky všech typů a velikostí dle vlastních nebo dodaných modelů hoblovací, vrtací a závitové stroje ostatní nástroje pro ruční a strojní zpracování železa a dřeva

Na severočeské výstavě průmyslu a obchodu v Teplicích-Šanově v roce 1895 vystavovala firma patentovaný trubkový kotel typu „Cornwall Locomobile" a stojaté parní čerpadlo.

Pilsdorfer Maschinenfabrik Ferdinand Wögerers’ Sohne V Pilníkově založil Ferdinand Wögerer v roce 1872 tkalcovnu hedvábných stuh. V roce 1893 tkalcovnu zdědili jeho synové. V roce 1896 koupili nedalekou slévárnu v Pilsdorfu. Přejmenovali ji na Pilsdorfer Maschinenfabrik Ferdinand Wögerers’ Sohne a nabízeli:

Parní stroje nejmodernější konstrukce, všech velikostí Parní motory bez patentových koncesí Parní kotel patentní trubkový kotel s provozním tlakem 10 atm

Pilsdorfer Eisengießerei und Eisenwarenfabrik Josef Hübner Předcházející firmu koupil Josef Hübner, který měl v Trutnově velkoobchod se železným zbožím. Josef Hübner (* 11. září 1846) byl rodák z lužického Senftenbergu a do Trutnova se přiženil. Firma, která inzerovala i v českém tisku jako Pilsdorfská slévárna železa a továrna na železné zboží nabízela:

parní motory od 1 až do 4 koňských sil parní stroje až do 50 koňských sil úplná transmisní zařízení mlýnské válce tedy sortiment, který nabízela firma Pilsdorfer Maschinenfabrik Ferdinand Wögerers’ Sohne, kterou Josef Hübner koupil.

Později Josef Hübner nabízel: energeticky úsporná kamna plechová kamna s regulací plechové žaluzie plechový nábytek ocelová vrata a dveře ocelové konstrukce (dodávka v roce 1911 pro Tippeltbaude v Malé Úpě – minipivovar Trautenberk) zábradlí válcované železo

Obchod se železem Velkoobchod se železným zbožím se nacházel v Trutnově na Horské ulici č. 16. Výrobky továrny začala prodejna nabízet vedle původního zboží:

zařízení hotelů a hostinců domácí potřeby železný a mosazný nábytek Weckovy zavařovací přístroje a sklenice kamna a sporáky zboží továrny Artur Krupp, Bendorf V roce 1935 si synové Josefa Hübnera jako jeho dědici rozdělili zděděný majetek. Wenzel Hübner si ponechal velkoobchod a Eduard Hübner se stal majitelem továrny v Pilníkově.

Národní správci

Během odsunu německého obyvatelstva byl deportován i Eduard Hübner. Továrna byla zkonfiskována. Hospodaření s konfiskovaným majetkem měl zajistit národní správce. Rozhodnutím okresní správní komise v Trutnově ze dne 12. července 1945 byl ustanoven František Kříž jako zatímní národní správce firmy „Pilníkovská slévárna a továrna na kovové zboží, J. Hübner“

Rozhodnutím zemského národního výboru v Praze ze dne 11. března 1947 se vymazuje prozatímní národní správce František Kříž a stanovuje Ing. Vladimír Papež národním správcem.

Rozhodnutím zemského národního výboru v Praze ze dne 6. května 1947 se vymazuje národní správce Ing. Vladimír Papež a stanovuje se Ing. Josefa Hlaváček, ředitel firmy Moravia, národní podnik, Mariánské Údolí u Olomouce, národním správcem.

Rozhodnutím zemského národního výboru v Praze ze dne 31. května 1948 vymazuje se národní správce Ing. Josef Hlaváček. Osidlovací úřad v Praze vyjmul dílčím rámcovým plánem ze dne 22. března 1948 z přídělového řízení konfiskovanou majetkovou podstatu podniku firmy Pilníkovská slévárna a továrna na kovové zboží, J. Hübner, Pilníkov, a Fond národní obnovy v Praze provedl její odevzdání do vlastnictví firmy Moravia, národní podnik, Mariánské Údolí u Olomouce.

Moravia, národní podnik Národní podnik Moravia v Mariánském Údolí u Olomouce se prostřednictvím ředitele ujal až v květnu 1947 správy firmy Hübner v Pilníkově u Trutnova. Hospodářský výsledek od ledna 1947 do října 1947 byl o čtvrtě milionu Kčs vyšší než za celý předešlý rok. Tisk připisoval dobré hospodářské výsledky svěření konfiskátu do rukou národního podniku.

Frigera Vyhláškou ministra průmyslu ze dne 25. července 1949 se převedla část Moravie, závod v Pilníkově do Frigery, národního podniku.

Ignis, závody na výrobu průmyslových pecí I když byl Ignis, závody na výrobu průmyslových pecí Vyhláškou ministerstva průmyslu č. 407 ze dne 30. prosince 1946 sloučen s národním podnikem Českomoravská- Kolben-Daněk, přesto figuroval od roku 1954 jako samostatný národní podnik s několika závody. Jedním závodem Ignisu byl i závod v Pilníkově. Závod v Pilníkově byl podroben kritice kvůli překračování odběru elektrické energie nebo nedodržení dodávek odlitků. Rozhodnutím č. 6/1 ministerstva těžkého strojírenství v Praze ze dne 19. března 1958 podnik zanikl v důsledku sloučení dnem 1. dubna 1958 s podnikem Závody V.I.Lenina, národní podnik, Plzeň.

Závody Vítězného února Dne 1. dubna 1958 byl začleněn Ignis s provozovnami v Teplicích, Děčíně, Praze a Pilníkově do Výrobně hospodářské jednotky (VHJ) Závody Vítězného února, Hradec Králové. V roce 1967 byla vytvořena VHJ Chepos z VHJ Královopolská strojírna Brno a VHJ Závody Vítězného února Hradec Králové. Závody Vítězného února se staly kombinátním podnikem, ale slévárna v Pilníkově byla pouhým provozem. Provoz Pilníkov vyráběl odlitky ze šedé litiny do váhy 3 000 kg.

Na začátku roku 1997 nabízela ZVÚ, a. s.Hradec Králové k prodeji výrobní objekt se zastavěnou plochou 24 612 m² a ostatními plochami 17 133 m². To zde pracovalo 130 osob.

Poslední zakázka Poslední a historicky nejvýznamnější zakázkou byla výroba litinových sloupů plynového osvětlení pro Karlův most v roce 2009. Byly použity repliky původních luceren z 60. let 19. století, navržené sochaři Lindauerem a Weselym. Jednalo se o více než padesát odlitků pro dvě stě kilogramů vážící litinové sloupy. Kuplovny a veškeré zařízení slévárny byly zlikvidovány v roce 2011.

Reference

Kategorie:České strojírenské firmy Kategorie:Železárny v Česku Kategorie:Firmy v okrese Trutnov Kategorie:Stavby v Pilníkově