Barbora Spalová (narozena 17. února 1976) je česká sociální antropoložka. Vystudovala etnologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a sociologii na Fakultě sociálních věd UK, kde roku 2004 složila státní doktorskou zkoušku ze soudobé sociologické teorie a sociální antropologie.
Barbora Spalová je zakládající členkou České asociace pro sociální antropologii a v letech 2009-2025 byla editorkou časopisu pro kvalitativní výzkum Biograf. Věnuje se výzkumu v oblastech antropologie křesťanství, studií paměti a vnímání žitého prostoru ve městě i v krajině. Od roku 2015 zkoumá staré a nové formy monasticismu v Evropě i v USA. Je autorkou či spoluautorkou čtyř knih a mnoha dalších vědeckých publikací: Bůh ví proč. Studie pamětí a režimů moci v křesťanských církvích v severních Čechách. Brno: CDK 2012. Kniha vychází z výzkumu života několika křesťanských společenství v severních Čechách. V první části se text věnuje tomu, jak se místní katolíci a baptisté vyrovnávají s historií Sudet a specifiky života v pohraničí. Druhá část pak srovnává katolickou farnost s Jednotou bratrskou a ukazuje, jak odlišné fungování těchto skupin a jejich vztah k Bohu formují osobnost jednotlivých věřících. Celou práci uzavírají osobní postřehy Spalové a zkušenosti získané přímo v terénu. Ruprechtice: Veřejný prostor v mentálních mapách obyvatel. Praha: Karolinum 2017.(spolu s Václavem Umlaufem, Ivanou Trebickou, Romanou Fojtovou a Laurou Kopeckou). V této studii se Spalová spolu s dalšími autory zaměřuje na veřejný prostor v Liberci-Ruprechticích. Vycházejí ze své dvouleté spolupráce a výzkumu. Výzkum stál především na sběru mentálních map, přičemž se autoři netradičně soustředili i na to, jak své okolí vnímají děti. Pomocí propojení vzpomínek pamětníků s mapováním vznikly unikátní vzpomínkové mapy a studie popsala i místa, která jako veřejný prostor fungují spíše neformálně. Výsledkem projektu je nová výuková metoda, která má v dětech budovat vztah k jejich okolí, a také konkrétní architektonické návrhy studentů Technické univerzity v Liberci na úpravu zkoumaných míst. Laici a klerici v české katolické církvi. Na cestě ke spiritualitě spolupráce? Brno: CDK 2017. Tato studie pojednává o prostředí české katolické církve, od vesnických farností přes městské komunity až po specifické skupiny, jako je bývalá podzemní církev nebo salesiáni. Hlavním tématem je vztah mezi kněžími a běžnými věřícími. Autorka zkoumá, jak si rozdělují úkoly, jak společně rozhodují o chodu farnosti a jaké mají představy o ideální církvi. Kniha ukazuje i místa, kde tyto vztahy zcela nefungují nebo kde chybí vzájemné pochopení, a celý pohled doplňuje o rozhovory s odborníky, kteří se výchově kněží i laiků dlouhodobě věnují. Vize zdaru, vize zmaru: Proměny církví v Česku a na Slovensku v kontextu. Praha: Karolinum 2023. (s Ivanou Lukeš Rybanskou et al.). Autoři zkoumají, jak majetkové restituce změnily fungování církví v Česku a na Slovensku a jak přemýšlejí o své budoucnosti. Tým antropologů, sociologů a ekonomů se zaměřil na katolíky, evangelíky i baptisty a sledoval, jak se učí nově hospodařit, investovat nebo spravovat vrácenou půdu. Autoři se nespoléhali pouze na teorii a rozbory zákonů či mediálních debat. Vydali se do terénu – do škol, lesů i kostelů v obou zemích. Kniha ukazuje církve v jejich málokdy zobrazované pluralitě a v rozmanitosti otázek, které si kladou při hledání smysluplných cest vpřed. Ukazuje přehodnocování jejich poslání či učení se novým věcem, jako je udržitelné zemědělství nebo investování do finančních nástrojů.
Barbora Spalová se podílela na mezinárodním projektu Post-secular approach to memory processes in Central-Eastern Europe pod hlavičkou Visegrad Fund od března 2023 do srpna 2024. Na projektu se podílely Instytut Archeologii i Etnologii Polskiej Akademii Nauk (koordinátor), Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Slovenská akadémia vied, Moholy-Nagy University of Art and Design, National University of Kyiv-Mohyla Academy. Tento projekt reagoval na zjednodušené vnímání vztahu mezi pamětí a náboženstvím, které je často redukováno pouze na nástroj politiky či vnitřní záležitost věřících, a opomíjí tak vliv náboženství na sekulární paměť. Cílem bylo tuto mezeru zaplnit sestavením mezioborového týmu výzkumníků, který prozkoumal komplexní vazby a vzájemné ovlivňování mezi těmito sférami.
Na dalším projektu pracovala jako hlavní řešitelka od 1.1. 2019 do 31.12.2021 na výzkumném projektu Proměny církevních morálních ekonomií v ČR a SR v kontextu restitucí a odluky státu a církve. Projekt se zaměřil na zkoumání a porovnání vazeb mezi česko-slovenskou společností a konkrétními církvemi – římskokatolickou, českobratrskou evangelickou, slovenskou evangelickou a. v. a baptistickou. To vše na pozadí probíhajících restitucí a debat o odluce státu a církve v obou republikách.
Další významnou oblastí jejího výzkumu je kolektivní paměť a reflexe německé minulosti v českém pohraničí, což ukazuje například článek Rodinné paměti z pohraničí: Familiarismus v pohledu do minulosti z roku 2013. Článek zkoumá, proč rodiny v česko-německém pohraničí aktivně obnovují a udržují své rodinné vzpomínky. Na základě rozhovorů se třemi generacemi ukazuje, že rodinná paměť funguje jako prostor, kde se propojují osobní prožitky s širší kolektivní historií regionu. Barbora Spalová jako autorka rozlišuje čtyři hlavní důvody, proč se lidé k minulosti vracejí: snahu přehodnotit vlastní dějiny, usilování o spravedlnost, vyrovnávání se s ambivalentním či problematickým dědictvím a používání minulosti jako praktického zdroje orientace. Studie zároveň upozorňuje, že rodinné vzpomínky jsou jen omezeně nezávislé a jejich „přežívání“ v současné společnosti závisí na kulturních a společenských podmínkách, které určují, jaké příběhy mohou být sdíleny.
V současnosti Barbora Spalová pracuje jako akademická pracovnice a výzkumnice na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, vede seminář Monastický evergreen, kde chce propojit své desetileté výzkumy starého a nového monasticismu ze střední Evropy i Kalifornie. Zaměřuje se na to, jak tradiční hodnoty jako pokora či komunitní život fungují v současném, často sekulárním světě. Seminář slouží ke konzultaci tohoto záměru, který má mapovat globální podoby mnišství. Cílem je zprostředkovat inspirativní příběhy komunit širší veřejnosti.Je občansky aktivní v kulturním, společenském i politickém životě na česko-polsko-německém trojmezí, kde od roku 2000 žije se svou sedmičlennou rodinou.
Reference
Kategorie:České socioložky Kategorie:České antropoložky Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Narození v roce 1976 Kategorie:Sociologové náboženství