Pavel Milko (* 7. prosince 1971, Trutnov) je český pravoslavný kněz, teolog, byzantolog a vysokoškolský pedagog, bývalý punkový hudebník.Forum. Magazín Univerzity Karlovy. Pavel Milko: Víra rozhodně není opium lidstva. Dostupné online. Působil také jako tajemník Úřadu eparchiální rady Pražské pravoslavné eparchie.
Život Narodil se v Trutnově v severovýchodních Čechách a od mládí jej silně ovlivňoval underground a punkový životní styl (směr straight edge, „pozitivní cesta“). Narodil se do národnostně smíšené rodiny. Oba jeho rodiče se již narodili v Trutnově, prarodiče však pocházeli ze Slovenska (s dávnými kořeny na Balkáně) a Běloruska, pouze jeden dědeček byl Čech. Vyrostl ve věřícím prostředí. Všichni prarodiče také byli antikomunisté.
Hudebník a anarchista Podle vzpomínek v 11 letech slyšel EP Ku przyszłości (1983) polské punkové skupiny Dezerter a zcela této hudbě a jejím idejím propadl. Proto se již na ZŠ dostává do konfliktu se socialistickým zřízením. Po nástupu na střední školu se začíná účastnit nelegálních undergroundových koncertů, kde vystupují lokální punkové kapely. Později je ze SŠ vyloučen s posudkem znemožňujícím další maturitní studium. V 16 letech začíná hrát v první punkové kapele § 29 - Trest smrti, později přejmenované na Brigáda Oi (přes Oi v názvu kapela hrála punk/hardcore inspirovaný kapelami Conflict, Ripcord, Cryptic Slaughter). Přibližně ve stejném období se stává z etických důvodů veganem. Kapela se nicméně v roce 1990, po jeho odchodu do Prahy, rozpadá a P.M. pokračuje pouze ve dvojici s basovým kytaristou a automatickým bubeníkem jako MxM (Máca a Mlíko). Hudba je již více ovlivněna kapelami, jak Carcass, Disharmonic Orchestra ale i tehdy populárních Nomeansno. V jedné recenzi koncertu byla jejich hudba popsána jako grindující trashcore. Zbylí členové Brigády Oi krátce pokračují ve skinheadské a později extrémně pravicové kapele Buldok. MxM v roce 1993 přerušují z osobních důvodů (nemoc baskytaristy a studium P.M.) činnost. Ani jedna z kapel, kde hrál, nevydala žádný hudební nosič, byly pořízeny pouze živé nahrávky Brigády Oi z vystoupení se Soulstorm (rok 1990 - nezvěstné) a MxM z AntiArmy festu z r. 1991. Ve všech kapelách se podílel na hudbě i textech. Texty kapel, kde hraje, mají politické a antikomunistické texty s prvky anarchismu, práv zvířat a později s tematikou straight edge. Spolupořádal 2 ročníky mezinárodního punk/hardcore festivalu s pro animal poselstvím - Animal Liberation Fest Trutnov 1991-2.
Při poslechu punkové a hardcoreové muziky ho zajímaly kapely náležející k anarcho-pacifistické (Crass) a anarchistické scéně (Conflict), na základě četby jejich textů se ještě před rokem 1990 začíná zajímat o anarchismus a také práva zvířat. Studuje Petra Kropotkina a překlady dalších teoretiků anarchismu, které vyšly za první republiky. Hned na začátku roku 1990 se spojuje s ČAS (Česká anarchistická společnost) a po svém přestěhování do Prahy se zapojuje do její činnosti. Jeho antikomunismus je však konfrontován s převážně levicovým zaměřením pražských anarchistů. V tomto prostředí se seznamuje s mysliteli frankfurtské školy. Iniciuje vznik edice Doutnák, kde pirátsky vychází v prvorepublikovém překladu Kropotkinova Anarchistická morálka a Pospolitost. V roce 1991 je jedním ze spoluzakladatelů časopisu A-Kontra, do kterého přispívá do roku 1993, kdy odchází pro nesouhlas s uchvácením moci i finančních prostředků Jakubem Polákem, který původní pluralitu a kolektivní řízení periodika obchází, a je schopen zaplnit celá čísla svými texty pod různými značkami a texty lidí, kteří s ním souzní a naopak vyřazuje texty, které se mu nelíbí. Díky svobodomyšlenkářství většiny původního redakčního kolektivu se Polákovi podaří na sebe převést dispoziční práva s účty i registraci periodika a zcela ho ovládnout. Tato zkušenost P.M. ukazuje, jak je od anarchismu blízko k diktatuře. Také opět nachází svou víru.
Od filosofie k teologii a byzantologii Po zjištění, že jsou texty teoretiků anarchismu závislé na některých směrech novověké filosofie se rozhoduje pro její studium. Snaží se porozumět Kantovi, Hegelovi a začíná ho zajímat Heidegger a fenomenologie. Navštěvuje filosofické přednášky Petra Rezka, kde je uchvácen antickou filosofií, která ho nakonec oslovuje více, než novověká filosofie. Paralelně navštěvuje kurs aristotelsko-tomistické filosofie u Jiřího Fuchse a také přednášky Stanislava Sousedíka nejen ze středověké filosofie, Milana Sobotky z Hegelovy Fenomenologie ducha. Účastní se různých přednášek a seminářů u Terezy Saxlové, ale i Pavla Materny, Lenky Karfíkové a Filipa Karfíka. Učí se latinu a klasickou řečtinu. Postupně se odvrací od scholastiky ke studiu patrologie, byzantské teologie a filosofie. Lenka Karfíková ho seznamuje s Václavem Venturou v té době jediným zdejším patrologem. V roce 1995 nastupuje na Pravoslavnou bohosloveckou fakultu Prešovské univerzity. Paralelně navštěvuje v Praze přednášky prof. Růženy Dostálové z byzantologie a novořečtiny. V roce 1996 nastupuje, po volbě eparchiální radou, na místo tajemníka úřadu eparchiální rady Pražské pravoslavné eparchie. Roku 1997 začíná vydávat Orthododx revue, která obsahuje překlady zásadních článků z pravoslavné teologie i původní patrologické texty a překlady z klasických jazyků. Pořádá patrologické přednášky Václava Ventury, při pravoslavné katedrále.
Po ukončení magisterského studia usiluje pokračovat studiem v Athénách, ale kvůli studijní neefektivitě jeho předchůdců ze Slovenska nedostává stipendium. Proto od roku 1998 pokračuje postgraduálním studiem Spirituality křesťanského východu na Cyrilometodějské teologické fakultě Palackého univerzity. Během studia absolvuje studijní pobyt v Athénách. V roce 2001 skládá licenciátní zkoušku, ThLic. – mj. obhajobou práce Órigenův list Řehoři Divotvůrci ‘Kdy a komu jsou užitečné filosofické nauky k výkladu Svatých Písem. Úvod, překlad, výklad’. V roce 2002 je na naléhání prof. Růženy Dostálové pověřen Dr. Vladimírem Vavřínkem, který dříve časopis zastavil, spolu s Dr. Lubomírou Havlíkovou obnovením jednoho z nejvýznamnějších světových byzantologických časopisů Byzantinoslavica. V ročnících 41-48 byl jeho šéfredaktorem spolu s Dr. Lubomírou Havlíkovou a pracoval v oddělení byzantologie a paleoslovenistiky Slovanského ústavu AV. V tomto období měl možnost pravidelně se setkávat se starou generací paleoslovenistů: Václavem Konzalem, Zoe Hauptovou a Emilií Bláhovou, vedl dlouhé rozhovory s prof. Růženou Dostálovou během jejích pátečních pravidelných návštěv knihovny Slovanského ústavu.
Doktorát dokončuje roku 2005 na Pravoslavné bohoslovecké fakultě v Prešově, kde se i roku 2009 habilituje. Od roku 2007 je v redakci Parrésie - revue pro východní křesťanství. Patří k zakládajícím členům české patristické společnosti. Od roku 2001 přednáší na Husitské teologické fakultě pravoslavnou dogmatiku, byzantskou filosofii a vede semináře z patrologie, dogmatiky a liturgiky.
Působí na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze na Katedře pravoslavné teologie (později transformované v současný Ústav východního křesťanství). Řadu let odolával výzvám různých biskupů, aby přijal svěcení a začal působit také v duchovní službě. Diákonské a následně kněžské svěcení přijal až v roce 2014 poté, co jeho rodinu navštívil arcibiskup Jáchym (Hrdý) a osobně požádal jeho manželku a děti o souhlas ke svěcení.PCO Spišská Nová Ves, podcast Život v našej cerkvi. S otcom Pavlom Milkom o pravoslávnom kresťanstve v Česku, vegánstve, hudbe a Grécku. Dostupné online. V průběhu srpna 2014 pak přijal diákonské a kněžské svěcení.
Jako kněz se Pavel Milko stal vedle svých dosavadních povinností duchovním správcem nově ustanovené Pravoslavné církevní obce v Mělníku, jímž je doposud. Zde založil Duchovní centrum sv. Mikuláše Kabasily a je statutárním orgánem spolku, který zde usiluje o výstavbu pravoslavného chrámu, zasvěceného svaté Ludmile,Rejstřík firem: Poutní pravoslavný chrám sv. Ludmily v Mělníku, z.s. Dostupné online. který by rovněž měl být pomyslným památníkem dějin počátků křesťanství v Čechách.
Dodnes zůstává veganem, abstinentem (s výjimkou eucharistie) a nekuřákem.
Příležitostně vystupuje v médiích a má svůj YouTube kanál Pravoslavná videotéka.YouTube: Pravoslavná videotéka.
Bibliografie Působení v časopisech Animal S.O.S - spolupráce, překlady A-kontra - 1991-3, autor článků Orthodox revue 1-5 - 1997-2001, sestavitel, redaktor, vydavatel, překladatel Byzantinoslavica 41-48 (2002-2010) spolušéfredaktor Parrésia 2007 redaktor (až dosud) Acta Patristica - redakční rada
Překlady z klasických jazyků Marius Victorinus, O nutnosti přijmout homoúsios. Orthodox revue 1997. č. 1. s. 76-83. ISSN 1212-1592 Cyril Jeruzalémský, Mystagógické katechese. Velehrad: Refugium Velehrad-Roma, 1997. . sv. Řehoř Palama, Vyznání pravoslavné víry. Orthodox revue 1998. č. 2. 48-59. ISSN 1212-1592 sv. Ondřej Krétský, Veliký kající velkopostní kánon. 2. vyd. Praha: Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, 2018, 96 s. 1. . DVOŘÁK Vladimír, KRUPICA Marek, MILKO, Pavel: Božská liturgie našeho svatého otce Basila Velikého. 1. vyd. Litoměřice: Luboš Marek, 2018, . Dále množství překladů s úvody, komentáři, případně studiemi viz v sekci články
Monografie Órigenés učitel. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. . Úvod do byzantské filosofie: se studií Michala Řoutila Na východ od Antiochie : řecké myšlení za hranicemi Byzance, 2.-8. století : syrská tradice. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. . (spoluautor Michal Řoutil)
Články (výběr) Předmluva k peri archón jako uvedení do theologie. Pravoslávny teologický zborník, Prešov 1997. ročník XX(5), s. 136-165. ISBN 80-88885-40-X Duch Svatý a jeho spasitelné dílo u sv. Athanasia Alexandrijského. In: M. Šulcková, Vojtěch od sv. Hedviky OCD (ed.), Duch Syna, Praha 1998, 11-27 Vycházení Ducha Svatého v pravoslavné pneumatologii a kapitolky sv. Marka Efeského proti Filioque. In: Pán a dárce života, L. Karfíková, Š. Špinka (ed.), Brno: CDK 1999, 56-74. ISBN 80-85959-42-9 Obsah a styl Athanasiova De Incarnatione. In: Acta Facultatis Orthodoxae Universitas Prešoviensis. Pravoslávny teologický zborník. 27 /12/, - (2004), s. 243-262. ISBN 80-8068-283-6 Original Sin in Athanasius' De Incarnatione. [Prvotní hřích v díle O vtělení Athanasia Alexandrijského.]. Byzantinoslavica. Praha 2005. číslo LXIII. s. 7-44. ISSN 0007-7712 Služba Velkého Kánonu sv. Ondřeje Krétského z perspektivy hesychasmu. Annales historici Prešoviensis. Roč. 2005, - (2005), s. 43-66. ISBN 80-89046-27-4 Předmluva editora. Metropolita Hierotheos (Vlachos), Pravoslavná spiritualita, Prešov: Pravoslávna bohoslovecká fakulta PU, 2006, s. 3-9. ISBN 80-8068-465-0 The Understanding of Philosophy in Byzantium Origen as the Source of the "Dual Method. Proceedings of the 21st International Congress of Byzantine Studies, London 21-26 August 2006, volume III – Abstracts of Communications. s. 223-224. ISBN 0-7546-5740-X Chápání filosofie v Byzanci – Órigenés jako pramen „dvojí metody. In: Synergia, časopis věnovaný byzantským dejinám, kultúre a teológii, 7-8 (2006)/IV, s. 64-67. ISSN 1336-2275 Vztah theologie a filosofie u Órigena a úkoly současné dogmatiky, NIPSIS II/2007, ISSN 1337-0111, s. 3-29 Dogmatická a morální aktuálnost pravoslavného učení o vášních, NIPSIS 5/2008, ISSN 1337-0111, s. 22-41. Athanasiova rétorika spásy, in ΕΠΕΙΑ ΠΤΕΡΟΕΝΤΑ Růženě Dostálové k narozeninám, Markéta Kulhánková – Kateřina Loudová (eds.) Brno 2009, , s. 236-249. Die Orthodoxe Kirche der Tschechischen Länder und der Slowakei. In: BREMER, Thomas - GAZER, Hacik Rafi - LANGE, Christian. Die orthodoxen Kirchen der byzantinischen Tradition. 1. Aufl. Darmstadt: WBG, 2013, s. 95-100. . Formula unionis. Úvod, překlad a stručný komentář. Parrésia. Revue pro východní křesťanství. 2014, 7 (7), 357-365. ISSN 1802-8209.