Zyta Rudzka (*10. října 1964 Varšava) je polská spisovatelka, scenáristka a psycholožka. Je autorkou básní, povídek, románů, scénářů, rozhlasových a divadelních her. Za svou prozaickou i dramatickou tvorbu získala řadu ocenění. Její díla byla přeložena do mnoha jazyků včetně němčiny, češtiny, italštiny, francouzštiny, angličtiny, japonštiny, chorvatštiny a ruštiny.
Život a dílo Narodila se ve Varšavě, kde také strávila své dětství. Její otec Zygmunt Rudzki byl chemik, matka Czesława, rozená Zawadzki byla zdravotní sestra. V roce 1982 absolvovala Zyta Rudzka všeobecně vzdělávací školu J. Marti ve Varšavě. V letech 1985–91 studovala psychologii na Filozofické fakultě Katolické teologické akademie ve Varšavě. V roce 1992 získala stipendium od Ministerstva kultury a umění. Věnovala se manželské terapii a arteterapii, psala články o psychologii a sexuologii. Je nositelkou mnoha ocenění, například Gdyňské literární ceny, Gdyňské dramatické ceny, ceny rozhlasu Deutsche Welle, J. Iwaszkiewicze, Stanisława Piętaka. V roce 2023 získala literární cenu Nike a ve stejném roce v Poznani literární cenu Adama Mickiewicze za celoživotní dílo. Psala také scénáře k dokumentárním filmům a televizním pořadům. Od roku 2012 spolupracovala s měsíčníkem Teatr.
Jako spisovatelka debutovala v roce 1989 knihou básní Ruchoma rzeczywistość. V roce 1991 vyšel její první román Białe klisze. Postupně vydala další romány, za které obdržela různé ceny, například za Tkanki miękkie získala v roce 2021 Varšavskou literární cenu a v roce 2023 obdržela literární cenu Nike za román Ten się śmieje, kto ma zęby (Jen zubatí se smějou).
Její první divadelní hra Fruwanie dla ornitologów byla uvedená v roce 2005 pod názvem Seks, chemia i latanie. Její druhé drama Cukier Stanik získalo v roce 2007 hlavní cenu v soutěži Drama Forum „Zrcadlo. Obraz. Iluze“ v Lodži a dostalo se v roce 2008 do finále Gdyňské dramatické ceny.
Povídky publikovala v různých svazcích, například v antologii ORWO v roce 2011.
V roce 1995 získal film Wieczność dla Nikogo, který vznikl podle jejího scénáře, ocenění na Festivalu dokumentárních filmů v Krakově. Filmová verze jejího dramatu Cukier stanik v režii Agaty Puszczové získala v roce 2016 Zlatou cenu Remi na festivalu nezávislého filmu Worldfest Independent Festival v Houstonu.
Rozhlasová hra Nawigacja nocą se dostala v roce 2009 mezi finalisty Národního festivalu nových polských rozhlasových her.
Bibliografie
Poezie Ruchoma rzeczywistość, 1989
Próza Białe klisze, 1991 Uczty i głody, 1995 Pałac Cezarów, 1997 Mykwa,1999 Dziewczyny Bonda, 2004 Ślicznotka doktora Josefa, 2006 Krótka wymiana ognia, 2018 Tkanki miękkie, 2020 Ten się śmieje, kto ma zęby, 2022
Divadelní hry Kursy fruwania dla ornitologów, 2005 Fastryga, 2006 Cukier Stanik, 2007 Eskimos w podróży służbowej, 2008 Pęknięta, obwiązana nitką, 2010 Zimny Bufet, 2011 Mamka, 2014
Česky vydané knihy Jen zubatí se smějou, 2024 (Ten się śmieje, kto ma zęby, 2022)
Reference
Externí odkazy
Ukázka z románu: Krátká přestřelka Rozhovor s autorkou
Kategorie:Polské spisovatelky Kategorie:Polští scenáristé Kategorie:Polští psychologové Kategorie:Narození 10. října Kategorie:Narození v roce 1964 Kategorie:Narození ve Varšavě Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé