Manipurština neboli meitei či meithei je tibetobarmský jazyk, jímž se mluví především v severovýchodní Indii, kde je úředním jazykem státu Manípur. Manipurština má po staletí vlastní písmo a rozvinutou literaturu.

Název V hindštině, bengálštině, bengálštině je běžným označením tohoto jazyka název manípurí (doslova „manípurština“), jelikož se jedná o původní jazyk státu Manípuru. V angličtině se však od užívání tohoto názvu upouští, především kvůli možnosti záměny s jazykem bišnuprija, plným jménem nazývaným bišnuprija manípurí (tímto jazykem se rovněž hovoří v Manípuru, jazyku meitei však není příbuzný, neboť náleží k indoevropské jazykové rodině).

Rodilí mluvčí svůj jazyk nazývají meitei (lon) (doslova „jazyk meitei“). V lingvistické literatuře, jakož i v běžných textech psaných Manípurci v angličtině, se proto upřednostňuje název meitei, variantně psaný též meithei.Chelliah (1997: 2)

Rozšíření Podle sčítání lidu v roce 2011 žije v Indii 1,76 milionu rodilých mluvčích, z toho 1,52 milionu v indickém státě Manípur, kde je úředním jazykem (spolu s angličtinou). Další komunity rodilých mluvčích se nachází ve státech Ásám (168 133 mluvčích, především v údolí řeky Barák - jižním výběžku Ásámu sousedícím s Manípurem), Tripura (23 779 mluvčích) a Nágáland (9 511 mluvčích; plus se místy užívá i k mezikmenové komunikaci), ale i v jiných částech Indie. Meiteisky hovořící skupiny žijí také v Bangladéši (v Silétské oblasti sousedící s údolím Barák) a v Myanmaru (v oblastech při hranici s Indií).

Písmo Manipurština je jedním z mála tibetobarmských jazyků, jenž se po staletí zapisoval vlastní abecedou. Nejstarší meiteiské literární památky pocházejí z prvních staletí našeho letopočtu. Vlastní meiteiské písmo se nazývá meitei majek (ꯃꯩꯇꯩ ꯃꯌꯦꯛ) a patří mezi písma typu abugida, stejně jako písma většiny indických jazyků. To znamená, že samohlásky (nestojí-li na začátku slabiky) se nepíší samostatnými písmeny, nýbrž jako diakritická znaménka u znaků pro souhlásky. Píše se zleva doprava.

Nejstarší doklad meitei majeku jsou nápisy vyryté do měděných tabulek v letech 568–658.

náhled|Jumpanlol - tabulky z 6. století psané meitei majekem ve staré manipurštině

Užívalo se až do konce 17. století, poté jej nahradilo bengálské písmo.

Od roku 1709 do poloviny 20. století se manipurština zapisovala výhradně bengálským písmem. Ve 40. a 50. letech 20. století se začali manípurští učenci zasazovat o oživení starého manípurského písma meitei majek. Během konferenece spisovatelů roku 1976 se dohodli na nové verzi tohoto písma, v níž bylo přidáno několik nových znaků pro hlásky, jež v jazyce meitei neexistovaly v době vzniku písma. Současné písmo je tedy rekonstrukcí starověkého. Od roku 2021 jej vláda státu Manípur začala oficiálně používat spolu s písmem bengálským.

Jelkož manipurština nemá znělé souhlásky, pro zápis původní slovní zásoby stačí meitei majeku 15 souhláskových písmen a 3 znaky pro samohlásky; k psaní přejatých slov slouží dalších 9 písmen. K souhláskám se připojuje 7 diakritických znamének pro samohlásky a jedno pro zápis koncového . Jména písmen jsou založena na slovech pro části lidského těla. Některá písmena mají ještě druhou formu pro psaní plozívních souhlásek na konci slov, která se nazývá lonsom.

tnáhled|300px|Meitei písmeno AMA ("jedno"), symbol v meiteiském tradičním náboženství (sanamahismus)

Primární písmena PísmenoIPALonsumꯀ/k/ ꯛꯈ/kʰ/ꯉ/ŋ/ꯡꯆ/t͡ʃ/ꯇ/t/ꯠꯊ/tʰ/ꯅ/n/ꯟꯄ/p/ꯞꯐ/pʰ/ꯃ/m/ꯝꯌ/j/ꯂ/l/ꯜꯋ/w/ꯁ/s/ꯍ/h/ꯑ/ɐ/ꯏ/iː/ꯢꯎ/u(ː)/

Samostatné samohlásky Podobně jako ve většině indických písem se samostatné samohlásky užívají pouze pokud slovo začíná samohláskou. Jinak se samohlásky označují diakritickým znaménkem na souhlásce. Meitei majek má 7 nezávislých samohláskových písmen, včetně ꯑ , jež se užívá jako základní "nosič" samohlásek.

ꯑ /ə/ꯏ /i/ꯎ /u/ꯑꯣ /o/ꯑꯦ /e/ꯑꯧ /ou/ꯑꯩ /ai/

Příklady:

ꯑꯣꯏꯅꯥ – oina ꯑꯣꯖꯥ - oja

Samohlásková diakritika Slabiky se tvoří přidáním diakritických znamének k znakům pro souhlásky.

+ Diacritika diacritika ꯥ ꯤ ꯨ ꯦ ꯣ ꯩ ꯧ ꯪ IPA/a//i//u//e//o//ɐj//ɐw//əŋ/ ꯀ + diakritikaꯀꯥꯀꯤꯀꯨꯀꯦꯀꯣꯀꯩꯀꯧꯀꯪ

Příklady Číslovky Číslice Manipursky Transliterace Česky ꯱ ꯑꯃ ama jeden ꯲ ꯑꯅꯤ ani dva ꯳ ꯑꯍꯨꯝ ahum tři ꯴ ꯃꯔꯤ mari čtyři ꯵ ꯃꯉꯥ manga pět ꯶ ꯇꯔꯨꯛ taruk šest ꯷ ꯇꯔꯦꯠ taret sedm ꯸ ꯅꯤꯄꯥꯟ nipaan osm ꯹ ꯃꯥꯄꯟ maapan devět ꯱꯰ ꯇꯔꯥ tara deset

Vzorový text

Odkazy Reference

Chelliah, Shobhana L. (1997). A grammar of Meitei. Berlin: Mouton de Gruyter. . Post, Mark & Burling, Robbins. (2017). "The Tibeto-Burman languages of Northeast India." in: LaPolla, Randy J. The Sino-Tibetan Languages. (2.vydání) Routledge, 2017 doi:10.4324/9781315399508. .

Externí odkazy

Kategorie:Tibetobarmské jazyky