250 px|náhled|vpravo|Ministryně obrany Vlasta Parkanová klade věnec u Národního památníku na Vítkově při příležitosti státního svátku Dne vítězství v roce 2007 Státní svátek České republiky je označení, které některým dnům přiřazuje zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Kromě státních svátků tento zákon vymezuje také ostatní svátky a významné dny. Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu, významné dny jsou dny pracovními (pokud nepřipadnou na sobotu, neděli či státní nebo ostatní svátek). Státní svátky (na rozdíl od ostatních svátků) „mají připomínat občanům tradice, ušlechtilé cíle a dějinné zvraty, na nichž je budována česká státnost“.Obecná část důvodové zprávy k návrhu zákona o státních svátcích. Sněmovní tisk 449/0, 3. volební období PSP ČR. 23. 11. 1999

O některých státních a ostatních svátcích je zákonem omezena otvírací doba některých prodejen.

Seznam Svátky a významné dny upravuje zákon č. 245/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který je účinný od 9. srpna 2000. Od 1. ledna 2025 zákon definuje sedm státních svátků, sedm ostatních svátků a devatenáct významných dnů.

V každém roce připadají některé ze svátků na soboty a neděle, takže podle příslušného roku poskytují svátky minimálně osm (nepřestupný rok začínající sobotou) a maximálně jedenáct (nepřestupný rok začínající pondělím nebo čtvrtkem, přestupný rok začínající středou) nepracovních dnů navíc k víkendům; nejčastěji jde o deset dní.

Jediným měsícem, který neobsahuje žádný svátek ani významný den, je únor.

Státní svátky Datum Název Připomíná Svátkem od Poznámky Zdroj 1. leden Den obnovy samostatného českého státu vznik samostatné České republiky (1993) 9. srpna 2000 8. květen Den vítězství konec druhé světové války v Evropě (1945) 1. ledna 1952 historie pod tabulkou 5. červenec Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu (863) 10. května 1990 1925–1990 památný den 6. červenec Den upálení mistra Jana Husa upálení Jana Husa v Kostnici (1415) 18. května 1990 1925–2000 památný den, 1990–1992 státní svátek České republiky 28. září Den české státnosti zavraždění knížete Václava (935) 9. srpna 2000 1925–1951 památný den 28. říjen Den vzniku samostatného československého státu vznik Československa (1918) 21. září 1988 1919–1939, 1945–1951 státní svátek,1925–1939, 1945–1951 památný den 17. listopad Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva uzavření českých vysokých škol nacisty (1939),začátek sametové revoluce (1989) 9. srpna 2000 1990–2000 významný den,2000–2019 Den boje za svobodu a demokracii

Historie Dne vítězství – státní svátek od roku 1952, z toho 1952–1990: 9. květen, osvobození Československa Sovětskou armádou 1990–1991: 9. květen, Den osvobození od fašismu 1991–2000: 8. květen, Den osvobození od fašismu 2000–2004: 8. květen, Den osvobození od 2004: 8. květen, Den vítězství

Ostatní svátky Datum Název Připomíná Svátkem od Poznámky Zdroj 1. leden Nový rok začátek nového kalendářního roku 9. srpna 2000 1925–1951 státně uznaný svátek, 1952–2000 den pracovního klidu pohyblivé, mezi20. březnem a 23. dubnem Velký pátek Velikonoce 21. prosince 2015 1946–1951 státně uznaný svátek pohyblivé, mezi23. březnem a 26. dubnem Velikonoční pondělí 9. srpna 2000 1948–1951 státně uznaný svátek, 1952–2000 den pracovního klidu 1. květen Svátek práce stávka dělníků v Chicagu (1886) 9. srpna 2000 1925–1951 památný den, 1952–2000 den pracovního klidu 24. prosinec Štědrý den Vánoce 9. srpna 2000 1990–2000 den pracovního klidu 25. prosinec 1. svátek vánoční 9. srpna 2000 1925–1951 státně uznaný svátek, 1952–2000 den pracovního klidu 26. prosinec 2. svátek vánoční 9. srpna 2000 1939–1951 státně uznaný svátek, 1952–2000 den pracovního klidu

Významné dny Datum Název Připomíná Význ. dnem od Poznámky Zdroj 16. leden Den památky Jana Palacha sebeupálení Jana Palacha (1969) 11. srpna 2013 27. leden Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti osvobození nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim (1945) 5. března 2004 8. březen Mezinárodní den žen demonstrace dělnic v Petrohradu (1917) 5. března 2004 9. březen Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince zavraždění Čechoslováků v Terezínském rodinném táboře (1944) 31. července 2017 12. březen Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO) vstup České republiky do NATO (1999) 9. srpna 2000 28. březen Den narození Jana Ámose Komenského narození Jana Amose Komenského (1592) 11. srpna 2013 30. březen Den české vlajky uzákonění československé vlajky (1920) 13. května 2026 7. duben Den vzdělanosti založení Univerzity Karlovy (1348) 14. dubna 2006 1. květen Den přistoupení České republiky k Evropské unii vstup České republiky do Evropské unie (2004) 1. ledna 2025 5. květen Květnové povstání českého lidu povstání českého lidu proti nacistům (1945) 10. května 1990 15. květen Den rodin mezinárodní svátek (1993) 14. dubna 2006 27. květen Den národního vzdoru útok parašutistů na Reinharda Heydricha (1942) 1. května 2022 10. červen Den památky obětí vyhlazení obce Lidice vyvraždění obce Lidice (1942) 14. dubna 2006 2006–2017 Vyhlazení obce Lidice 18. červen Den hrdinů druhého odboje boj parašutistů v kostele sv. Cyrila a Metoděje (1942) 31. července 2017 25. červen Den odchodu okupačních vojsk odchod posledních sovětských vojáků z Československa (1991) 1. května 2022 27. červen Den památky obětí komunistického režimu poprava Milady Horákové (1950) 5. března 2004 21. srpen Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (1968) 1. února 2020 8. říjen Památný den sokolstva rozpuštění Československé obce sokolské (1941) 1. dubna 2019 12. říjen Den samizdatu protest československých vydavatelů samizdatu (1988) 1. ledna 2025 11. listopad Den válečných veteránů konec první světové války (1918) 5. března 2004

I po rozpadu společného československého státu v roce 1992 byl mezi 1. lednem 1993 a 9. srpnem 2000 významným dnem také 29. srpen jakožto památka na Slovenské národní povstání (významným dnem byl od 1. ledna 1952).

Historie Československo

V Československu státní svátky definoval Zákon o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech z roku 1951,Zákon č. 93/1951 Sb. o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech později mírně novelizovaný. I po federalizaci Československa byly svátky definovány na federální úrovni (s výjimkou výročí Slovenského národního povstání, které bylo v letech 1969–1975 státním svátkem Slovenské socialistické republikyZákon Slovenské národní rady č. 69/1969 Sb. o státním svátku Slovenské socialistické republikyZákon Slovenské národní rady č. 52/1975 Sb., kterým se zrušuje zákon SNR č. 69/1969 Sb., o státním svátku Slovenské socialistické republiky).

Stejně tak po sametové revoluci byl na jaře 1990 zásadním způsobem novelizován původní federální svátkový zákon.

V dubnu 1990 ale předložil v České národní radě (ČNR) poslanec Lesák návrh prohlásit den upálení mistra Jana Husa (6. červenec) státním svátkem České republiky (tj. nikoli státním svátkem celé československé federace). Tento návrh byl projednán v mimořádném spěchu a bez dodržení běžných lhůt, neboť se jednalo o poslední schůzi ČNR před volbami 8. června. Diskuse se vedla zejména o této problematické legislativní proceduře, se kterou souvisela i neexistence stanoviska vlády ohledně ekonomického dopadu dalšího dne pracovního klidu.Stenoprotokol 27. schůze (pátek 18. května 1990). ČNR 1986–1990 Přesto byly návrhy ponechat schválení zákona na nově zvolené radě odmítnuty a zákon byl schválen.

Po rozpadu federace Po rozpadu Československa tak v nově vzniklé České republice k 1. lednu 1993 byly státními svátky a zároveň dny pracovního klidu 8. květen (den osvobození od fašismu), 5. červenec (den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje) a 28. říjen (den vzniku samostatného československého státu), dny pracovního klidu byly 1. leden (Nový rok), velikonoční pondělí, 1. květen (Svátek práce), 24. prosinec (Štědrý den), 25. prosinec (1. svátek vánoční) a 26. prosinec (2. svátek vánoční). Významnými dny byly 5. květen (květnové povstání českého lidu), 29. srpen (Slovenské národní povstání) a 17. listopad (den boje studentů za svobodu a demokracii), památným dnem 6. červenec (Mistr Jan Hus). (Významné a památné dny byly dny pracovními.) Navíc byl platný zákon z roku 1990, který prohlašoval 6. červenec (den upálení mistra Jana Husa) za státní svátek České republiky a den pracovního klidu.

V prvním volebním období nově ustaveného Parlamentu České republiky připravili poslanci Tollner a Drápela návrh nového svátkového zákona.Sněmovní tisk 1445, Zásady zákona o státních svátcích, svátcích a významných a památných dnech, předložené poslancem P. Tollnerem a dalšími. 1995Sněmovní tisk 1495, Zásady zákona o státních svátcích a významných a památných dnech, předložené poslancem J. Drápelou a dalšími. 1995Sněmovní tisk 1969, Návrh poslance J. Drápely a dalších na vydání zákona, o státních svátcích, svátcích a památných a významných dnech České republiky. 1995Zápis z 47. schůze výboru petičního, pro lidská práva a národnosti, konané dne 1.–2. 3. 1995Zápis 48. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané dne 22. a 23. února 1995 v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, Praha 1Zápis z 59. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, konané dne 1.–2. března 1995Zápis z 69. schůze ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, která se konala 1. a 2. března 1995 Podle předkladatelů bylo Česko počtem svátků na jednom z posledních míst v Evropě, navrhovali proto zvýšit počet dnů pracovního klidu z deseti na třináct. Návrh jednak přeřadil svátky Cyrila a Metoděje a Mistra Jana Husa z kategorie státních svátků mezi svátky ostatní, jednak zaváděl tři nové svátky: 6. leden (Zjevení Páně, Třech králů a vánoční svátek pravoslavných křesťanů), pondělí svatodušní a 1. listopad (Všech svatých). Dále pak mezi významné dny zařadil Den matek (druhou neděli v květnu) a 10. prosinec jako Den lidských práv; zrušil naopak významný den 29. srpna. Navíc vytvořil nový seznam památných dnů, do kterého zahrnul sedm významných historických dat: 16. leden (sebeupálení Jana Palacha), 7. březen (narození T. G. Masaryka), 9. březen (úmrtí Svatopluka I.), 28. březen (narození J. A. Komenského), 7. duben (založení Karlovy univerzity), 27. červen (poprava Milady Horákové) a 28. září (úmrtí knížete Václava). S návrhem nesouhlasila vláda, podle jejíhož stanoviska neexistovala potřeba počet svátků zvyšovat, ale přitom by takové zvýšení mělo negativní ekonomický dopad, který návrh zákona ani dostatečně nehodnotí.Sněmovní tisk 1969/1, Stanovisko vlády k návrhu zákona o státních svátcích, svátcích a památných a významných dnech České republiky. 30. 11. 1995 Na základě pozměňovacího návrhu se pak měl ještě svátek 8. května přejmenovat ze „dne osvobození od fašismu“ na osvobození „od nacismu“.Sněmovní tisk 1969/3, Pozměňovací návrhy k návrhu posl. J. Drápely a dalších na vydání zákona o státních svátcích, svátcích a památnách a významných dnech České republiky. 15. 2. 1996 Návrh zákona byl ale ve třetím čtení zamítnut.Projednávání sněmovního tisku 1969. PS PČR 1993–1996