Humanitární krize v Pásmu Gazy vypukla v důsledku izraelské blokády a po ostřelování a vpádu izraelské armády do Pásma Gazy od října 2023. Válka si vyžádala vedle obětí na životech také destrukci většiny budov a infrastruktury v severní části územ a útěku většiny obyvatel k jižní hranici území (zejm. do města Rafah).
Totální blokáda umožnila využívat pouze dvou hraničních přechodů, kterými vstupovaly kamiony s humanitární pomocí, ovšem v míře nižší než před vypuknutím konfliktu (pouze cca 100 až 150 denně, oproti více než 500 denně před válkou). Od 11. října 2023 byla Gaza bez elektřiny v důsledku toho, že izraelská vláda přerušila dodávky. Ta také zcela zablokovala dovoz paliva od začátku října do 18. listopadu 2023.
Průběh Již začátkem roku 2024 znepokojila humanitární situace OSN, Evropskou unii, arabské státy a brzy poté také Spojené státy americké. Americký prezident Joe Biden i viceprezidentka Kamala Harris obvinili izraelskou vládu, že nedělá dost pro řešení humanitární krize v Gaze.
Varování před vypuknutím hladomoru V polovině března 2024 americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken uvedl, že všichni obyvatelé Pásma Gazy zažívají nedostatek jídla. Dodal, že jde o první případ, kdy takto byla zahrnuta celá populace. V téže době Organizace OSN pro výživu a zemědělství ve své zprávě uvedla, že na severu Pásma Gazy bez přijetí dalších opatření nejpozději v květnu vypukne hladomor. Na zbytku území během léta. Ke konci března 2024 nechali izraelští představitelé otevřít nový (druhý na svém území) přechod pro přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Současně uvedli, že zásoby jsou dostatečné a v Pásmu Gazy tak podle nich hladomor nevypukne.
Podle terénního výzkumu organizace Refugees International z ledna 2024 byly podmínky v Pásmu Gazy „apokalyptické“. Po pěti měsících války bylo pro Palestince těžké najít adekvátní jídlo, vodu, přístřeší a základní léky. Hlad na úrovni hladomoru byl již rozšířený a situace se dále zhoršovala. Výzkumníci zjistili, že složky Izraele soustavně prováděly svévolné odepírání vstupu legitimního humanitárního zboží do Gazy; zavedl vysoce komplikovaný proces inspekce a schvalování bez jasných nebo konzistentních pokynů; dále odhalili jasné známky toho, že izraelské úřady nedokázaly zavést funkční systém distribuce humanitární pomoci; a zaznamenali také přetrvávající útoky na humanitární, zdravotní, potravinovou, energetickou a další kritickou infrastrukturu Gazy, které současně oslabily úsilí o pomoc a eskalovaly potřeby Palestinců.
Podle expertů z webu FEWS NET (Famine Early Warning Systems Network), který založila Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj a funguje jako varovací systém před hladomory, v červnu vypukl na severu Pásma Gazy hladomor, kvůli válce ale chyběl dostatek dat pro jeho oficiální vyhlášení (hladomor navíc obvykle vyhlašují postižené státy).
Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v červnu 2024 uvedl, že „značná část obyvatel Gazy nyní čelí katastrofálnímu hladu a podmínkám podobným hladomoru.“ Potvrdil sice nárůst dodávané pomoci, ale kritizoval její distribuci. Dodal, že u více než 8000 dětí mladších pěti let byla diagnostikována a léčena akutní podvýživa, včetně 1600 dětí s těžkou akutní podvýživou.
Izraelské zadržování humanitární pomoci Zpravodajský server CNN přišel v březnu 2024 s reportáží, ve které odhalil, jak izraelské složky nakládají s inspekcemi humanitární pomoci. CNN také přezkoumala dokumenty sestavené hlavními účastníky humanitárních operací, které uvádějí položky, které Izraelci nejčastěji vyřazují z pomoci. Patří mezi ně anestetika a anesteziologické přístroje, kyslíkové lahve, ventilátory a systémy filtrace vody. Mezi další položky patří datle, spací pytle, léky na léčbu rakoviny, tablety na čištění vody a těhotenské sady. Veškerá pomoc, včetně jídla a vody, je také na neurčitý čas zadržována, jde o tisíce tun surovin a zboží. Tuto praxi později potvrdil i The Washington Post.
Dle zprávy organizace Oxfam z března 2024 izraelský přístup vedl k tomu, že se mezinárodní společenství raději uchýlilo k námořním cestám a letecké pomoci, než aby čelilo Izraeli s tím, že systematicky podkopává přístup k pomoci. Izraelské úřady například odmítly schválit distribuci ze skladu Oxfamu plného mezinárodní pomoci včetně zdravotních lahví s kyslíkem, inkubátorů a přístrojů na čištění vody. Sklad je v egyptském městě Aríš jen 40 km od hranice s Pásmem Gazy.
V březnu 2024 nařídil Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vládním činitelům Izraele, aby spolupracovali při distribuci humanitární pomoci do Pásma Gazy. Podle prohlášení izraelské vlády byl v polovině dubna 2024 otevřen nový hraniční přechod na severu Gazy. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v téže době ale uvedl, že Izrael pokračuje v nezákonných omezeních humanitární pomoci do Pásma Gazy. V květnu 2024 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu představitelům Izraele nařídil zastavení vojenské ofenzivy v Rafahu a současně, aby zajistili neomezený přístup humanitární pomoci a umožnili do Pásma Gazy vstoupit a pracovat vyšetřovacím týmům, které by z pověření orgánů OSN sbíraly možné důkazy ohledně údajného páchání genocidy na Palestincích, z něhož Izrael vinila Jihoafrická republika a delegáti Izraele to odmítali.
Několikrát se stalo, že radikální Izraelci (např. z řad izraelských osadníků v Západním břehu Jordánu) blokovali konvoje humanitární pomoci pro Palestince a v některých případech náklad zničili.
Během zahájení pozemních vojenských operací izraelské armády v Rafahu v květnu 2024 byly dočasně uzavřeny hraniční přechody Kerem Šalom (mezi Izraelem a Pásmem Gazy) a Rafah (mezi Egyptem a Pásmem Gazy), což zastavilo přísun humanitární pomoci. Americká diplomacie následně intenzivně jednala s Egyptem, který odmítal vpustit humanitární pomoc do Pásma Gazy přes hraniční přechod Rafah, dokud bude na druhé straně izraelská armáda. Joe Biden ke konci května se svým egyptským protějškem Abdal Fattáhem Sísím dojednal dočasné povolení Egypta na dodávky humanitární pomoci od OSN. Šéf egyptské humanitární organizace Červený půlměsíc uvedl, že před touto dohodou v Egyptě stály některé kamiony s humanitární pomocí až dva měsíce, a situace se ještě zhoršila právě po uzavření hraničního přechodu Rafah na začátku května. Potraviny se tak kazily a velké množství z nich se muselo rozprodat již v Egyptě, aby se nemusely zcela vyhodit. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) ke konci května 2024 uvedl, že od chvíle, kdy izraelská armáda zahájila vojenskou operaci v Rafahu, poklesl objem humanitární pomoci dopravované do Pásma Gazy o dvě třetiny.
V říjnu 2024 zaslali ministři Spojených států amerických Antony Blinken a Lloyd Austin dopis izraelské vládě, ve kterém požadovali, aby do jednoho měsíce Izrael zajistil zlepšení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy. V opačném případě pohrozili, že USA omezí dodávky zbraní. Důvodem bylo, že kvůli izraelským restrikcím v předcházejících měsících došlo k omezení dodávek humanitární pomoci až o polovinu. Izrael ihned reagoval vpuštěním padesáti kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy. V polovině listopadu podle izraelských dat byly vpuštěné dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy nejnižší od prosince 2023. Podle humanitárních agentur jen v říjnu 2024 izraelské úřady odmítly schválit vjezd 58 % konvojů s pomocí. Kvůli všeobecnému nedostatku v samotném Pásmu Gazy pak razantně vzrostly ceny potravin. Navíc část humanitární pomoci byla na území rozkradena ozbrojenými gangy a Hamásem. Americké ministerstvo zahraničí přesto potvrdilo, že v dodávkách zbraní se bude pokračovat. Humanitární organizace poté upozornily na to, že izraelská strana splnila jen čtyři z devatenácti podmínek, které USA stanovily. Po mezinárodním tlaku izraelská vláda v prosinci povolila vjezd průměrně 130 kamionů denně, zatímco v říjnu a listopadu to bylo asi 70. Nicméně již před válkou měly izraelské úřady spočítáno, že kaloricky Gaza potřebuje minimálně 170 kamionů denně. Podle humanitárních organizací, ale byl potřebný počet v době války kolem 500 kamionů denně.https://x.com/dan_prokop/status/1763551927558713518
Na konci roku 2025 izraelské úřady začaly vydávat speciální povolení pro vybrané soukromé obchodníky, kteří v Pásmu Gazy mohli prodávat produkty označené jako zboží dvojího použití. Takové produkty izraelské úřady do té doby vyřazovaly z mezinárodní humanitární pomoci. Šlo například o generátory nebo stanové tyče. Praxe byla kritizována za to, že nutila vysídlené Palestince vydávat další finanční prostředky na produkty, které jinak byly součástí základní humanitární pomoci.
Letecký a námořní koridor Od začátku roku 2024 shazovaly z letadel na území Pásma Gazy humanitární pomoc ve společné misi státy Francie, Egypt a Jordánsko. V březnu se přidaly i Spojené státy americké a krátce poté také Německo. V březnu 2024 byl rovněž otevřen námořní koridor s humanitární pomocí do Pásma Gazy. Na projektu spolupracovaly Evropská unie, Spojené státy americké, Spojené království a Spojené arabské emiráty. Námořní koridor byl ale pozastaven krátce po svém spuštění poté, co izraelské rakety zasáhly humanitární konvoj World Central Kitchen, kteří zajišťovali námořní distribuci pomoci. Na konci dubna 2024 WCK obnovilo v Pásmu Gazy svou činnost. Před vynuceným pozastavením činnosti v říjnu 2023 v Pásmu Gazy rozvezla 43 milionů jídel, což podle ní představovalo 62 procent z veškeré pomoci od mezinárodních neziskových skupin na místě. Spojené státy americké v téže době začaly se stavbou dříve oznámeného prozatímního mola na pobřeží Pásma Gazy. Během prvního týdne provozu ke konci května 2024 se přes molo podařilo dostat na území kolem 600 tun humanitární pomoci. Provoz amerického mola se ale potýkal s problémy. Kvůli špatnému počasí nebo bezpečnostní situaci byl jeho provoz opakovaně přerušován. Již na začátku července se proto Spojené státy americké rozhodly molo demontovat. Po molu bylo dodáno přibližně devět tisíc tun pomoci.
Podle OSN do dubna 2024 zemřelo nejméně dvanáct Palestinců v souvislosti se zásobami, které různé státy letecky dopravovaly a shazovaly na Gazu, aby tak pomohly zásobovat území základní humanitární pomocí. Tito lidé se buď utopili, když se snažili vylovit zásoby spadlé do moře, nebo byli přímo zasaženi bednami, kterým selhaly padáky. Současně OSN uvedlo, že úřad UNRWA reportoval, že 1,2 milionu vysídlených Palestinců žije v Rafahu a v Chán Júnis v provizorních podmínkách, zejména ve stanech. Dále, že izraelská armáda vybombardovala přes sto škol zřizovaných UNRWA. Podle úřadu UNOCHA bylo od března 2024 třicet procent humanitárních misí směřujících do severní Gazy izraelskou stranou zastaveno a zakázáno.
Šíření infekčních nemocí V polovině července 2024 byl ve vzorku z odpadních vod v Pásmu Gazy objeven poliovirus, tedy virus způsobující dětskou obrnu. Vzorky testovaly úřady v Gaze ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF). Nález potvrdila Světová zdravotnická organizace (WHO). Izraelská armáda v reakci oznámila, že začne nabízet posilující vakcínu proti dětské obrně svým vojákům sloužícím v Pásmu Gazy. Koncem července Ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy vyhlásilo na území epidemii dětské obrny. Případy byly hlášeny poprvé po dvaceti pěti letech. Důvodem šíření byly válkou zničené kanalizace a čističky odpadních vod a také pokles očkovaných. Světová zdravotnická organizace následně slíbila dodání milionu vakcín. Koncem srpna izraelské Ministerstvo obrany povolilo vjezd konvoje UNICEF s vakcínami proti dětské obrně do Pásma Gazy. Vakcíny měly vystačit pro 1,2 milionu osob. Izraelská armáda a Hamás se následně dohodly na třech místně i časově omezených přestávkách v bojích, aby mohla proběhnout řízená očkovací kampaň.