Žezlo Karla V. () je insignie, odznak moci francouzských králů, používaný během korunovačního obřadu od 14. století. Původně bylo součástí královské pokladnice v bazilice Saint-Denis, nyní je vystaveno v muzeu Louvre. Jedná se o jeden z mála francouzských korunovačních předmětů, které se dochovaly.
Vzhled žezla Poprvé bylo žezlo použito v den korunovace Karla V. dne 19. května 1364. Zlaté žezlo bylo speciálně navržené pro tuto příležitost, je zakončeno soškou, rovněž ze zlata, představující Karla Velikého sedícího na trůnu s císařskou korunou, to vše uspořádané na trojrozměrné fleur-de-lis.
Žezlo řečené Charlemagne (tj. Karel Veliký) mělo politický cíl posílit karolínský původ rodu Valois. Pokud byla Adéla ze Champagne, třetí manželka Ludvíka VII. a matka Filipa Augusta, stejně jako Isabela Henegavská, manželka jeho syna, potomky Karla II., který byl sám vnukem Karla Velikého, pak jsou Valois pouze mladší větví Kapetovců.
K již tak živé liturgické úctě se přidává politický kult Karla Velikého (přítomný v tématu Devíti hrdinů), od kterého první členové rodu Valois odvozovali svou legitimitu, jejímž iniciátorem byl Karel V. tváří v tvář nárokům Plantagenetů. Karel V. a jeho syn nesli křestní jméno svého předka Karla, který dal jméno karolínské dynastii, od které tito králové odvozují svůj rod. Nedávný nástup rodu na trůn (Filip VI. v roce 1328) zahájil novou éru umění ve službách moci. Dalším aspektem legitimizace dynastie Valois je meč, který nechal Karel ukovat, jako Joyeuse, mytický meč Karla Velikého.
Popis Žezlo se skládá ze čtyř na sebe navazujících spojených částí – dříkem, historickým uzlem, fleur-de-lis a vrcholovou soškou. Celkem měří 60 cm. Dřík je v horní části zdoben fleur-de-lis a rytými rozetovými uzly.
Koule (uzel) je zdobena třemi reliéfními výjevy zobrazujícími legendu o Karlu Velikém podle Kalichova kodexu. V první scéně se svatý Jakub zjevil Karlu Velikému, předal mu jablko a meč a nařídil mu, aby šel osvobodit Španělsko. Ve druhé scéně se svatý Jakub zjevuje rytířům v modlitbě, jejich kopí se během noci zakořenila a proměnila ve větve. Ve třetí scéně Svatý Jakub vytrhne Karlovi Velikému duši z rukou démona. Tyto tři medailony jsou obklopeny perlami a vsazenými kameny, kdysi drahokami, později nahrazenými sklem.
Šestilistá koruna, původně smaltovaná v bílé barvě, symbolizuje lilii, která podpírá sošku. Karel Veliký je zobrazen sedící na trůnu, korunovaný a držící vlevo jablko a vpravo dlouhé žezlo, jehož zlomený a chybějící konec je nahrazen koulí. Na základně soklu se na čtyřech stranách táhne prolamovaný nápis v latině. SANTUS [sic] KAROLUS MAGNUS ITALIA ROMA GALIA ET (?) ALIA Vrcholová soška představuje Karla Velikého na trůnu, nesoucího v jedné ruce křížový globus a v druhé žezlo. Opěrky trůnu původně zdobili dva orli a dva lvi, z původního se dochoval pouze jeden. Perla dříve zdobící císařskou korunu Karla Velikého byla nahrazena křížem.
Toto žezlo prošlo četnými restaurováními a úpravami detailů v letech 1722, 1775, 1804 a 1825. Různé odkazy na dobové zdroje naznačují, že byl vyroben mezi lety 1370 a 1380. Žezlo ve velmi přesné podobě je poprvé vidět na iluminaci korunovační knihy Karla V. v roce 1364. Není jisté, zda se jedná o současné nedokončené žezlo, nebo o ztracené žezlo, které Karlovi V. posloužilo jako model pro výrobu toho, které se dochovalo, určeného pro jeho syna Karla VI.
Osudy žezla V inventáři z roku 1380 je žezlo zmíněno mezi předměty, které připravil Karel V. a svěřil je opatovi ze Saint-Denis 7. května 1380 u příležitosti korunovace jeho syna, budoucího Karla VI. Krátce před svou smrtí nechal Karel V. upravit také žezlo a nahradil kytici listí, která původně žezlo zakončovala, bílou smaltovanou lilií vycházející z koule zobrazující scény ze života Karla Velikého. Žezlo se poté používalo při všech korunovacích francouzských králů, s výjimkou korunovací Karla VII. a Jindřicha IV.
Pokud se žezlo nepoužívalo při korunovaci nebo obřadu, bylo uloženo v jedné z truhlic pokladnice Saint-Denys. Žezlo bylo uloženo ve čtvrté ze sedmi pokladnic.
Napoleon ho použil během své korunovace. Vyskytuje se na státních znacích Prvního a Druhého císařství.
Karel X. byl posledním francouzským panovníkem, který žezlo použil při své korunovaci v roce 1825.
Žezlo se nyní nachází v pařížském muzeu Louvre.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Díla uložená v Louvru Kategorie:Ancien régime Kategorie:Insignie