Richard Pogatschnigg ( Rihard Pogačnik) (14. prosince 1838 Terst – 22. října 1895 Pula) byl rakousko-uherský admirál slovinského původu. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1856 a v mládí se zúčastnil několika válek. Později vystřídal řadu funkcí na moři i v námořní administraci, vynikl mimo jiné jako odborník na torpéda. Absolvoval několik zaoceánských cest a svou kariéru završil jako velitel námořní pěchoty v Pule (1890–1893). V roce 1893 byl penzionován v hodnosti kontradmirála.
Životopis náhled|vlevo|Fregata SMS Novara, na níž Richard Pogatschnigg doprovázel v letech 1864–1865 císaře Maxmiliána I. do Mexika Byl synem Richarda Pogatschnigga, c. k. kapitána u 22. pěšího pluku. Studoval na C. k. námořní akademii v Terstu a v letech 1848–1849 na lodi SMS Venus absolvoval cestu z Istrie na Madeiru. V roce 1856 vstoupil jako kadet k námořnictvu. Podle dochovaných vysvědčení z námořní akademie ovládal výborně němčinu a italštinu, domluvil se také francouzsky a anglicky. Vzhledem ke svému původu používal i slovinštinu, kterou měl v zájmu služebního postupu na doporučení nadřízených upozadit, svého rodného jazyka se ale nevzdal až do závěru kariéry.Životopis Richarda Pogatschnigga dostupné online Vystřídal službu na různých lodích a v roce 1859 získal hodnost praporčíka, kdy se na brize SMS Montecuccoli zúčastnil války se Sardinií.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 716 dostupné online Na korvetě SMS Dandolo vykonal cestu do Španělska (1859–1860), poté působil u námořní základny v Terstu a uplatnil se i jako pedagog. Jako navigační důstojník na fregatě SMS Novara doprovázel císaře Maxmiliána I. do Mexika (1864–1865). Na pozici dělostřeleckého důstojníka na fregatě SMS Don Juan d'Austria se během války s Itálií zúčastnil bitvy u Visu (1866).Přehled velení rakouského námořnictva v bitvě u Visu na webu moja-rijeka.eu dostupné online
náhled|vlevo|SMS Schwarzenberg, vlajková loď Richarda Pogatschnigga v letech 1884–1886 Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1866,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 740 dostupné online poručík I. třídy 1869)Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 891 dostupné online vystřídal různé funkce u námořního arzenálu v Pule, kde také velel menším jednotkám námořní pěchoty a sloužil též na cvičných lodích kadetů námořní akademie.Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 78 dostupné online Absolvoval kurz pro důstojníky dělostřelectva a později vynikl jako odborník při zavádění torpéd v námořnictvu. Byl prvním důstojníkem na lodích SMS Bellona a SMS Salamander (1876–1877) a následující dva roky strávil službou u výstrojní komise u arzenálu v Pule (1877–1879).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1879; Vídeň, 1879; s. 63 dostupné online Od dubna 1879 do května 1880 byl velitelem dělového člunu SMS Sansego v přístavu Castelnuovo (dnes Herceg Novi v Černé Hoře).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1880; Vídeň, 1880; s. 88 dostupné online
Jako korvetní kapitán (1. května 1880)Almanach für die k.k. Kriegs-Marine 1881; Vídeň, 1881; s. 240 dostupné online byl velitelem cvičných lodí SMS Velebich (1882)Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1882; Vídeň, 1882; s. 95 dostupné online a SMS Schwarzenberg (1884–1886).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 113 dostupné online Mezitím byl v letech 1883–1884 na lodi SMS Andreas Hofer přidělen k vojenskému velitelství v ZadaruKais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 927 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 94 dostupné online a k datu 1. května 1884 obdržel hodnost fregatního kapitána.Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 936 dostupné online V lednu 1886 byl vyslán do Havany, kde měl převzít velení fregaty SMS Donau na místo zemřelého kapitána Hermanna Czeiky von Hallburg. Nalodil se 9. února 1886 a z Karibiku pokračoval do New Yorku, po návratu do Evropy krátce kotvil v přístavech Severního a Baltského moře. V Kielu navštívil palubu lodi SMS Donau německý princ Jindřich Pruský, v Kronštadtu byl Pogatschnigg pozván na audienci k ruskému carovi Alexandrovi III. V Kodani jej přijal dánský král Kristián IX. a při návratu do domovského přístavu absolvoval ještě zastávku v Lisabonu s přijetím u portugalského krále Ludvíka I.Přehled cest lodí c. k. námořnictva na webu kriegsmarine.hu dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1886; Vídeň, 1886; s. 110 dostupné online
V hodnosti kapitána řadové lodi (1. listopadu 1886)Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 977 dostupné online zastával funkce u sborového námořního velitelství v Pule,Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1887; Vídeň, 1887; s. 6, 96 dostupné online kromě toho byl velitelem obrněných lodí SMS Don Juan d'Austria (1888) a SMS Tegetthoff (1889). Na vlajkové lodi SMS Laudon byl v letech 1889–1890 velitelem námořní divize.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1890; Vídeň, 1890; s. 120 dostupné online Nakonec zastával funkci velitele námořní pěchoty v Pule (Matrosen-Korps, 1890–1893).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 327 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1032, 1088 dostupné online K datu 1. května 1893 byl penzionován a při té příležitosti obdržel hodnost kontradmirála.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 140 dostupné online
Po odchodu do výslužby se usadil v Pule,Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 86 dostupné online kde zemřel 22. října 1895 ve věku 56 let. Je pohřben na námořním hřbitově v Pule.Hrob Richarda Pogatschnigga na námořním hřbitově v Pule dostupné online
Řády a vyznamenání Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vysokých ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 253 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1866) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1879) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1893)
Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Guadalupe (1864, Mexiko) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava II. třídy (1877, Rusko) 60x60pixelů komandér Danebrožského řádu (1887, Dánsko) 60x60pixelů komandér Řádu Kristova (1887, Portugalsko) 60x60pixelů Námořní záslužný kříž III. třídy (1889, Španělsko)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 466–470 (heslo Richard Pogatschnigg) ISBN 3-7648-2511-1
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Císařského řádu Guadalupe Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Nositelé Námořního záslužného kříže (Španělsko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 14. prosince Kategorie:Narození v roce 1838 Kategorie:Narození v Terstu Kategorie:Úmrtí 22. října Kategorie:Úmrtí v roce 1895 Kategorie:Úmrtí v Pule Kategorie:Pohřbení v Pule Kategorie:Muži