Izraelsko-íránská válka, někdy též dvanáctidenní válka, byl ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Íránem, který začal 13. června 2025 izraelskými překvapivými útoky na klíčová jaderná a vojenská zařízení v Íránu, a skončil 24. června 2025 uzavřením příměří. V úvodních hodinách války Izrael cíleně zabil několik íránských vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců, provedl letecké útoky na jaderná a vojenská zařízení a zničil značnou část íránské protivzdušné obrany. Izraelské obranné síly přiřadily útokům kódové označení Vzpínající se lev (). Írán reagoval odpálením raket na vojenské cíle a města v Izraeli. Írán přiřadil odvetným útokům kódové označení Skutečný slib 3.
Izraelské útoky zabily několik íránských vysokých vojenských velitelů, nejméně devět předních jaderných vědců a více než 200 íránských civilistů. Letecké útoky zničily nadzemní část jaderného zařízení Natanz a poškodily zařízení na konverzi uranu v Isfahánu. Terčem útoku se stalo podzemní zařízení na obohacování uranu ve Fordo, které však nebylo poškozeno. Izrael také zasáhl raketový komplex poblíž Tabrízu, raketovou základnu v Kermánšáhu a zařízení Islámských revolučních gard poblíž Teheránu a Piranšahru. V první vlně odvetných útoků Írán vypálil přibližně 100 raket a v následující vlně desítky dalších. Írán rovněž vyslal na Izrael více než 100 dronů. Íránské útoky zasáhly obytné budovy, univerzitu a nemocnici, což si vyžádalo 24 obětí, všechny civilisty.
Právní vědci uvedli, že izraelské útoky porušují mezinárodní právo, přičemž tento názor sdílejí vlády Bolívie, Brazílie, Číny, Kuby, Ruska a Jihoafrické republiky. Izraelské útoky odsoudily země islámského světa, včetně Egypta, Jordánska, Pákistánu a Turecka. Naopak Německo a Spojené státy americké útoky podpořily a prohlásily, že Írán by měl neprodleně souhlasit s jadernou dohodou. Řada západních zemí uvedla, že Írán nesmí získat jaderné zbraně, odsoudila násilí a vyzvala Izrael i Írán k uklidnění situace, přičemž Kanada, Francie a Spojené království prohlásily, že Izrael má právo na sebeobranu. Organizace spojených národů vyjádřila znepokojení a vyzvala k zdrženlivosti. Dne 19. června americký prezident Donald Trump oznámil, že zvažuje zapojení USA do útoků proti Íránu. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zavražděním íránského nejvyššího vůdce Alího Chámeneího, zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu a americký prezident Trump tuto možnost nevyloučili. Izraelské obranné síly ve svém prohlášení označily útok na Írán za preemptivní úder, neboť… íránský program vývoje a výroby jaderných zbraní pokročil do bodu, kdy představuje existenční ohrožení Izraele ze strany režimu, který se otevřeně snaží přivodit zničení Státu Izrael.
Dne 22. června se k útokům připojily síly Letectva a Námořnictva Spojených států. O dva dny později se Izrael a Írán dohodly na příměří.
Pozadí Před íránskou revolucí v roce 1979 byly Izrael a Írán, kterému vládla dynastie Pahlaví, spojenci. Výsledkem revoluce byl pád dynastie a nastolení vlády islámských ší'itských fundamentalistů v čele s Rúholláhem Chomejním, kteří se snažili získat podporu arabských zemí tím, že ukončili spolupráci s Izraelem a odsoudili jej za okupaci palestinských území. Od roku 1979 začal Írán popírat holokaustu a vyostřil svou rétoriku vůči Izraeli, včetně hrozeb zničení a vymazání z mapy. Írán považuje Izrael za zemi praktikující imperialismus na Blízkém východě. Podle hnutí Combat Antisemitism jsou íránská prohlášení antisemitská a nabádají ke genocidě. Mezi oběma zeměmi probíhá od roku 1985 zástupný konflikt, přičemž Írán používá k boji Osu odporu, koalici zahrnující Hamás, Hizballáh a Hútie.
Izrael považuje Írán za svého největšího nepřítele a věří, že jakmile Írán získá jaderné zbraně, Izrael by mohl být zničen. V souvislosti s tímto Izrael několikrát naznačil, že nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň.
Íránský jaderný program
V roce 2015 Írán souhlasil se společným komplexním akčním plánem, jehož cílem bylo omezit íránský jaderný program. Plán podepsali stálí členové Rady bezpečnosti OSN, Německo, Evropská unie a Írán. V roce 2018 Spojené státy americké odstoupily od dohody a obnovily sankce vůči Íránu, a to navzdory zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii, že Írán dohodu dodržuje. V roce 2022 začal Írán obohacovat uran na 60 %, přičemž k výrobě jaderné zbraně je potřeba hodnota kolem 90 %.
V březnu 2025 ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbard uvedla, že zpravodajská komunita USA se domnívá, že „Írán nevyrábí jaderné zbraně a nejvyšší vůdce Alí Chámeneí nedal souhlas k obnovení programu vývoje jaderných zbraní, který pozastavil v roce 2003“. V dubnu americký prezident Donald Trump oznámil, že USA zahájily přímá jednání s Íránem o jeho jaderném programu. Dodal také, že Írán má dva měsíce na uzavření dohody; dvouměsíční lhůta vypršela den před izraelskými údery.
V květnu 2025 Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že Írán disponuje 409 kg uranu obohaceného na 60 %. Den před údery Mezinárodní agentura pro atomovou energii poprvé za 20 let uvedla, že Írán dlouhodobě neplní své jaderné závazky. Írán na to reagoval oznámením o zahájení provozu nového zařízení na obohacování uranu, instalací modernějších odstředivek a íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil přerušit spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.
Podle expertů Írán nebyl v červnu 2025 před dokončením jaderných bomb. Disponoval sice velkou zásobou obohaceného uranu, ale neměl jiné podstatné technologie k výrobě bomby. Pokud by se rozhodl jadernou bombu vyrobit, potřeboval by podle odhadů nejméně rok. Podle odborníka na jadernou bezpečnost Michala Smetany byl íránský jaderný program v letech 2016 až 2020 ze všech států pod nejpodrobnější kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), přičemž při kontrolách spolupracoval. Situace se začala měnit až po vypovězení Společného komplexního akčního plánu ze strany USA. Nicméně kontroly pokračovaly až do roku 2025, přičemž Írán postupně snižoval spolupráci s MAAE.
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Írán obohacuje uran až na 60% štěpné čistoty, přičemž by obohacení mohlo stoupnout až na 90%, což je úroveň vhodná pro jaderné zbraně. Podle expertů západních mocností neexistuje žádné civilní využití pro tak vysoce obohacený uran. Podle MAAE Fordó vyprodukovala 166,6 kg uranu obohaceného až na 60%, což podle současných měřítek stačí na necelé čtyři jaderné bomby.
Přímý íránsko-izraelský konflikt
Ačkoli Írán a Izrael již dlouho vedou zástupný konflikt, v roce 2024 došlo poprvé k přímému konfliktu mezi oběma zeměmi. Po leteckém útoku na íránský konzulát v Damašku, který je připisován Izraeli, provedl Írán v dubnu 2024 útok na Izrael. V témže měsíci provedl Izrael odvetu, což byly první přímé vojenské konfrontace mezi oběma státy. V červenci provedl Izrael atentát na Ismáíla Haníju, předsedu politbyra Hamásu. V říjnu zaútočil Írán na Izrael a naopak. V prosinci došlo k pádu režimu rodiny al-Asadových v Sýrii, čímž Írán přišel o jednoho spojence. V důsledku války v Pásmu Gazy a konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem výrazně oslabily organizace Hamás a Hizballáh, které jsou členy Osy odporu.
Krátce před útokem Dne 12. června 2025 ABC News informovala, že Izrael zvažuje vojenskou akci proti Íránu. O několik hodin později byli podle CBS News američtí představitelé informováni, že Izrael je „plně připraven“ zahájit operaci proti Íránu. Trumpova vláda údajně zvažovala, jak Izrael podpořit, aniž by operaci vedla. Mike Huckabee, americký velvyslanec v Izraeli, uvedl, že je nepravděpodobné, že by Izrael zaútočil na Írán bez souhlasu Trumpovy vlády. Izrael informoval Trumpovu vládu, že o zahájení útoků bude předem informována. Americký prezident Donald Trump hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v předvečer útoků a později přiznal, že o plánovaných akcích Izraele věděl předem. Podle nejmenovaného izraelského představitele Spojené státy věděly o plánované operaci nejméně týden předem.
Koaliční krize v Izraeli V červnu 2025 opozice vyvolala hlasování o důvěře vlády. Rozkol se podařilo vytvořit v otázce služby v armádě pro ultraortodoxní Židy. Aliance Sjednocený judaismus Tóry pohrozila podpořením vyslovení nedůvěry a rozpuštění Knesetu. Během vládní krize ovšem izraelská armáda zaútočila na íránský jaderný program, přičemž se politické strany opět semknuly a odmítaly posilovat vnitropolitické pnutí. O plánu útoku na Írán se přitom koaliční členové vlády dozvěděli necelý den před hlasováním o případném rozpuštění Knesetu. Opozice po oznámení provedení prvního útoku na Írán návrh bodu hlasování o vyslovení nedůvěry vládě stáhla ze schůze Knesetu. Netanjahu nakonec slíbil rozvolnění podmínek pro charedim a Kneset v době války odmítl hlasovat o svém rozpuštění (při hlasování 61 proti a 53 pro v otázce zařazení tohoto bodu na program schůze).
Izraelské útoky
13. červen
Ráno
náhled|Izraelské nálety na Jaderné zařízení Natanz náhled|Následky útoku na budovu v Teheránu náhled|Následky izraelských útoků v Teheránu V časných ranních hodinách zahájilo Izraelské vojenské letectvo údery zaměřené na íránská jaderná zařízení a vojenskou infrastrukturu. Do 6:30 ráno letectvo provedlo pět vln útoků. Do útoků se zapojila také zpravodajská služba Mosad, která provedla sabotážní akce zaměřené na systémy protivzdušné obrany a infrastrukturu raket dlouhého doletu. Během útoků nedošlo k žádným jaderným haváriím, jelikož Izrael nezasáhl funkční jaderné reaktory.
Mluvčí Izraelských obranných sil Efi Defrin uvedl, že bylo nasazeno více než 200 stíhacích letounů, včetně F-35l Adir, které zasáhly více než 100 cílů. Podle nejmenovaného armádního činitele Mosad vybudoval poblíž Teheránu tajnou základnu dronů. Drony byly použity ke zničení protivzdušné obrany, díky čemuž byly útoky úspěšnější. Mimo jiné Izrael do Íránu propašoval agenty Mosadu a přesné zbraňové systémy.
Kolem 3 hodiny ráno vyhlásil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac celostátní stav nouze, varoval před bezprostředním odvetným útokem a řekl, že v případě izraelských útoků jde o „preventivní údery“. Z důvodu možného protiútoku se po celém Izraeli rozezněly sirény. Izraelské ministerstvo dopravy oznámilo, že do odvolání byl izraelský vzdušný prostor uzavřen pro přílety i odlety.
Výbuchy byly hlášeny po celém Teheránu, včetně okolních vojenských základen a čtvrti Šahrák-e Mahálátí, kde bydlí vysocí představitelé íránských ozbrojených sil. Podle časopisu Time se v důsledku síly některých výbuchů zřítilo několik budov. Izrael také zasáhl města Isfahán, Kermánšáh a Arák. Íránská státní zpravodajská agentura uvedla, že při útocích zahynuli civilisté a že byly zasaženy obytné budovy.
Terčem útoků se stalo jaderné zařízení v Natanzu, kde se nachází jedno z hlavních středisek íránského jaderného programu. Zasaženy byly rovněž jaderné elektrárny v Chondábu a Chorramábádu. Podle prohlášení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) s odvoláním na íránské úřady nedošlo v jaderném zařízení v Natanzu po izraelských útocích k žádnému zvýšení úrovně radiace.
Odpoledne náhled|Obytný dům v Teheránu poškozený během izraelského útoku V časných odpoledních hodinách Izrael provedl údery poblíž letiště v Tabrízu. Izrael zasáhl také Šíráz. K výbuchům došlo rovněž na letecké základně Hamadán a vojenské základně Párčín. K dvěma výbuchům došlo také poblíž podzemní továrny na obohacování uranu ve Fordo, kde údajně protivzdušná obrana sestřelila izraelský bezpilotní letoun. Izraelské obranné síly (IOS) později uvedly, že zničily desítky íránských dronů a odpalovacích zařízení raket země-země.
V průběhu dne IOS potvrdily, že zasáhly Centrum jaderné technologie v Isfahánu.
Íránská média informovala, že nad íránským vzdušným prostorem byly sestřeleny nejméně dva izraelské stíhací letouny a byla zajata pilotka. IOS tuto informaci popřely.