thumb|Stroj na kompostování lihovarských výpalků a šámy Šáma je označení pro kaly vznikající v některých potravinářských provozech, zejména v cukrovarnictví a lihovarnictví. Druhotně jsou využitelné jako hnojivo s bazickou reakcí, bohaté zejména na vápník, někdy i hořčík. Obsahují také menší množství dusíku, fosforu, draslíku, stopové prvky a organické látky podporující rozvoj půdní mikroflóry.
Cukrovarská šáma Neboli cukrovarnický saturační kal. Vzniká při rafinaci cukru, kdy je do surové šťávy přidáváno vápenné mléko, směs se v saturátoru čeří oxidem uhličitým. Vysrážený uhličitan vápenatý na sebe váže nečistoty a v kalolisu je odfiltrován od šťávy a následně odvážen na skládku. Na hmotnost zpracované řepy připadá asi 6–8 % šámy o obsahu 45-60 % sušiny.
Přinejmenším do 70. let 20. století obsahovala šáma zhruba 50 % vody (tedy 50 % sušiny), takže se nechávala přes zimu na hromadách, aby se vysušila mrazem, a teprve na jaře se rozhazovala. V současnosti je dodávána s obsahem sušiny až 70 %.
+ Složení podle vápník (CaO) hořčík (Mg) dusík (N) fosfor (P) draslík (K) síra (S) sodík (Na) bor (B) železo (Fe) org. látky J. Hlušek, 2004 26 % 2 % (MgO) 0,2 % 0,18 % 0,16 % nesp. nesp. nesp. nesp. 12 % (z toho 2 % sacharozy) H. Schiweck, 1976 nesp. 3,27 % 0,45 %** 0,44 % – 0,52 % nesp. nesp. nesp. 18,69 % R. Bretschneider, 1980* nesp. 0,8–1,5 % 0,25 % 0,41 % 0,22 % – – – nesp. 7,5–13,0 % Nordzucker, 1998 nesp. 1,2–2,4 % 0,2–0,4 % 0,35–0,52 % – nesp. nesp. nesp. nesp. – R. F. Madsen et al., 1998 nesp. 0,6 (0,3–1,3) % 0,4 (0,3–0,6) % 0,4 (0,25–0,8) % 0,1 (0,02–0,17) % 0,25 % 0,1 % 0,09 % nesp. 10 (8–18) % O. Güler et al., 2002* nesp. nesp. nesp. nesp. 0,08 % nesp. 0,09 % nesp. 0,02 % 9,2 % ČR, 2006–2007 nesp. 0,57–0,78 % 0,6 % 0,27–0,56 % 0,04–0,07 % – – – nesp. 13,7–17,3 % * přepočteno na sušinu 70 % ** pouze bílkovinný dusík
Využití kalu jako hnojiva je podle UKZUS podmíněno dosažením neutralizační hodnoty ve vysušném vzorku stanovené podle ČSN EN 12 945 na minimálně 35 % CaO a vlhkosti maximálně 42 % (tj. obsah sušiny minimálně 58 %).
Lihovarská šáma Podle Jaroslava Hluška vzniká při lihovarnické výrobě potaše, podle Petra Jungy vzniká společně s produkcí výpalků. Má podobné vlastnosti jako cukrovarská šáma. Podle složení se rozděluje šáma bílá (s vyšším obsahem vápníku) a černá (s vyšším obsahem organických látek): + Složení typ vápník (CaO) dusík (N) fosfor (P) draslík (K) org. látky bílá šáma 50 % 0,02 % 0,11 % 0,42 % 2–3 % černá šáma 30 % 0,4–1,5 % 0,2 % 1,5–2,5 % 12-20 %
Reference
Kategorie:Cukrovarnictví Kategorie:Hnojiva Kategorie:Lihovarnictví Kategorie:Vápenatá hnojiva Kategorie:Půdní kondicionéry Kategorie:Hnojiva s obsahem stopových prvků Kategorie:Hnojiva s obsahem hořčíku