Hrobka Sporcků a Swéerts-Sporcků, také Šporkovská hrobka, případně Sporckovká hrobka ( Graf Sporck’sche und Graf Swéerts-Sporck’sche Familiengruft) je pohřebiště hraběcích rodů Sporcků a Swéerts-Sporcků v kryptě pod kostelem Nejsvětější Trojice v hospitálu Kuks v okrese Trutnov. Nechal ji postavit František Antonín Sporck. Pohřbívat se v ní začalo v roce 1712, k poslednímu uložení ostatků došlo v roce 1993. Hrobka, která je ve vlastnictví státu a spravuje ji Národní památkový ústav, je zpřístupněna veřejnosti. Hospitál Kuks, jehož je hrobka součástí, je chráněn jako národní kulturní památka.
Historie náhled|upright|vlevo|Vstup do hrobky Hospital Kuks s kostelem a hrobkou se nachází na bývalém panství Choustníkovo Hradiště, které zakoupil Jan Sporck († 1679) od Leopolda Viléma Bádenského (1626–1671) v roce 1664 za 66 tisíc zlatých. Janův syn František Antonín (1662–1738) nechal na levém břehu Labe postavit budovu lázní, kterou využíval také jako své sídlo, a na protější straně zaopatřovací ústav pro vojenské veterány – hospitál. Součástí hospitálu byl kostel Nejsvětější Trojice a pod ním rodinná hrobka. Kostel byl postaven v letech 1707–1715. Přestože byl kostel vysvěcen až v roce 1717, první pohřeb se konal v roce 1712, kdy sem byly převezeny ostatky otce zakladatele hospitálu.
Na stavbě kostela, v jehož podzemí se hrobka nachází, pracoval italský stavitel Giovanni Battista Alliprandi, zednický mistr Petr Netola a kameník Petr Antonín della Torre. Od roku 1743 spravovali špitál a pečovali o potřebné milosrdní bratři. Dědicové Františka Antonína Sporcka se do hospitálu přestěhovali v polovině 18. století.
Architektura a vnitřní vybavení náhled|Interiér Jak bylo v baroku módní, byl komplex koncipován podél centrální osy tak, aby měl František Antonín Sporck výhled ze své rezidence na levém břehu Labe přímo do krypty na svítící věčné světlo. Krypta se rozkládá pod celou plochou kostela. Má tedy stejný osmiboký půdorys s výklenky. Je vystavěna z mohutných neomítnutých pískovcových kvádrů a centrálně zaklenuta.
Do krypty lze sejít z kostela po čtyřiceti točitých schodech. Hlavní vchod do hrobky je ovšem dlouhou chodbou pod terasou. Protože je hrobka zbudována ve svahu, zvláštností je, že se do krypty neschází, nýbrž po několika schodech vystupuje vzhůru.
Proti vchodu v ose krypty se tyčí dřevěný kříž se sochou ukřižovaného Krista od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1725 nebo 1726. Jedná se o jedinou Braunovu dřevořezbu v Kuksu. Kamennou oltářní mensu zdobí reliéf Vzkříšení Páně. Po stranách tabernáklu jsou dva truchlící andílci s lebkami. Pocházejí z Braunovy dílny.
Před oltářem stávaly dvě řady lavic, do nichž usedali účastníci pravidelných bohoslužeb. V souladu s ustanovením nadační listiny se zde denně v 9 hodin sloužívala mše za zakladatele hospitálu.
Za oltářem je oddělená prostora, v níž je uložena většina rakví. Uprostřed krypty je umístěna lucerna s věčným světlem.
Sarkofágy a rakve náhled|Rakev s ostatky Františka Antonína Sporcka, nejslavnějšího představitele rodu V kryptě se nachází dvě desítky převážně cínových rakví, v nichž jsou vloženy ještě dřevěné rakve s ostatky. Na rakvi je obvykle erb, krucifix, lebka a cínová tabulka s latinským či německým textem identifikujícím pohřbeného. Nechybí ani signatura mistrovské dílny, která rakev vyrobila.
Pohřební schránka Františka Antonína Sporcka se skládá ze dvou vrstev – vnějšího cínovévo sarkofágu a vnitřní dubové rakve, která je v oblasti hlavy na horní a obou bočních stranách opatřena prosklenými okénky. Na rakvi je nápis SporCkIVs hoC sItVs est bVsto. LaCrIMare VIator: nVnC LVgent CharItes, reLLIgIo, pIetas, to je ve volném českém překladu Sporck v tomto jest pochován hrobě. Plač, poutníče! Nyní truchlejí charitky, náboženství, dobrotivost. Chronogram C+I+V+C+I+V+V+L+C+I+M+V+I+V+C+L+V+C+I+L+L+I+I+I udává součet 1738, kdy Sporck zemřel.
Kromě níže v tabulce popsaných sarkofágů byla v Kuksu také druhotně uložena dětská rakev Jana Františka ze Sporcku († 17. dubna 1693), s největší pravděpodobností syna Františka Antonína.
Seznam pohřbených V hrobce bylo pohřbeno dvacet dva jedinců z obou zmíněných šlechtických rodů, jedna rodinná přítelkyně a jedna příbuzensky blíže neurčená osoba. Mnoho dalších Sporcků a Swéerts-Sporcků bylo pohřběno v jiných pohřebištích, např. na hřbitově v Krnsku.
Chronologicky podle data úmrtí náhled|Interiér
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Červeně jsou vyznačeni příslušníci rodu Sporcků, fialově Swéertsů a Swéerts-Sporcků, žlutě jsou vyznačeni přiženění manželé nebo přivdané manželky z jiných rodů, pokud zde byli pohřbeni. Modře jsou vyznačeny osoby, které nebyly příbuzné nebo není příbuzenství dostatečně prokázáno, navíc mají speciální číslování. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny jinde.
Rod Sporcků pocházel z Vestfálska v severním Německu. Jan (Johann) Sporck († 1679), od kterého jsou počítány generace, se díky svým vojenským schopnostem vypracoval ze sedláka na hraběte. Swéertsové byli stará bruselská patricijská rodina. František Jan ze Swéerts-Reistu (1613–1700), od kterého jsou počítány generace, byl v roce 1653 povýšen do panského stavu. Jeho syn František Karel Rudolf ze Swéerts-Reistu (1688–1757) byl v roce 1718 svým tchánem Františkem Antonínem Sporckem (1662–1738) přijat jako adoptivní syn a v témže roce získal hraběcí titul, zároveň došlo k rozšíření rodového jména do podoby Swéerts-Sporck (von Swéerts und von Sporck, respektive Swéerts-Sporck von Reist). Plná titulatura byla hrabě Swéerts-Sporck, svobodný pán z Reistu, Laakenu a Blauenthurnu. Syny Jana Františka Kristiána Swéerts-Sporcka (1729–1802) se rod rozdělil na primogenituru (Filip Benicius (1753–1809)), která však v další generaci v mužské linii vymřela, a na sekundogenituru (Josef František (1756–1823)).
U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. (1.) Eleonora Marie Kateřina z Finecku 1639 nebo 1640 Meklenbursko 1641: Jan Sporck (č. 2) Zemřela a byla pochována ve Francii. Po roce 1680 František Antonín přivezl její lebku do Prahy a několik let ji měl uloženou v ložnici svého paláce. Později byla uložena ve speciální prosklené skříňce do rodinné hrobky. Pouze lebka. Původně byla luteránského vyznání, před sňatkem konvertovala ke katolické víře. Doprovázela manžela při válečném tažení do Francie.
Narodily se jí čtyři děti: 1. Marie Sabina, provd. ze Swéerts-Reistu (1661–1717) 2. František Antonín (1662–1738; č. ) 3. Ferdinand Leopold (1664–1711), pokračovatel rodu, dědic Heřmanova Městce 4. Anna Kateřina, provd. ze Schaffgotsche, poté Vrábská a nakonec z Daunu (1669–1712) 2 9. 1674 2. 1. Jan Sporck střed|100 px 1595 či 1597 Westerloh, Delbrück nebo 6. 1. 1600 František Nolte Sporck I. 1641: Anna Markéta z Linsingenu † 1659 Pohřben v kostele sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem, který zanikl v 19. století. Dne 4. 4. 1712 ostatky přeneseny do Kuksu. Zakladatel rodu. Generál. Narodil se jako sedlák, za své vojenské úspěchy povýšen na svobodného pána (1647) a na říšského hraběte (1664). V roce 1666 byl hraběcí titul potvrzen i pro Čechy. V roce 1648 získal český inkolát. Majitel panství a zámků Lysá nad Labem, Konojedy, Heřmanův Městec, Morašice, Choustníkovo Hradiště, Vřešťov, Malešov a Hořiněves. V prvním manželství se narodila jedna dcera, provd. Colonnová z Felsu. 6. 8. 1679 Heřmanův Městec II. Eleonora Marie Kateřina z Finecku (č. 1) 3. 3. Jan František Antonín Sporck 10. 10. 1689 Heřmanův Městec Ferdinand Leopold Sporck 13. 11. 1674 – 1711 Marie Zuzana Talackovna z Ještětic Synovec Františka Antonína Sporcka. Majitel části hořiněveského panství. Zemřel ve věku 24 let. 20. 6. 1714 Apolonie Rozálie Wratislavová z Mitrowicz 19. 2. 1666 Praha – 30. 9. 1747 Praha x716. Agnes Tarnowska z Tarnowa 1626 Liliputka, která měřila asi 120 centimetrů. Nepocházela z rodu Sporcků, ani ze spřízněného rodu. Odhalila spiknutí proti generálovi Janovi. 1716 4. 3. Eleonora Františka Sporcková – S. Marie Aloisie Kajetána 13. 7. 1687 František Antonín Sporck (č. 6) Představená kláštera sester anunciátek – celestinek Zvěstování Panny Marie, který v Choustníkově Hradišti založil její otec. 29. 1. 1717 Františka Apolonie ze Swéerts-Reistu (č. 5) x718. Johanna Adriana z Fremy 1673 NN Kuntz z Freyenthurnu 16. 1. 1718 Lysá nad Labem 5. 2./(2.) Františka Apolonie ze Swéerts-Reistu 1667 1686 nebo 1687: František Antonín Sporck (č. 6) Narodily se jí následující děti: 1. Eleonora Františka (1687–1717; č. 4), představená celestýnek v Choustníkově Hradišti 2. Anna Kateřina, provd. Swéerts (1689–1754; pohřbena v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech), univerzální dědička 3. Jan Josef (1691–?) 4. Jan František (1691–1693 nebo */† 1699) 22. 4. 1726 6. 2. František Antonín Sporck střed|100 px 9. 3. 1662 Lysá nad Labem Jan Sporck (č. 2) I. neznámá Pohřben ve své kryptě v hospitálu Kuks. Zakladatel hospitálu Kuks s rodovou hrobkou. Královský místodržící (1690) a skutečný tajný rada (1692). Majitel panství a statků Lysá nad Labem, Konojedy, Malešov (1679–1699), Choustníkovo Hradiště, Kuks, Korotice, Ostrov (1679–1696). Zakladatel loveckého zámečku Bon Repos (1717). V roce 1695 založil v Čechách Řád svatého Huberta. V Lysé zřídil knihtiskárnu. 30. 3. 1738 Lysá nad Labem II. 1687: Františka Apollonie ze Swéerts-Reistu (č. 5) 7. 6. Filip Swéerts-Sporck 17. 12. 1807 Krakov Filip Benicius Swéerts-Sporck 30. 9. 1753 Lysá nad Labem – 4. 4. 1809 Krakov Původně pohřben 6. 7. 1817 v Lysé nad Labem v hraběcí hrobce na novém hřbitově za školou. Ostatky byly 15. 11. 1852 exhumovány a převezeny 16. 11. 1852 do hrobky v Kuksu. Zemřel ve věku 10 let na spálu, která přešla v břišní tyfus. 4. 7. 1817 Lysá nad Labem Aloisie z Pötting-Persingu (č. 8) 8. (5.) Aloisie z Pötting-Persingu 12. 8. 1776 Praha I. Wratislav z Mitrowicz Původně pohřbena 15. 12. 1825 v Lysé nad Labem v hraběcí hrobce na novém hřbitově za školou. Ostatky byly 15. 11. 1852 exhumovány a převezeny 16. 11. 1852 do hrobky v Kuksu. Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma. Zemřela následkem opakovaných mozkových mrtvic
Narodily se jí následující děti: 1. Filipína, provd. z Morzinu (1806–1834) 2. Filip (1807–1817; č. 7) 3. Barbora, provd. z Rothkirch-Panthenu (1809–1873; č. 13), dvojče 4. Josef (1809–1848; č. 9), dvojče 12. 12. 1825 Lysá nad Labem II. Filip Benicius Swéerts-Sporck 30. 9. 1753 Lysá nad Labem – 4. 4. 1809 Krakov 9. 6. Josef Swéerts-Sporck (primogenitura) 10. 2. 1809 Krakov Filip Benicius Swéerts-Sporck 30. 9. 1753 Lysá nad Labem – 4. 4. 1809 Krakov 22. 8. 1846 Praha-Nové Město: Adéla z Puteani 27. 3. 1823 Praha – 28. 11. 1904 Průhonice Vykropen 15. 11. 1848 v Liberci. Hlava rodu (1845–1848). C. k. komoří a rytmistr. Majitel panství Lysá nad Labem. Zemřel ve věku 39 let na ochrnutí mozku.
Narodily se mu dvě dcery: 1. Gabriela Aloisie (1847–1884; pohřbena v kostele Zvěstování Panny Marie v Praze), zakladatelka kláštera benediktinek sv. Gabriela na Smíchově v Praze 2. Josefa Barbora, provd. Chotková z Chotkova a Vojnína (1848–1924; pohřbena v rodinné hrobce Chotků v Nových Dvorech)