Salony kresleného humoru byly výstavy (nejen kresleného humoru) Josefa Kobry Kučery, které se konaly od r. 1970 do r. 2014. Konaly se většinou 10x do roka, celkem bylo zrealizováno 402 očíslovaných Salonů. Sezóna vždy začínala v září a končila v červnu, někdy se ale Salony konaly i v červenci a srpnu. Od ledna 2013 byly tyto výstavy přejmenovány na Salony Kobra: Kreslený humor & komiks & umění s nápadem & foto.

O Salonech Josef Kobra Kučera byl nejen jejich kurátorem, ale i vernisážovým řečníkem, aranžérem a tvůrcem katalogů. Byl rovněž jedním ze zakládajících členů (později i místopředsedou) České unie karikaturistů (založena v březnu 1990), pro kterou se Salony staly základem spolkového života.

První Salony byly postupně realizovány v klubu Savarin na Příkopech (v r. 1970), ve foyer divadla Ateliér ve Spálené a na Portě v Sokolově, koncem r. 1972 se na dlouhou dobu přestěhovaly do pražské Malostranské besedy, kde s jejich realizací vypomáhal dramaturg, později nájemce Malostranské besedy, Robert Radosta. Když byla v r. 2006 zahájena rozsáhlá rekonstrukce Malostranské besedy, našly Salony zázemí v Klubu výtvarníků Mánes. Po dokončení rekonstrukce v r. 2010 se v Malostranské besedě uskutečnily ještě tři Salony; v Klubu výtvarníků Mánes pokračovaly až do jara r. 2011. Poslední Salony se uskutečnily v Novoměstské kavárně a ve staroměstské restauraci Sedm Konšelů.

Salony kresleného humoru byly individuální výstavy, představující české (i zahraniční) uznávané i začínající karikaturisty, řada výstav ale byla kolektivních:

výstavy humoru z Porty, trampského humoru výstavy ze soutěží, např. O Vyčítalova Macka (Pionýrská stezka), Emil Stadiónu, Olomoucký tvarůžek (Mladá fronta), bienále kresleného humoru Písek, Gastronomické grotesky (Znojmo, Brno) tematické výstavy, např. dálkové pochody (Mladý svět), hasiči, papírový humor (JIP Větřní), artistický salon, koně skupinové výstavy, např. Klub karikaturistů v Hradci Králové, tvůrčí skupina KARI, nositelé titulu HUDr. (Doctor humoris causa), Česká unie karikaturistů, sdružení slovenských karikaturistů FORMÁT, Slovenská únia karikaturistov, sdružení karikaturistů a přátel humoru UZOL, Porýnská správa humoru, kreslíři časopisů (Sorry, Podvobraz, Dikobraz, KUK, Škrt, Cik Cak, Bumerang, STRŠEL) humor fotografický, např. Jiří Hampl, František Heřman, Josef Kroupa, Vít Hrabánek, František Dostál oleje, např. František Ringo Čech, Jaroslav Mysliveček, Ivan Mládek, Vlastimil Třešňák, Petr Pěnkava koláže, např. Miroslav Horníček, Josef Kobra Kučera, Ernest Svrček, Václav Horák, Pavel Taussig humor dřevěný, skleněný, loutkový ad., např. Jaroslav Kundrát, Petr Johanus, Miroslav Trejtnar.

Zahájení každého Salonu mělo pevně daný rituál – jedna osoba držela velký zámek od pomyslných dveří výstavy a druhá osoba jej otevřela speciálním tužkovým klíčem. Tento klíč s visačkou se stal logem Salonů a vyskytoval se v nakreslené podobě i na katalogu k výstavě, nebo na něm byla vyobrazena alespoň visačka na klíče s nápisem Salon kresleného humoru. Během let bylo toto logo obměňováno, k tužkovému klíči přibývaly do svazku další klíče se znaky spolupořadatelů Salonů, např. Malostranská beseda, nakladatelství KOBRA, Česká unie karikaturistů, Česká pojišťovna, První česká reklamní společnost, FECO (Federace evropských karikaturistických organizací). Na visačce bylo později místo nápisu Salon kresleného humoru uváděno pořadové číslo Salonu.

Seznam Salonů kresleného humoru