Ulrik von Lund ( Ulrik William Ritter von Lund, uváděn též jako Ulrich Wilhelm) (22. července 1833 Kodaň – 4. října 1902 Gorice) byl rakousko-uherský admirál dánského původu. Svou kariéru začal u obchodního loďstva a v roce 1850 vstoupil k c. k. námořnictvu. Jeho služba byla dlouhodobě spojena s lodí SMS Novara, na níž absolvoval dvouletou cestu kolem světa (1857–1859), v roce 1864 na ní doprovázel arcivévodu Maxmiliána do Mexika a nakonec byl jejím velitelem jako výcvikové lodi (1881–1882). Mezitím vedl další zaoceánské plavby, vyznamenal se účastí ve válkách, působil také v námořní administraci a postupoval v hodnostech. V roce 1874 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1884 odešel do penze v hodnosti kontradmirála.
Životopis náhled|vlevo|Fregata SMS Novara, na níž Ulrik Lund absolvoval cestu kolem světa (1857–1859), doprovázel na ní v roce 1864 arcivévodu Maxmiliána do Mexika a později byl jejím velitelem jako výcvikové lodi vyřazené z aktivní služby (1881–1882) Pocházel z Dánska, narodil se jako starší syn do rodiny právníka a vysokého státního úředníka Georga Christiana Lunda (1799–1867). Studoval na námořní škole v Kodani, vstoupil k obchodnímu loďstvu a absolvoval cestu do Ameriky. V roce 1850 vstoupil k rakouskému válečnému námořnictvu v hodnosti kadeta. Plavil se po Středomoří a již v roce 1851 získal hodnost praporčíka.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1853; Vídeň, 1853; s. 628 dostupné online Vystřídal službu na různých lodích, na fregatě SMS Novara absolvoval dvouletou cestu kolem světa pod velením kapitána Wüllerstorf-Urbaira (1857–1859).Posádka lodi SMS Novara v letech 1857–1859 dostupné onlineKALECKÁ, Karolína: Výzkumné plavby rakouského (rakousko-uherského námořnictva) v letech 1848–1914; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Praha (diplomová práce), 2014; s. 29–31 dostupné online Po návratu sloužil na zcela nově postavené řadové lodi SMS Kaiser (1860). Mezitím postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1857Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 528 dostupné online, poručík I. třídy 1860)Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 721 dostupné online a působil mimo jiné u námořních základen v Terstu a Pule.
Jako první důstojník na fregatě SMS Novara doprovázel v roce 1864 císaře Maxmiliána do Mexika, po návratu do Evropy byl přidělen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule a na lodi SMS Novara se stal velitelem (1865). V roce 1866 byl povýšen na korvetního kapitánaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 739 dostupné online a jako velitel lodi SMS Andreas Hofer se vyznamenal v bitvě u Visu během války s Itálií (1866).Přehled velení rakouského námořnictva ve válce s Itálií 1866 dostupné online V dalších letech byl technickým referentem námořní základny v Pule (1866–1867) nebo ředitelem kontrolního úřadu zásobování v Terstu (1868–1869).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 888 dostupné online
V hodnosti fregatního kapitána (24. října 1869)Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 888 dostupné online byl velitelem lodi SMS Santa Lucia, poté vystřídal různé pozice u námořní základny v Terstu. Jako velitel korvety SMS Helgoland absolvoval v letech 1872–1873 desetiměsíční plavbu s kadety námořní akademie. Cesta vedla nejprve k břehům jižní Ameriky do Brazílie, poté loď krátce kotvila v několika přístavech v Karibiku (Kingston, Havana). Nakonec téměř měsíc strávili námořníci v New Yorku, kde palubu lodi mimo jiné navštívil rakousko-uherský vyslanec ve Spojených státech Karl von Lederer. Přes Atlantik se na dvouměsíční zpáteční cestu loď vypravila koncem června 1873.Jahrbuch des Kais. Kön. Kriegsmarine 1874; Vídeň, 1874; s. 26–34 dostupné online
Po návratu z Ameriky zastával Lund funkci ředitele výzbroje u arzenálu v Pule (1873–1876) a jako strážní loď mu byla přidělena SMS Vulcan.Kais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 743, 747 dostupné online V letech 1877–1878 byl velitelem korvety SMS Donau, která tehdy plnila úlohu staniční lodi na řeckých ostrovech.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1880; Vídeň, 1879; s. 265 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1878; Vídeň, 1878; s. 82 dostupné online K datu 1. května 1878 byl povýšen do hodnosti kapitána řadové lodiKais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 810 dostupné online a následně velel cvičným lodím SMS Adria a SMS Novara (1879–1881).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1881; Vídeň, 1881; s. 94 dostupné online Nakonec byl velitelem obrněných lodí SMS Erzherzog Albrecht a SMS Tegetthoff (1882–1883).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1883; Vídeň, 1883; s. 84 dostupné online Od srpna 1883 zastával funkci prezidenta stálé komise pro výstavbu lodí (Permanente Schiffbau-Commission)Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 70 dostupné online a k datu 1. června 1884 byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 109 dostupné online Při té příležitosti zároveň obdržel hodnost kontradmirála.Almanach für die k.k. Kriegs-Marine 1885; Pula, 1885; s. 322 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 935 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil ve Štýrském HradciRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1896; Vídeň, 1896; s. 86 dostupné online, v roce 1897 se přestěhoval do Gorice, kde zemřel 4. října 1902 ve věku 69 let.
Rodina V roce 1874 se v Terstu oženil s Hildegardou Salviniovou (1849–1907), dcerou kontradmirála Matthäuse Salviniho von Meresburg (1798–1868). Z manželství se narodily tři děti, z nichž dcera Anna Hieronyma (1875–1876) zemřela v dětském věku. Syn Egon (*1877) působil ve státní správě a byl okresním hejtmanem v Terstu.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 739 dostupné online Mladší syn Bruno (1879–1914) sloužil v c. k. armádě a v hodnosti kapitána padl na začátku první světové války v Haliči.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 584 dostupné online
Ulrikův mladší bratr François Lund (1843–1930) byl kapitánem dánského královského námořnictva.
Tituly a ocenění Za zásluhy byl v roce 1874 povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř (Ritter von Lund). Během služby u námořnictva získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1883; s. 57 dostupné onlineAlmanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1898; Pula, 1898; s. 500 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1866) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1875) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1890) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898)
Zahraničí 60x60pixelů důstojnický kříž Řádu Guadalupe (1864, Mexiko) 60x60pixelů komandér ský kříž Řádu mexického orla (1867, Mexiko) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Pia IX. (1869, Papežský stát) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Františka I. (1869, Království Obojí Sicílie)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 361–365 (heslo Ulrik von Lund) ISBN 3-7648-2511-1
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Císařského řádu Guadalupe Kategorie:Nositelé Císařského řádu mexického orla Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 22. července Kategorie:Narození v roce 1833 Kategorie:Narození v Kodani Kategorie:Úmrtí 4. října Kategorie:Úmrtí v roce 1902 Kategorie:Úmrtí v Gorici Kategorie:Muži